Lze vnoučata vydědit spolu s potomkem? – Ano, lze. Tolik stručná odpověď. Ale – jako spousta dalších otázek v oblasti závětí a vydědění – i tady existují některá “ale”, s nimiž je třeba počítat. Pojďme si je společně projít.
My, notáři, máme jedno privilegium: vidíme smrt člověka ze zcela unikátní stránky – setkáváme se s pozůstalými, vnímáme jejich emoce po odchodu blízkého člověka, ale často máme také možnost si uvědomit, jak málo stačilo k tomu, aby vedle smutku nad ztrátou nezůstala i hořkost či rozčarování, složitý komplex osobních křivd a pocitu nespravedlnosti. Je až příliš snadné říct - kdo se chce hádat, ten se hádá, kdo se chce dohodnout, ten se dohodne. Jedním z důvodů neshod během pozůstalostního řízení bývá darování za života: bratr dostal krátce před otcovou smrtí dům – jak to, že má teď navíc dědit spolu s ostatními sourozenci?! – Pojďme se na danou situaci podívat blíže.
Sledující profilu Vaši notáři občas cílí dotazy nejen na jednotlivá odvětví notářské činnosti, ale přímo na notáře a notářství. Přinášíme výběr těch nejčastějších – možná naleznete odpověď na otázku, která zajímala i vás.
Často se na nás obracíte s dotazy: zde je výčet těch nejčastějších z oblasti dědění a pozůstalostního řízení. V příštích dílech Často kladených otázek se zaměříme ostatní činnosti notáře a na fungování notářských úřadů.
„Když já prostě nevím, jestli ho mám vydědit, paní doktorko,“ zoufá si paní na konzultaci u notářky. „Dcera mi to pořád říká, ale celé se mi to nějak příčí. Obě děti jsem vychovávala úplně stejně, dala jsem jim oběma stejně lásky, studia jsme s manželem zaplatili oběma, a teď…“ Paní se málem rozpláče. Zkušená notářka nevidí takový případ poprvé, a tak utrápená paní odejde z notářské konzultace se znatelnou úlevou. Má jasněji v možnostech a ví, že je zcela v pořádku, pokud se rozhodne neudělat vůbec nic.
Tápete, jestli sepsat závěť a/nebo listinu o vydědění, převést dům na potomka anebo všechno vyřešit úplně jinak? Možná by právě pro vás byla ideálním řešením napjaté nebo nejisté situace dědická smlouva.
Nám právníkům se některé odborné pojmy mohou zdát stejně jasné, jako se lékařům zdají latinské názvy různých částí lidského těla. Běžně je používáme, takže nás občas nenapadne, že neprávník může snadno tápat, co znamenají například hojně frekventované výrazy v oblasti pozůstalostního řízení.
„Prosímtě, ty už máš závěť?“ podivil se starší muž v tramvaji během rozhovoru se svým spolucestujícím, zhruba čtyřicátníkem. „Samozřejmě!“ odpověděl tázaný. „Ty určitě taky, ne?“ „Já?!“ rozesmál se starší muž. „Já se, tedy, ještě do hrobu nechystám!“ „To s tím přeci vůbec nesouvisí,“ kroutil hlavou mladší muž.
…řekl Jan Werich alias král Já I. ve známé pohádce – a měl pravdu. Kvalitní služba provedená erudovaným odborníkem s letitou praxí něco stojí a málokdo se nad takovým sdělením pozastaví. Je ovšem známým společenským stereotypem, že právníci se přeci snaží na všem vydělat, obzvlášť na lidech, kteří mají hluboko do kapsy, jejich služby jsou nepřiměřeně drahé, a proto je správné tajně zatleskat každému, kdo dokáže, jak snadno a lacino obstarat úkony a dokumenty, za které právníci inkasují nehorázně vysoké částky.
Jaký je vlastně rozdíl mezi smlouvou manželskou a předmanželskou? Proč vlastně o smlouvě vůbec uvažovat? Kdy je vhodná doba k sepisu smlouvy? Co potřebujete k sepsání manželské smlouvy? A další otázky a odpovědi...
Možná patříte k těm, kdo se vyděsí, kdykoli se v tisku nebo v televizi objeví zpráva o dědickém právu nebo pozůstalostním řízení. Některé reportáže a informace budí dojem, že jde o něco nepochopitelného, složitého, co generuje svár a konflikty, a bez právníka nelze porozumět ani úplným základům. Omyl!
Přestože největší pozornost věnují média závětím v období kolem začátku listopadu, kdy nás kalendář upozorňuje na Památku zesnulých, v posledních letech si novináři začínají všímat i Mezinárodního dne závěti. Ten každoročně připadá na 13. září. Češi zkrátka mají stále větší starost o to, co s jejich majetkem bude po jejich smrti.
