Rozdíl mezi dědicem a odkazovníkem
Někteří z vás možná slovo odkazovník ještě nikdy neslyšeli. A není divu. Přišel s ním až nový občanský zákoník. Seznámit se s ním by pro vás mohlo být užitečné, zvlášť pokud jste vášnivá sběratelka nebo citlivý filantrop.
Pomiňme teď nepominutelné dědice: Chcete-li, aby někdo po vaší smrti něco v vašeho majetku nabyl, musíte z něj udělat svého dědice. Jenomže každý dědic od vás kromě dědictví dostane také odpovídající díl dluhů, pokud existují. Nový občanský zákoník přichází s možností předat část majetku i osobě, jak fyzické, tak právnické, která není dědicem v pravém slova smyslu. Vaše dluhy se jí tudíž nedotknou.
Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva. Odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu.
Odkaz může sloužit krásným účelům a může mít mnoho podob. Představte si, že se ve vašem životě objeví třeba následující situace:
- Máte kupu dluhů a zároveň velmi cennou sbírku obrazů, již chcete věnovat muzeu. Její hodnota činí 90 % celkové hodnoty vašeho majetku. Kdybyste však muzeum povolali za dědice, muselo by zaplatit 90 % vašich dluhů. Nakonec by se obrazů vzdalo a šance, že celá sbírka skončí pohromadě a v dobrých rukou, by se tím velmi snížila.
- Přejete si odkázat svůj majetek nadaci, ale nedokážete se rozhodnout které – kdo ví, co se všechno se ještě stane, než zemřete, jaké nadace budou nejprospěšnější nebo jaké problémy se objeví. Naštěstí stačí, když stanovíte odkaz. Jaká nadace ho dostane, už za vás určí někdo z dědiců nebo soud. Vybrat lze dokonce i nadaci vzniklou až do roka po vaší smrti.
- Zanecháte po sobě velké jmění a nechcete o něj ochudit své potomky. Ti jsou každý zcela jiný. Jeden je štědrý a provozuje dětský domov, druhý je lakomý a provozuje casina. Víte, že lakomý potomek vlastní velkou budovu, avšak nevyužívá ji a nechává ji chátrat. Přikážete mu proto formou odkazu, aby ji vydal dětskému domovu vašeho štědrého potomka – v podstatě jde o podmínku pro získání podílu na dědictví. Jejímu splnění se vyhne jedině odmítnutím celého dědictví včetně odkazu. Jeho podíl na pozůstalosti se pak rozdělí mezi zbylé dědice a část tím pádem připadne i štědrému bratrovi.
- Váš potomek příliš šetří na studiích či koníčcích svých dětí. Určíte tedy, že dědictví dostane, jen pokud bude vašim vnukům platit zájmové činnosti nebo školu podle jejich výběru.
Sestavili jsme pro vás tabulku zachycující konkrétní rozdíly mezi dědicem a odkazovníkem, aby byl rozdíl jasnější.
|
odkazovník |
dědic |
|
Nabývá odkazu |
Nabývá dědictví |
|
Nemá podíl na dědictví, jen nárok na určenou věc nebo právo/odkaz vůči konkrétnímu dědici |
Má podíl na dědictví, tj. stejný podíl na majetku i dluzích zůstavitele |
|
Majetek dostane teprve od dědice |
Majetek přechází do jeho vlastnictví přímo smrtí zůstavitele |
|
Přesné určení odkazu je buď na zůstaviteli, nebo dědici či soudu |
Vždy ho určuje zůstavitel nebo zákon |
|
Má nárok i na majetek dědice nepocházející z dědictví (čili nikdy nebyl majetkem zůstavitele) |
Má nárok pouze na majetek zůstavitele |
Určením odkazu lze sledovat šlechetné cíle, jako je například odměna osobě, která se o vás postarala či postará, až to budete nejvíc potřebovat, a to aniž by musela řešit případné závazky. Mohli by se však najít i tací, jejichž cílem by bylo spíše obejít práva věřitelů. Zákon tedy i pro odkaz stanovuje určitá omezení. Abyste určili právně bezvadný odkaz, raději jej vždy konzultujte s notářem.
Příště: Pravidla pro určení odkazu – Kdo smí a nesmí být odkazovníkem