Z účastenství v pozůstalostním řízení dle § 113 z. ř. s. nepominutelnému dědici nevyplývá oprávnění zasahovat do rozsahu aktiv pozůstalosti po zůstaviteli, nýbrž nepominutelný dědic může vznášet námitky a podávat opravné prostředky pouze ohledně ocenění majetku, který byl do aktiv pozůstalosti již zahrnut.
Mělo by být pokračováno v dosud neskončených řízeních o pozůstalosti po nedostatečně identifikovaných vlastnících, která byla zahájena před 1. 1. 2024?
Zůstavitel může nařídit odkazovníku další odkaz, tedy pododkaz. Odkazovník se stává osobou obtíženou pododkazem. Musí pododkaz splnit za všech okolností? Co se stane s pododkazem, pokud odkazovník povolaný zůstavitelem se odkazovníkem nestane nebo odkaz odmítne? Názory na řešení situací, které při nařízení pododkazu a jeho plnění mohou nastat se v komentářích liší.
Od účinnosti občanského zákoníku uplynulo 10 let, přesto stále není jasno v základní otázce, jaké právní následky má prohlášení o vydědění na dědické právo nepominutelného dědice, jestliže zůstavitel současně nezanechal závěť a jestliže zákonné důvody vydědění nebyly naplněny.
Svobodné české notářství oslavilo v loňském roce 30 let od svého obnovení. Za tuto dobu se značně posunulo, a to nejen ke zcela nové úpravě soukromého práva, která letos slaví své první kulaté výročí. Posunulo se také k novým technologiím, které jako notáři ve své praxi využíváme.