Tentokrát jsme se na základě vašich dotazů ze Dne otevřených dveří Notářské komory ČR blíže podívali na téma předmanželských smluv a závětí. Díky našim modelovým otázkám a odpovědím se dozvíte například to, jaké podmínky můžete uvést v manželské smlouvě nebo jak správně sepsat závěť.
Pokud jste někdy byli účastníky dědického řízení, je pravděpodobné, že jste si položili otázku – proč to tak dlouho trvá? A dost možná vás napadlo, že na vině je notář – soudní komisař. On přece věc projednává, ví, co se děje, a může všechno urychlit! Nuže, věřte, že v drtivé většině případů nic urychlit nemůže. Ač se vám to možná bude zdát nesrovnatelné, notář je zde v podobné situaci jako ošetřující lékař pacienta po úrazu, který leží v nemocnici a jeho stav se pozvolna zlepšuje. V obou případech dochází k mísení dvou pocitů – zaprvé dozvuk prožitého traumatu (odchod blízkého člověka, úraz) a zadruhé naděje, že se brzy budeme cítit lépe, jež často vede k určité nervozitě a nedočkavosti. Přesto by málokoho napadlo ptát se lékaře, jestli by ozdravný proces nemohl urychlit. Stejně jako léčba, i dědické řízení má své fáze, zákonitosti a rizika průtahů. A zrovna tak jako u procesu uzdravování, i v dědickém řízení platí, že jediný, kdo může zabránit nepřiměřenému zdržení, je účastník řízení, a to prostě tak, že včas a řádně kooperuje s tím, kdo řízení vede.
Pokud jste někdy byli účastníky dědického řízení, je pravděpodobné, že jste si položili otázku – proč to tak dlouho trvá? A dost možná vás napadlo, že na vině je notář – soudní komisař. On přece věc projednává, ví, co se děje, a může všechno urychlit! Nuže, věřte, že v drtivé většině případů nic urychlit nemůže. Ač se vám to možná bude zdát nesrovnatelné, notář je zde v podobné situaci jako ošetřující lékař pacienta po úrazu, který leží v nemocnici a jeho stav se pozvolna zlepšuje. V obou případech dochází k mísení dvou pocitů – zaprvé dozvuk prožitého traumatu (odchod blízkého člověka, úraz) a zadruhé naděje, že se brzy budeme cítit lépe, jež často vede k určité nervozitě a nedočkavosti. Přesto by málokoho napadlo ptát se lékaře, jestli by ozdravný proces nemohl urychlit. Stejně jako léčba, i dědické řízení má své fáze, zákonitosti a rizika průtahů. A zrovna tak jako u procesu uzdravování, i v dědickém řízení platí, že jediný, kdo může zabránit nepřiměřenému zdržení, je účastník řízení, a to prostě tak, že včas a řádně kooperuje s tím, kdo řízení vede.
Vlastnoručně sepsaná závěť je nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak pořídit o svém majetku pro případ smrti. Nemusíte se objednávat k notáři, nemusíte mít žádné odborné znalosti – potřebujete jen tužku, papír a představu o tom, co chcete komu odkázat (což, přiznejme, může někdy být to nejtěžší). A také musíte dodržet několik pravidel, aby vaše závěť byla platná. Která to jsou?
Závěť totiž může sepsat skoro každý. Na překážku není nezletilost, výkon trestu odnětí svobody ani omezení svéprávnosti. Jen je třeba dodržet zákonem stanovený postup.
Vydědit – vydědění – vyděděnec… Tyto obraty slýcháme po celý život v nejrůznějším kontextu. Pokud se nás toto téma netýká, můžeme být vděčni – protože týkat se může opravdu každého: každý z nás může být buď vyděděn svým rodičem/rodiči, případně se může ocitnout v situaci, kdy se rozhodne vydědit vlastního potomka/potomky. Kromě stresu a bolesti, kterou takové okamžiky přinášejí, jde vždy o závažné právní kroky. Shrňme si, co vlastně vydědění znamená, jak probíhá, a hlavně jaké jsou k němu důvody.
Pojem nesezdané soužití občanský zákoník neupravuje, ale v konkrétních odstavcích s ním vlastně počítá. Ovšem pozor, nepleťte si ho s registrovaným partnerstvím!
Kdo bude dědit, určí buď zůstavitel v závěti či dědické smlouvě, nebo zákon. Ten rozlišuje šest různých skupin dědiců a řadí je podle jejich nároku na dědictví. Neexistuje-li žádný dědic, majetek zemřelého připadne státu. S Novým občanským zákoníkem (NOZ) se ale pravděpodobnost, že bude dědit stát, snížila – možných dědiců je totiž víc.
