Den závěti
Přestože největší pozornost věnují média závětím v období kolem začátku listopadu, kdy nás kalendář upozorňuje na Památku zesnulých, v posledních letech si novináři začínají všímat i Mezinárodního dne závěti. Ten každoročně připadá na 13. září. Češi zkrátka mají stále větší starost o to, co s jejich majetkem bude po jejich smrti.
Nejen z našich blogových příspěvků víte, že si závěť můžete sepsat i sami doma, ale že hrozí situace, kdy ji nikdy nikdo nenajde. Nebo ji najde, ale nikomu o ní neřekne. Třeba proto, že mu nevyhovuje její znění – tedy že nedědí to, na co si původně dělal nárok. Doma sepsaná závěť může být neplatná také kvůli chybám. Ať už formálním, nebo protože zkrátka na něco zapomenete. Například když dáte do závěti podmínku, že váš potomek zdědí dům, ale musí nejdříve vystudovat. Nezapomeňte, že se do té doby o dům musí někdo postarat. A také že někteří lidé studují déle, než je obvyklé. Dále také počítejte se situací, že se váš potomek o studium vůbec nepokusí. Takže budete muset do závěti uvést, co se s domem stane v takovém případě.
Svou závěť také můžete odvolat nebo nahradit závětí novější – pak ta původní pozbývá platnosti. Tedy pokud se týká stejného majetku. Jestli tzv. pořídíte závěť o celém svém majetku a následně bez výslovného odvolání předchozí závěti pořídíte novou, kde dědicem například čtvrtiny všeho majetku ustanovíte jinou osobu, pak budou obě závěti platit vedle sebe. Znamená to, že tři čtvrtiny se budou dědit podle závěti původní a jedna čtvrtina podle závěti nové.
Zní to moc komplikovaně? Největší jistotu, že s vaším majetkem bude po vaší smrti naloženo tak, jak chcete, budete mít, když sepíšete závěť u notáře. Nehrozí, že se ztratí, ani že bude zpochybňována třeba pro vaši údajnou nesvéprávnost v době jejího sepsání.