Časopis Ad Notam
Statut časopisu - Redakce - Ceník inzerce - Ceny a předplatné - Instrukce pro autory - PDF podoba časopisu
Rozhodnutí NS 24 Cdo 2592/2021 aneb k významu veřejné listiny
Následující článek se zabývá významem a praktickým dopadem přelomového rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021. Toto rozhodnutí představuje nejen zásadní změnu v oblasti sporů o dědické právo, ale především zdůraznění rozdílu mezi závětí pořízenou ve formě veřejné listiny a závětí pořízenou ve formě soukromé listiny. Tento rozdíl však lze vztáhnout nejen na závěti, ale i na další zásadní právní jednání.
Ke vztahu prominutí činu zakládajícího dědickou nezpůsobilost a vydědění pro dědickou nezpůsobilost
Je možné vydědit dědicky nezpůsobilého potomka, i když mu již byl čin prominut? Může být takový potomek zkrácen pořízením pro případ smrti na povinném dílu, resp. může mu zůstavitel prominout pouze „částečně“? A pokud došlo k jeho vydědění, postačuje pozdější prominutí, nebo musí dojít také ke zrušení prohlášení o vydědění?
Culpa in testando
Článek se zabývá praktickou situací, kdy osoba, která se domnívá, že bude dědit, učiní nějaký náklad nebo výdaj buď vůči majetku budoucího zůstavitele, nebo vůči jeho osobě, a zůstavitel změní názor a přenechá celý svůj majetek jako dědictví někomu jinému.
Tři povídky Jiřího Brázdy
Lidské srdce a paragrafy - O prázdném hrobu - Pořčená závěť
Střípky z historie 63
Opavský deník Troppauer Zeitung přinesl ve vydáních z 22. a 24. června 1884 na pokračování zajímavý článek Kurze Geschichte des Notariates von den frühesten Zeiten an bis auf unsere Tage (Stručné dějiny notářství od nejstarších dob až do dnešních dnů), jehož autorem byl Wladimir Pappafava.
Rozhovor s předkladatelkou novely notářského řádu, poslankyní Monikou Červíčkovou
Rozhovor s Ing. Monikou Červíčkovou uskutečnil Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory České republiky.
Judikatura: předmět podnikání akciové společnosti
Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, je neurčité.
Sto let od narození Jiřího Brázdy
29. května uplynulo 100 let od narození velké osobnosti moderního českého notářství – prvního čestného prezidenta Notářské komory ČR a bývalého vedoucího státního notáře v Mělníku JUDr. Jiřího Brázdy.
Vydědění po rekodifikaci v praxi
Vydědění je tradičním institutem dědického práva, který byl znám již právu římskému a o jehož existenci panuje obecné povědomí. Nikoliv však o jeho obsahu, resp. o konkrétních důvodech k vydědění a zejména jejich správné interpretaci. V praxi není výjimkou, že se vůle zůstavitele a jím tvrzené okolnosti směřující k vydědění potomka střetávají v notářské nebo advokátní kanceláři s výkladem příslušné judikatury.
Komparace formálních požadavků na závěti, aneb od Lisabonu (Montrealu) po Vladivostok
Jak se s touto problematikou normotvůrci popasovali, tentokráte nebudeme zkoumat v českém právním řádu, nýbrž v pramenech práva ostatních evropských států.
Dědění bitcoinu
Kryptoměny rezonují dnešním světem. Mezi nimi pak nejvíc bitcoin. Lze s ním platit za zboží a služby, a to i mimo prostředí internetu. Slouží jako investice. Co se ale stane poté, když jeho vlastník zemře?
Postavení vyděděného nepominutelného dědice v aktuální rozhodovací praxi soudů
Hmotněprávní i procesní postavení nepominutelného dědice patří v poslední době k frekventovaným a praktickým otázkám dědického práva.
Kolik činí povinný díl nezletilého potomka příbuzného se zůstavitelem ve druhém a vyšším stupni?
Problematika nepominutelného dědice patří mezi nejhojněji probíraná témata, přesto však v souvislosti s ní existuje řada praktických otázek, ohledně jejichž řešení zdaleka není jasno.
Rozhovor
„Je načase vyvést ze soudů ty agendy, které justici zbytečně zatěžují a které by přitom lépe, operativněji a levněji mohli řešit například právě notáři,“ říká v rozhovoru pro Ad Notam nový místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk.
Několik poznámek ke zprostředkované identifikaci
Mezi nejpalčivější otázky nové právní úpravy patří problematika klientů zastoupených na základě plné moci a jejich identifikace
Opět k výhradě soupisu, aneb další nuance institutu
Před dvěma lety jsem publikovala na stránkách tohoto odborného časopisu článek s názvem Výhrada soupisu pozůstalosti v praxi. Od té doby se nezměnilo nic na tom, že institut výhrady soupisu je stále velmi diskutovanou věcí na poli praxe i teorie.
K odkazu alternatívnej pohľadávky
Cieľom príspevku je poskytnúť návrh riešenia otázok, ktoré sa môžu vyskytnúť v prípadoch, keď poručiteľ zanechá odkazom celú svoju alternatívnu pohľadávku, alebo keď zanechá konkrétnu individuálne určenú vec z takejto alternatívnej pohľadávky, čiže odkáže vec, ktorú nikdy nemal vo svojom vlastníctve.
Institut závěti v italském právu
V následujícím článku se pokusím přiblížit institut závěti v italském dědickém právu, která je, vedle dědění ze zákona, jediným dědickým titulem. V Itálii se dědí ze zákona nebo ze závěti (článek 457 IOZ). Dědické smlouvy jsou výslovně zakázány (článek 458 IOZ).
