Právník – notář – advokát: kdo je kdo a co pro vás může udělat?

Právník – notář – advokát: kdo je kdo a co pro vás může udělat?

S právníky nechci mít nic společného!“ – „Soused mi vyhrožoval, že se obrátí na advokáta.“ – „Došlo mi předvolání od notáře kvůli dědictví.“

Jsou vám uvedené věty povědomé?  A máte při pomyšlení na právníky smíšené pocity? Průzkumy i diskuse pod články o právnících v denním tisku ukazují, že mezi neprávnickou veřejností panují často nejasnosti a zmatky ohledně jednotlivých právnických profesí. Pojďme si stručně vysvětlit, kdo je kdo, a v jakých konkrétních věcech se můžete obrátit na notáře nebo na advokáta.

Právník je člověk, který má ukončené právnické vzdělání (obvyklý je titul Mgr., někdy JUDr. nebo PhD.). Pokud absolvuje i požadovanou praxi a profesní zkoušku, může se z něj za pár let stát soudce, advokát, notář nebo exekutor. Spousta právníků však působí například ve firmách nebo ve státní správě – k tomu obvykle žádné profesní zkoušky nejsou zapotřebí.

Advokát je právník, který po ukončení právnické fakulty získal i tříletou praxi advokátního koncipienta, úspěšně zvládl advokátní zkoušku, je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou a vykonává svobodné povolání poskytováním právních služeb. Počet advokátů není nijak omezen. Jen v Praze nebo v Brně jich působí tisíce. Někteří se zabývají všemi oblastmi práva, jiní jsou úzce specializováni. Seznam advokátů a možnost vyhledávání podle různých požadavků najdete na webových stránkách České advokátní komory (www.cak.cz).

Kdy se obrátit na advokáta: typicky tehdy, kdy už máte nějaký problém, který chcete řešit právní cestou. Buď chcete někoho žalovat, případně někdo zažaloval vás a vy potřebujete právníka, který by vás v jednáních u soudu zastupoval, hájil vaše zájmy, stál zcela a výhradně na vaší straně. Někdy jen potřebujete pomoci v jednání s protistranou či úřadem, sepsat smlouvu anebo konzultovat postup v právní věci. Advokát z podstaty své profese bude vždy jednat ve vašem zájmu, tj. například navrhne takové znění smlouvy, které bude především výhodné pro vás, ne nutně pro ostatní zúčastněné (to může v některých případech skrývat riziko budoucích sporů – advokát nemá v první řadě předcházet konfliktům, není povinen hledět na to, aby smlouva byla vyvážená a férová pro všechny strany, tj. smí hrát určitou hru, vytvářet to, čemu se lidově říká právní kličky a určité chytáky, kterých si druhá smluvní strana možná nevšimne – a vám se to vyplatí).

Kolik zaplatíte u advokáta: tolik, kolik si dohodnete. Advokát není vázán žádným předpisem o odměnách za své služby. Existuje sice určitý „ceník“ – advokátní tarif, ale ten se použije pouze v případě, že jste si žádnou odměnu předem nedohodli.

Notář je právník, který po ukončení právnické fakulty získal pětiletou praxi v notářské kanceláři, úspěšně zvládl notářskou zkoušku a vyhrál konkurz na obsazení notářského úřadu. Není výjimkou, že i vynikající a kvalifikovaný uchazeč uspěje v konkurzu až po mnoha letech a na několikátý pokus. Činnost notáře je podobně jako u advokáta svobodným povoláním, ale výkonem notářského úřadu zároveň pověřuje notáře stát. Proto také pro činnost notáře platí výrazně větší omezení než je tomu u shora jmenovaných advokátů (notář smí svou činnost vykonávat výlučně v ČR, musí mít české státní občanství a platí pro něho zákaz jiné výdělečné činnosti). Počet notářů je omezen, proto jich u nás působí výrazně méně než advokátů. Jednotliví notáři nejsou nijak specializováni – zjednodušeně řečeno, každý z nich je povinen poskytovat všechny služby, které má ze zákona v náplni práce. Na rozdíl od advokáta, notář je nestranný a nezávislý. Nehájí specifické zájmy stran, nýbrž stabilitu a budoucí bezkonfliktnost a funkčnost právních vztahů.

