Určení správce pozůstalosti

Zůstavitel může povolat správce celé pozůstalosti nebo části pozůstalosti a případně může určit, jaké má správce pozůstalosti povinnosti a zda a jak bude odměňován. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Správce pozůstalosti po smrti zůstavitele spravuje pozůstalost nebo její část až do skončení pozůstalostního řízení.

Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti nebo její části, přičemž povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Zůstavitel může dále určit, jaké má správce povinnosti a zda i jak bude odměňován. Pokud je správci známo, že byl povolán za správce pozůstalosti, ujme se správy pozůstalosti, jakmile se dozví, že zůstavitel zemřel. Jinak se správce pozůstalosti ujme správy, jakmile je o tom vyrozuměn soudem. Správce vykonává prostou správu pozůstalosti, tudíž činí vše, co je nutné k zachování pozůstalostního majetku, který spravuje.

Určení správce pozůstalosti notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.

Příklad:

Zůstavitel je vlastníkem prosperující společnosti, ve které je současně jednatelem. Zůstavitel má jen manželku a nezletilé dítě, přičemž manželka není s chodem společnosti vůbec seznámena. Zůstavitel tedy povolá listinou sepsanou notářským zápisem správce části pozůstalosti – obchodního závodu (společnosti), přičemž jako správce určí osobu, která je s provozem obchodního závodu obeznámena. Zůstavitel tím zajistí, aby po dobu trvání řízení o pozůstalosti, dokud nebude zřejmé, kdo se stane dědicem společnosti, byl zajištěn řádný provoz a správa společnosti.

 

Související:

Závěť

Dědická smlouva