Existence exekutorského zástavního práva v době likvidace pozůstalosti
Při přihlašování pohledávek zajištěných exekutorským zástavním právem je třeba důsledně odlišit zástavní právo, které mohlo vzniknout do 30. 6. 2015 dle § 69a exekutorského řádu a zástavní právo, které vzniká dle § 73a exekutorského řádu při jejich přihlašování do likvidace pozůstalosti.
Společenství vlastníků po velké novele
Novela do zákona promítla závěry aktuální judikatury a překlenula některé přetrvávající výkladové potíže.
Dočasně jednočlenná VOS
Působnost nejvyššího orgánu dočasně jednočlenné veřejné obchodní společnosti [zrušené podle § 113 odst. 1 písm. c) z. o. k.] vykonává ve všech věcech společnosti jediný zbylý společník.
Poznatky moderní psychologie a jejich vztah k notářské praxi (aneb sám sobě psychologem)
Není třeba se příliš rozepisovat o tom, že notář je i zčásti psycholog. Zvládnout obtížná jednání s účastníky různých povah a vědět, jak na kterého z nich působit, patří k těm nejpotřebnějším dovednostem notáře.
Dvě přátelství vinohradského notáře
Na přelomu 19. století a 20. století byl rozvoj dnešních pražských Vinohrad tak bouřlivý, že dobový tisk jej porovnával s rozvojem amerických měst. V roce 1907 vydaný 26. díl prestižního Ottova slovníku naučného mluví o tehdy samostatných Královských Vinohradech jako o třetím největším městě v Čechách. Vinohrady měly v té době téměř 100 ulic a tři velká náměstí, Purkyňovo (dnešní nám. Míru), Tylovo a krále Jiřího z Poděbrad. Při sčítání lidu provedeném v roce 1900 zde žilo 52 504 obyvatel, z toho 47 056 se hlásilo k české národnosti a 4 769 k národnosti německé. Zbytek tvořili ostatní „usedlí“ jak se tehdy říkalo. Ti všichni žili v 1 080 domech. O sedm let později už měly ale Vinohrady přes 70 000 obyvatel a počet domů překročil 1 400. Vedle nejrůznějších úřadů, které s sebou správa, na tehdejší dobu tak velkého města přinášela, zde sídlilo mj. okresní hejtmanství, dále okresní soud, okresní velitelství četnictva a také notářství. Vinohradským notářem byl v té době JUDr. Jaroslav Čulík, pozdější prezident Pražské notářské komory. V jeho kanceláři vykonával v roce 1889 několik měsíců notářskou praxi JUDr. Antonín Mokrý, od roku 1912 druhý notář na Královských Vinohradech, kterému je tento článek věnován.
Střípky z historie 43
Janovští notáři působili na přelomu 13. a 14. století až na jižním Krymu. V té době bylo město Feodosija (Caffa) kolonií Janova. Díky dobrým vztahům s chánem Zlaté hordy se zde Janovanům podařilo vybudovat významné černomořské přístavní centrum dálkového obchodu. Jedním z prvních notářů, kteří se tu tehdy usadili, byl po roce 1289 Lamberto di Sambuceto. Z dochovaných archivních materiálů je patrné, že tento veřejný notář sepisoval smlouvy o prodeji otroků, prokury, dlužní úpisy a postoupení pohledávek. Jeho klienty byli mimo jiné i zámožní obchodníci Hassan il Siriano, Giacomo di Sanremo, Facino di Vivaldo, Francesco Lomellino a Giovannino Mallone, místem, kde obvykle působil, byla Janovská lóže či hlavní náměstí. Dalším doloženým janovským notářem ve Feodosii byl ve 40. letech 14. století Niccolò Beltrame. Více se o jejich osudech i dobových místních poměrech lze dočíst v rozpravě notáře a historika Carla Carosiho Due notai genovesi fra i tartari di Crimea (dostupné z: http://www.centrostudicostamagna.it/testi/Due%20notai%20genovesi.pdf).
K zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti
Nejvyšší soud ČR, který je povolán sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů [§ 14 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů], z předložených rozhodnutí zjistil, že soudy nepostupují jednotně při posuzování otázek zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti. Po vyhodnocení předložených rozhodnutí a na jejich základě zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na návrh předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů v těchto věcech následující
K náležitostem notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti při stanovení povinnosti platit úroky z prodlení a smluvní pokutu
Závěr, že stanovení povinnosti platit úroky z prodlení „do zaplacení“ v notářském zápise se svolení k vykonatelnosti není řádným určením doby plnění, představuje interpretaci „extrémní“ ve smyslu odchylky z racionálně předjímatelného výkladu ustálené soudní praxe, jakož i kolizi s ústavněprávními požadavky respektu k „autonomii vůle“ subjektů takového notářského zápisu. Totéž však neplatí, je-li v něm vyjádřena v obdobné konstrukci povinnost zaplatit též smluvní pokutu.
Kvantita notářských a soudních spisů, kvantová mechanika a vlnění
Jak tomu v historii nejvýznamnějších objevů v dějinách lidstva bylo, u všeho stála náhoda (nebo alespoň podivná souhra okolností). Archimedes učinil svůj fyzikální objev čirou náhodou ve „vaně“, na Newtona náhodou upadlo jablko, slavnému Alfredu Nobelovi ve vynálezu dynamitu náhodou pomohly dřevěné piliny, které měl rozsypané po zemi (a které mu též zachránily život, když na svém stole zvrhl nádobu s nitroglycerinem), doktoru Flemingovi čirou náhodou dopomohla skutečnost, že nebyl při práci se svým laboratorním náčiním příliš čistotný, mnich Dom Perignon našel v náhodně sekundárně zkvašeném vínu zalíbení, a dal tak světu jeden z největších objevů vůbec – šumivé víno.