Kdy se obrátit na notáře: typicky tehdy, kdy chcete včasným řešením předejít budoucím sporům a problémům. Klasickým příkladem může být notářská úschova peněz, třeba v situaci, kdy kupujete nemovitost a chcete mít jistotu, že peníze budou připsány na účet prodávajícího teprve v okamžiku, kdy vaše jméno bude zapsáno v katastru nemovitostí (a opačně: prodávající chce mít jistotu, že mu opravdu zaplatíte, jakmile na vás nemovitost převede). U notáře můžete také sepsat závěť nebo dědickou smlouvu, čímž minimalizujete riziko sporu o majetek po vaší smrti. Na stejném principu fungují i další notářské služby: sepsání předmanželské smlouvy (prevence majetkových sporů mezi manželi), ověřování listin a podpisů (notářské ověření garantuje, že váš podpis na nějaké listině, je opravdu váš – aby o tom nemohlo být pochybnosti ani sporu). Notář zajišťuje i řadu úkonů v oblasti obchodního práva.

Zapamatujte si:

Zatímco soudce hledá právo a nastoluje spravedlnost tam, kde již vznikl spor, notář chrání právo a konzervuje spravedlnost ve chvíli, kdy o ně ještě žádný spor není. Zatímco advokát zastupuje vždy jen jednu stranu smlouvy nebo soudního sporu, úkolem notáře je hájit zájmy všech zúčastněných. Soudce stojí nad stranami, advokát za stranami a notář mezi stranami.

Všimněte si rozdílu: „advokátní kancelář“ a „notářský úřad“. Přestože advokát i notář jsou podnikatelé, notáři mají navíc určitou exkluzivitu – jsou zároveň úředníky: jejich úkony jsou již předem uznané státem jako správné a platné, v oblasti řízení o pozůstalosti dokonce přímo vykonávají státem svěřenou pravomoc (v pozůstalostním řízení notář vystupuje v roli takzvaného soudního komisaře). Kromě toho smějí napříč všemi oblastmi své činnosti sepisovat veřejné listiny, takzvané notářské zápisy, tedy smlouvy, prohlášení nebo osvědčení, o jejichž správnosti stát nepochybuje. Pro úpravu některých vztahů nebo úkonů (například změny ve společném jmění manželů, některé zástavní smlouvy, některé právní úkony osob, které nemohou číst a psát) je notářský zápis dokonce jedinou možnou formou, kterou je třeba dodržet, aby listina byla platná. Forma notářského zápisu je v určitých případech jako forma právního jednání zákonem vyžadována, v jiných případech do jisté míry preferována (např. při vkladovém řízení do katastru nemovitostí nebo při zápisu právnické osoby veřejného rejstříku nebo následných změnách).

Kolik zaplatíte u notáře: za stejný úkon zaplatíte u každého notáře stejně (mírně lišit se může jen ta část odměny, která zohledňuje tzv. hotové výdaje – spotřebu kancelářského materiálu, poštovné, atd.). Odměnu notáře za jeho jednotlivé služby upravuje notářský tarif, od něhož se nelze smluvně odchýlit, a který platí pro všechny notáře v ČR. Kolik zaplatíte si tak snadno můžete spočítat předem.

Mnoha lidem se odměna notáře často jeví jako nepřiměřeně vysoká, ale i zde panuje mezi veřejností určitá neinformovanost. Řekněme, že zaplatíte pět tisíc za notářský zápis. Jednorázově je to hodně, ale uvědomme si, že takto získáte listinu, která vám do budoucna řeší právní vztahy tak, že o ně nevznikne spor – a vy tak nebudete muset platit advokáta ani soudní poplatky, což by v součtu bylo podstatně dražší. Kromě toho: dá se finančně vyjádřit stres a panika v souvislosti s právním nebo soudním sporem? Lidově řečeno, ten čas a nervy vám nikdo nezaplatí. Příklad pro srovnání: pojištění bytu. Platíte ho každý rok a říkáte si – hm, platím donekonečna znovu a znovu, bůhvíproč. Ale když vám soused nenadále byt vytopí, jste rádi, že pojištění máte. Listiny sepsané notářem lze tak brát jako právní služby s garancí a pojištěním: že to bude opravdu platit.

Zpět