Pozůstalostní řízení: 5 nejčastějších chyb, kterých se můžete snadno vyvarovat

Pozůstalostní řízení: 5 nejčastějších chyb, kterých se můžete snadno vyvarovat

Začněme od píky: co je vlastně pozůstalostní řízení (dříve dědické řízení)? – Je to proces, který následuje po úmrtí osoby (během řízení se nazývá „zůstavitel“) a jehož cílem je spravedlivé rozdělení majetku zůstavitele mezi dědice. Přestože je tento proces legislativně upraven, stává se, že účastníci řízení z neznalosti či obav sami řízení zbytečně prodlouží. Přinášíme přehled pěti nejčastějších chyb a tipy, jak se jim vyhnout:

  1. Neinformování notáře o existenci závěti nebo jiného pořízení pro případ smrti

    Ideální je, pokud zůstavitel sepsal některé z pořízení pro případ smrti notářským zápisem – v takovém případě se dědici vůbec nemusejí zabývat tím, kde se závěť nebo jiná listina nachází a zda je po věcné a právní stránce v pořádku. Pokud ovšem zůstavitel sepsal holografní závěť nebo třeba prohlášení o vydědění (tj. sepsal listinu vlastní rukou), je důležité dokumenty včas předložit notáři-soudnímu komisaři.

    Jak postupovat? – Pokud víte, že zůstavitel listinu sepsal a víte, kde se listina nachází, přineste ji notáři během úvodní fáze pozůstalostního řízení (tzv. předběžné šetření).
     
  2. Nedostatečná znalost majetkových poměrů zůstavitele

    Neúplné nebo nepřesné informace o majetku zůstavitele mohou vést k opomenutí některých aktiv či pasiv, což může prodloužit řízení.

    Jak se tomu vyhnout? – Připravte si podrobný seznam majetku zůstavitele včetně nemovitostí, bankovních účtů, cenných papírů, pohledávek a dluhů. Pokud vám některé informace chybí, sdělte to notáři – ten má možnost provést další šetření.
     
  3. Neoznámení dluhů zůstavitele

    Opomenutí informovat notáře o existujících, dědicům známých dluzích zůstavitele může řízení jak prodloužit, tak zkomplikovat. Věřitelé se zpravidla dříve nebo později ozvou sami, ale pokud se ohlásí až v závěrečné fázi řízení, pak se s výpočty toho, co kdo dostane, začíná znovu (tolik k riziku prodloužení řízení).

    Jak se tomu vyhnout? – Poskytněte notáři úplné informace o všech dluzích zůstavitele, o nichž víte.​
     
  4. Nevyužití možnosti výhrady soupisu pozůstalosti

    Pokud existuje riziko, že dluhy zůstavitele převyšují jeho majetek, je důležité uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti, která omezuje odpovědnost dědiců za dluhy pouze do výše nabytého dědictví.

    Jak se tomu vyhnout? – Notář-soudní komisař vás o možnosti uplatnit výhradu soupisu bude informovat, tj. učiňte tak ve stanovené lhůtě.
  5. Neznalost postupu při dodatečném projednání dědictví

    Pokud se po ukončení dědického řízení objeví nový majetek zůstavitele, je nutné zahájit dodatečné projednání dědictví. Neinformování soudu o nově nalezeném majetku zbytečně zdržuje přechod vlastnictví.​

    Jak se tomu vyhnout? – Pokud objevíte nový majetek po ukončení dědického řízení, nebojte se – nejde o nic výjimečného. To se prostě stává. Informujte neprodleně příslušný soud nebo notáře, aby mohlo být zahájeno dodatečné projednání dědictví.