Střípky z historie 37.
JUDr. PhDr. Stanislav Balík, člen redakční rady Ad Notam
U příležitosti 20. výročí obnovení notářství ve Slovinsku vydala Notářská komora Slovinska v červnu letošního roku zvláštní číslo časopisu Notarski vestnik. Profesor právnické fakulty v Mariboru Borut Holcman zde pojednal o historii notářství ve Slovinsku. Dějiny tamějšího notářství se počínaje převzetím Maxmiliánova notářského řádu z r. 1512 a konče rozpadem Rakousko-Uherska odehrávaly ve stejném právním prostředí jako historie notářství v českých zemích. Čtenáře tak zaujmou citace z reklamního letáku notáře ve městě Škofja Loka Janeze Trillera z r. 1856, popisující dobovou agendu a roli notáře. V meziválečné Jugoslávii byl v rámci unifikace v r. 1930 vydán další notářský řád, ve Slovinsku pak do r. 1944 působilo 239 notářů. K úplnému zrušení notářství došlo v poválečné Jugoslávii, obnoveno bylo až v r. 1995. Článek je dostupný na: http://issuu.com/amadej/docs/notraski_vestnik_2015-opt__1_.
•
Pod názvem Důsledky sporu mezi advokáty a notáři o sepisování listin přinesl časopis Česká advokacie v r. 1935 článek, v němž autor, skrytý pod zkratku dnk, kritizuje vyhlášku ministra financí č. 252/1935 Sb. z. a n., podle níž peněžní ústavy mohly nově účtovat náklady spojené s vyhotovením dlužního úpisu zápisem do pozemkových knih či se sepisem výmazní kvitance knihovní žádosti apod. Totéž platilo i pro veřejnoprávní sociálně pojišťovací ústavy a soukromé pojišťovny. „Tak nyní se stalo, že neblahým sporem mezi advokáty a notáři o sepisování listin, když notáři chtějí míti výlučnou agendu listinnou, a nechtějí připustiti k tomu také advokáty, nemají to právním řádem zajištěno ani jeden, ani druhý stav, avšak dostaly to zajištěno peněžní ústavy, a to dokonce veřejně vyhlášeným tarifem,“ posteskl si autor a uzavřel: „Prosíme proto opětně, aby notáři a advokáti nechali věcí, které je dělí a hleděli společnou silou uhájiti to, co jim ještě zbývá.“
•
Starostou Plumlova byl v letech 1913-1918 tamější notář Emanuel Liska (1866-1927). Kroměřížský rodák po studiích na vídeňské právnické fakultě praktikoval v Místku, Moravské Ostravě, Kroměříži a Brně, notářem v Plumlově byl jmenován v r. 1902. „V mladých letech pracoval horlivě v různých právnických i dobročinných spolcích, v Sokole v Brně, miloval hudbu, v mladých letech pokoušel se i o samostatné kompozice, na Plumlově zúčastnil se horlivě kulturního ruchu,“ napsal v jeho nekrologu Josef Togner. Jako starosta Plumlova se zasloužil o postavení budovy měšťanských škol. Liska byl aktivní i v notářské samosprávě, byl mimo jiné místopředsedou Notářské komory v Brně, místopředsedou Spolku notářů československých, zkušebním komisařem při notářských zkouškách a členem disciplinárního senátu. „O jeho nesmlouvavém českém smýšlení svědčí, že důsledně odmítal rakouská vyznamenání.“
•
Od roku 1351, kdy neapolská královna Jana I. prodala toskánské město Prato Florencii, do r. 1430 zde působilo 171 veřejných notářů. Jejich biografické údaje podrobně zpracoval italský historik Francesco Bettarini. Ukazuje se, že zdejší notáři měli nezřídka i politické ambice, působili například jako praporečníci spravedlnosti (gonfalogiere di giustizia) či členové nejrůznějších rad. Písemnosti těchto notářů, z nichž Francesco Bettarini čerpal i životopisné údaje notářů samých, jsou uloženy ve florentském Archivio di Stato di Firenze.
•
Problematice Vymáhání poplatků notářských se na stránkách časopisu České právo v r. 1934 věnoval kandidát notářství Otakar Hanna. „Dnešní doba hospodářské krise uvolnila značně dlužnickou morálku a mnozí, kteří s krisí nemají naprosto nic společného, vymlouvajíce se na poměry – neplatí,“ konstatoval v úvodu svého článku. „Z toho pramení dnešní katastrofální záplava našeho soudnictví spory, vedenými „ze svévole“ dlužníky; z toho vznikají též četné finanční nesnáze u příslušníků povolání svobodných, ke kterým patří též notáři i advokáti.“
- Štítky:
- 2015