Zástavní smlouva
Zástavní smlouva patří k zajišťovacím institutům práva, které slouží k posílení věřitelovy možnosti dosažení splnění závazku, neučiní-li tak dlužník dobrovolně. V některých případech zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny - notářského zápisu a pro vznik zástavního práva je třeba zápis do Rejstříku zástav.
Zástavní smlouva vyžaduje písemnou formu obecně u věcí movitých (s výjimkou skutečnosti, kdy je movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli či třetí osobě při uzavření smlouvy) a dále u nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí.
Zástavní smlouva vyžaduje formu notářského zápisu, je-li zástavou závod nebo jiná věc hromadná, je-li zástavou nemovitá věc neevidovaná ve veřejném seznamu a má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. Zástavní smlouva je tedy právním důvodem zástavního práva, k jehož vzniku je však potřeba ještě další právní skutečnosti.
Jde-li o nemovitou věc zapsanou v katastru nemovitostí, je ke vzniku zástavního práva nutný jeho zápis do katastru nemovitostí.
Půjde-li o nemovitou věc, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, vznikne zástavní právo až zápisem do Rejstříku zástav. Obdobně zástavní právo k obchodnímu závodu a movité hromadné věci vznikne až zápisem do Rejstříku zástav. Zástavní právo k movité věci vznikne až zápisem do Rejstříku zástav také tehdy, pokud se tak účastníci zástavní smlouvy dohodnou. Zápis do Rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu ve formě notářského zápisu, a to bez zbytečného odkladu po uzavření zástavní smlouvy.
Výhodou zápisu do Rejstříku zástav je, že pokud vázne na věci více zástavních práv, uspokojí se právo zástavního věřitele zapsané v Rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu podle pořadí zápisu přednostně před právem vzniklým jiným způsobem.
Zástavní právo zakládá věřiteli možnost zástavu zpeněžit a uspokojit se z dosaženého výtěžku, pokud mu dlužník zajištěný dluh řádně a včas nesplní. Občanský zákoník umožňuje v případě, že je tak ujednáno v zástavní smlouvě, aby zástavní věřitel zástavu prodal, a to jiným způsobem než ve veřejné dražbě (zejména tzv. prodej z volné ruky - tedy, aby zástavní věřitel zástavu sám zpeněžil, a to s odbornou péčí tak, aby dosáhl ceny, za jakou lze srovnatelnou věc v daném místě a čase obvykle prodat).
Příklad:
Úspěšný podnikatel pan Novák chce rozšířit své aktivity a z toho důvodu potřebuje nemalé finanční prostředky. Jde do banky si zařídit úvěr, banka žádá zajištění své pohledávky zástavou jeho závodu. Pan Novák navštíví notáře, který mu zástavní smlouvu o zřízení zástavního práva k závodu sepíše a který rovněž provede zápis zástavního práva do Rejstříku zástav.
Související: