Pozůstalostní řízení – slovníček pojmů

Pozůstalostní řízení – slovníček pojmů

Nám právníkům se některé odborné pojmy mohou zdát stejně jasné, jako se lékařům zdají latinské názvy různých částí lidského těla. Běžně je používáme, takže nás občas nenapadne, že neprávník může snadno tápat, co znamenají například hojně frekventované výrazy v oblasti pozůstalostního řízení. Proto stručné vysvětlení těch nejčastějších:

  1. Zůstavitel – zemřelý, o jehož pozůstalosti se jedná. V rámci celého pozůstalostního řízení se jiný výraz nepoužívá.
  2. Předběžné šetření – úvodní jednání, na které notář-soudní komisař pozve nejčastěji někoho z pozůstalých, obvykle vypravitele pohřbu
  3. Pozůstalost – veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Pozor, na dědice nepřechází jen majetek, ale i dluhy zůstavitele.
  4. Výhrada soupisu – institut, kterým se lze bránit proti tomu, abyste se díky prostému faktu, že dědíte, zadlužili: pokud v průběhu pozůstalostního řízení uplatní dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví.
  5. Pořízení pro případ smrti – zní to vzletně, ale znamená to (nejčastěji) závěť, ale i dědickou smlouvu či dovětek. V širším kontextu sem lze zahrnout i prohlášení o vydědění.
  6. Nepominutelný dědic – osoba, která má nárok na tzv. povinný díl z pozůstalosti podle zákona. Touto osobou může být pouze potomek zůstavitele, a pokud potomek nedědí, pak jeho děti.
  7. Odúmrť – jmění zůstavitele, který neměl žádné dědice ze zákona ani ze závěti. V takovém případě dědí stát, na který se hledí jako na dědice ze zákona.
  8. Dodatečné projednání pozůstalosti – může se stát, že během projednání pozůstalosti nějaký majetek nevyšel najevo. Jsou případy, kdy se o něm třeba ani včas vědět nemohlo, anebo vyjde dříve neznámý majetek najevo náhodou. Na žádost některého z dědiců se provede dodatečné projednání, které se týká právě tohoto nově zjištěného majetku.
  9. Rozvrh řízení o pozůstalosti – systém, podle kterého jsou notáři pověřováni k úkonům v pozůstalostním řízení. Notáře si pro projednání pozůstalosti nemůžete vybrat – jednotlivé věci jsou mezi notáře v každém soudním obvodu či okresu rozdělovány podle předem stanoveného klíče. Dědic do rozvrhu nemůže zasáhnout, na druhou stranu může předem zjistit, který notář projednává konkrétní věc – rozvrhy jsou veřejně dostupné pod tímto odkazem: Rozvrhy řízení o pozůstalosti (nkcr.cz)
  10. Soudní komisař – ne, nejedná se o nějakého dalšího tajemného úředníka, který by se účastnil řízení. Je to jen paralelní označení pro notáře, a to právě pro účely a v průběhu pozůstalostního řízení. Nejčastěji se setkáte se spojením „notář-soudní komisař“.

 

 

Zpět