Časopis Ad Notam

Jak se s touto problematikou normotvůrci popasovali, tentokráte nebudeme zkoumat v českém právním řádu, nýbrž v pramenech práva ostatních evropských států.

Kryptoměny rezonují dnešním světem. Mezi nimi pak nejvíc bitcoin. Lze s ním platit za zboží a služby, a to i mimo prostředí internetu. Slouží jako investice. Co se ale stane poté, když jeho vlastník zemře?

Hmotněprávní i procesní postavení nepominutelného dědice patří v poslední době k frekventovaným a praktickým otázkám dědického práva.

Problematika nepominutelného dědice patří mezi nejhojněji probíraná témata, přesto však v souvislosti s ní existuje řada praktických otázek, ohledně jejichž řešení zdaleka není jasno.

„Je načase vyvést ze soudů ty agendy, které justici zbytečně zatěžují a které by přitom lépe, operativněji a levněji mohli řešit například právě notáři,“ říká v rozhovoru pro Ad Notam nový místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk.

Mezi nejpalčivější otázky nové právní úpravy patří problematika klientů zastoupených na základě plné moci a jejich identifikace

Před dvěma lety jsem publikovala na stránkách tohoto odborného časopisu článek s názvem Výhrada soupisu pozůstalosti v praxi. Od té doby se nezměnilo nic na tom, že institut výhrady soupisu je stále velmi diskutovanou věcí na poli praxe i teorie.

Cieľom príspevku je poskytnúť návrh riešenia otázok, ktoré sa môžu vyskytnúť v prípadoch, keď poručiteľ zanechá odkazom celú svoju alternatívnu pohľadávku, alebo keď zanechá konkrétnu individuálne určenú vec z takejto alternatívnej pohľadávky, čiže odkáže vec, ktorú nikdy nemal vo svojom vlastníctve.

V následujícím článku se pokusím přiblížit institut závěti v italském dědickém právu, která je, vedle dědění ze zákona, jediným dědickým titulem. V Itálii se dědí ze zákona nebo ze závěti (článek 457 IOZ). Dědické smlouvy jsou výslovně zakázány (článek 458 IOZ).

Při přihlašování pohledávek zajištěných exekutorským zástavním právem je třeba důsledně odlišit zástavní právo, které mohlo vzniknout do 30. 6. 2015 dle § 69a exekutorského řádu a zástavní právo, které vzniká dle § 73a exekutorského řádu při jejich přihlašování do likvidace pozůstalosti.

Novela do zákona promítla závěry aktuální judikatury a překlenula některé přetrvávající výkladové potíže.

Působnost nejvyššího orgánu dočasně jednočlenné veřejné obchodní společnosti [zrušené podle § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k.] vykonává ve všech věcech společnosti jediný zbylý společník.

Není třeba se příliš rozepisovat o tom, že notář je i zčásti psycholog. Zvládnout obtížná jednání s účastníky různých povah a vědět, jak na kterého z nich působit, patří k těm nejpotřebnějším dovednostem notáře.

říká v rozhovoru pro Ad Notam JUDr. Jan Kotous, Randovou medailí čerstvě oceněný dlouholetý pedagog na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a uznávaný historik práva.

Dne 23. ledna 2015 byl novým prezidentem německé Spolkové notářské komory (BNK) zvolen Dr. Jens Bormann, LL.M. (Harvard), notář v Ratingenu. Dr. Bormann byl od roku 2006 do roku 2011 vedoucím pracovníkem BNK a ve funkci prezidenta nahradil Dr. Timma Starkeho. Dr. Bormann přednáší na právnických fakultách v Hannoveru a Göttingenu a je autorem řady odborných publikací.

I. Při zápočtu daru na dědický podíl obdarovaného dědice ve smyslu ustanovení § 484 obč. zák. je třeba výjimečně přihlédnout ke změnám hodnoty daru v období mezi bezúplatným nabytím a úmrtím zůstavitele, případně obdobím, kdy došlo k převodu věci z obdarovaného na třetí osobu ještě za života zůstavitele. II. Změnu hodnoty daru je možno zohlednit pouze tehdy, nemá-li svůj původ ve změně stavu předmětu daru, jež spočívá v zásluhách obdarovaného (např. v následných investicích či opravách předmětu daru uskutečněných obdarovaným po nabytí daru), a jen tehdy, spočívá-li změna hodnoty daru výhradně v mimořádných okolnostech (souvisejících např. se změnou cenových předpisů či situací na trhu), jež způsobí značně rozdílné ceny předmětu daru v době, kdy byl dědici poskytnut a v době smrti zůstavitele, aniž by na tom měl obdarovaný jakoukoliv zásluhu. III. Přihlédnout je přitom výjimečně možné nejen k mimořádnému zvýšení obvyklé ceny darované věci, ale také k výjimečnému snížení hodnoty daru (k němuž došlo např. v důsledku neočekávaných přírodních či společenských událostí), kdy by nebylo spravedlivé, aby obdarovanému dědici byly započítávány také dary, které mu ve skutečnosti nepřinesly (bez jeho zavinění) žádný prospěch, případně mu dokonce způsobily škodu. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 1939/2013

Cílem tohoto článku je zaznamenat pár svých postřehů o zástavním právu jako zajišťovacím prostředku závazkového práva včetně zastavení podílů v korporacích.

říká v rozhovoru pro Ad Notam doc. JUDr. Markéta Selucká, Ph.D., děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Petr Jäger, Aleš Chocholáč Wolters Kluwer, a. s., Praha 2015. 284 S. ISBN 978-80-7478-871-0.

Je nám ctí přinést našim čtenářům Rozhovor s velkým přítelem českého notářství a fanouškem české krajiny prezidentem Rakouské notářské komory Univ.-Doz. DDr. Ludwigem Bittnerem.