Časopis Ad Notam

říká v rozhovoru s prezidentem Notářské komory ČR Mgr. Radimem Neubauerem JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR a dlouholetý člen redakční rady Ad Notam.

Karolína Adamová, Antonín Lojek, Karel Schelle (ed.), Jaromír Tauchen Tematická řada. Stát. Praha-Litomyšl: PASEKA, 2015. 649 stran ISBN 978-80-7432-652-3

Tento článek si klade za úkol popsat proces a upozornit na eventuální problémy spojené se svoláním nejvyššího orgánu v kapitálových společnostech, kterým je dle § 44 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále též jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“/ valná hromada.

Jsou-li předmětem dědictví po zůstaviteli (českém občanovi) nemovitosti ležící na území Slovenské republiky, je (bez ohledu na státní příslušnost zůstavitele) dána výlučná pravomoc slovenského soudu k jejich projednání. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 282/2015

říká v rozhovoru pro Ad Notam Michal Bobek, první český generální advokát u Soudního dvora Evropské unie.

Tomáš Oulík: Pták v úlu Kniha básnických textů a krátkých povídek. Vydáno vlastním nákladem, 2015

Daniela Kovářová Leges, Praha 2015. 288 S. ISBN 978-80-7502-097-0

Přehled inspiračních zdrojů nové úpravy dědického práva je poměrně pestrý – od římského práva, přes meziválečné návrhy a dosavadní občanský zákoník, až po různé zahraniční úpravy. Základním ideovým východiskem se však nepochybně stala meziválečná rekodifikace. V příspěvku se pokusíme podrobněji ukázat, do jaké míry se na prvorepublikové vzory navázalo a jaké z toho mohou plynout důsledky pro právní praxi.

říká v rozhovoru pro Ad Notam JUDr. Jan Kotous, Randovou medailí čerstvě oceněný dlouholetý pedagog na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a uznávaný historik práva.

Dne 23. ledna 2015 byl novým prezidentem německé Spolkové notářské komory (BNK) zvolen Dr. Jens Bormann, LL.M. (Harvard), notář v Ratingenu. Dr. Bormann byl od roku 2006 do roku 2011 vedoucím pracovníkem BNK a ve funkci prezidenta nahradil Dr. Timma Starkeho. Dr. Bormann přednáší na právnických fakultách v Hannoveru a Göttingenu a je autorem řady odborných publikací.

I. Při zápočtu daru na dědický podíl obdarovaného dědice ve smyslu ustanovení § 484 obč. zák. je třeba výjimečně přihlédnout ke změnám hodnoty daru v období mezi bezúplatným nabytím a úmrtím zůstavitele, případně obdobím, kdy došlo k převodu věci z obdarovaného na třetí osobu ještě za života zůstavitele. II. Změnu hodnoty daru je možno zohlednit pouze tehdy, nemá-li svůj původ ve změně stavu předmětu daru, jež spočívá v zásluhách obdarovaného (např. v následných investicích či opravách předmětu daru uskutečněných obdarovaným po nabytí daru), a jen tehdy, spočívá-li změna hodnoty daru výhradně v mimořádných okolnostech (souvisejících např. se změnou cenových předpisů či situací na trhu), jež způsobí značně rozdílné ceny předmětu daru v době, kdy byl dědici poskytnut a v době smrti zůstavitele, aniž by na tom měl obdarovaný jakoukoliv zásluhu. III. Přihlédnout je přitom výjimečně možné nejen k mimořádnému zvýšení obvyklé ceny darované věci, ale také k výjimečnému snížení hodnoty daru (k němuž došlo např. v důsledku neočekávaných přírodních či společenských událostí), kdy by nebylo spravedlivé, aby obdarovanému dědici byly započítávány také dary, které mu ve skutečnosti nepřinesly (bez jeho zavinění) žádný prospěch, případně mu dokonce způsobily škodu. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 1939/2013