Poznatky moderní psychologie a jejich vztah k notářské praxi (aneb sám sobě psychologem)

Mgr. Petr Duda

 

Není třeba se příliš rozepisovat o tom, že notář je i zčásti psycholog. Zvládnout obtížná jednání s účastníky různých povah a vědět, jak na kterého z nich působit, patří k těm nejpotřebnějším dovednostem notáře. Naštěstí nám praxe přináší hodně možností, jak si tyto znalosti vyzkoušet, vylepšit a prohloubit. Notář musí být též značně psychicky silný, aby odolával pokusům některých účastníků ho o duševní rovnováhu připravit. Požehnány proto budiž komorová školení, na nichž si můžeme své zážitky a zkušenosti vyměňovat. Můžeme tak vyzbrojeni mocnými informacemi, technikami a zkušenostmi jiných kolegů úspěšně odolávat těmto nástrahám praxe.

Ale proč jsem se rozhodl napsat tento příspěvek. Dostal se mi do rukou zajímavý článek a pozoruhodná psychologická studie o tom, čemu se již odborně říká „únava z rozhodování“. Tento jev je demonstrován na následující události, která se skutečně stala (bylo to vlastně pozorování praxe).

U izraelského soudu (komise pro podmíněné propuštění) stanuli tři muži. Jejich původ, vyznávané náboženství ani spáchané provinění nehrálo v tomto případě absolutně žádnou roli. První přišel na řadu v 8:50, druhý v 15:10 a třetí v 16:25 hodin.

Kdo si tipl, že podmíněně byl propuštěn provinilec, který předstoupil v 8:50, tipoval správně. Následně byla provedena rozsáhlá statistická analýza a skutečně v 1 100 případech hrál hlavní roli pro podmíněné propuštění čas, ve kterém provinilec před soud předstoupil. Jejich šance na podmíněné propuštění byla ráno téměř 70%. Následně šance klesly až k 10 %. Na vině nebyla fyzická únava, ale právě ona „únava z rozhodování“.

Tento jev se bohužel nevyhýbá ani nám. Za den učiníme mnoho rozhodnutí, mnoho z nich i mimo notářskou kancelář. První naše rozhodnutí nás čeká hned poté, co otevřeme oči: „Vstanu do té práce, nebo ne?“ Následují další: „Co si vezmu na sebe? Třeba tohle. Jaké má být počasí? I když … Možná tohle! Kde mám tu druhou ponožku?!!“ Pak to pokračuje v práci: usnesení, protokoly, jak klientovi vyhovět v rámci obchodních věcí, atp. Dále nás čeká např. rozhodnutí, co uvařit k večeři, a v souvislosti s tím, co nakoupit cestou domů. Všechno to končí večer rozhodnutím, co odložit na druhý den či víkend, aby mohl jeden jít konečně spát.

Fyzickou únavu umíme rozpoznat docela dobře, ovšem psychickou únavu tak dobře rozpoznat nedokážeme. Ještě hůř na sobě pozorujeme to, jak rychle nám mentální síly docházejí.

A jak se proti únavě z rozhodování bránit? Inu, existuje několik pravidel. Udělejte si pauzu a něco si zobněte (ne nadarmo jsme k maturitě kupovali komisi chlebíčky). Něco malého, třeba ovoce. A opravdu si to jídlo vychutnejte a soustřeďte se na něj. Je důležité nevynechávat svačiny a opravdu kvalitně jíst. Udělejte si pauzu a protáhněte se. Taková jóga může vypomoci, například pozdravem slunce. Nebo si jen vyjděte schody – třeba i pár pater. A doma se kvalitně vyspěte. Bohužel, naše práce je celodenní, něco nám vrtá hlavou v práci, cestou domů i doma, a když jdeme spát, pořád mozeček šrotuje.

A co psychologové radí? 1) Důležitá rozhodnutí dělat ráno. Když nás čeká nepříjemný spis, dejme si ho na devátou (člověk se v práci rozkouká, vypije kafe, zalije kytky a duševně se připraví). Opakující se „strojové“ úkoly si nechte na odpoledne (např. zápisy jednoduchých s. r. o. do rejstříku). 2) Vyspěte se na to! 3) Poraďte se. Máte-li spřízněného kolegu nebo dobrý kolektiv, proberte to s nimi. Velice často se může stát, že přijdou se zajímavým nápadem. 4) Mějte na paměti svá předchozí rozhodnutí. Mark Twain to trefně popsal takto: „Dobrá rozhodnutí vycházejí ze zkušeností, ovšem zkušenosti vycházejí ze špatných rozhodnutí.“ Když se tedy ráno nepodíváme na předpověď a nevezmeme si deštník a následně pořádně zmokneme, minimálně týden si budeme počasí ráno kontrolovat. Je potřeba si pamatovat i ostatní rozhodnutí (především ta správná). Např. si vést seznam toho, v jakých kauzách jsem co rozhodoval, a když obdobná situace opět přijde, vědět, kam sáhnout pro vzor (vytěžit z předchozího rozhodnutí maximum). 5) Těšte se na něco. Na cokoliv. Na dovolenou, i když je až za tři měsíce (nebo na ni nebudu moci jet nakonec vůbec). Na večerní běh v parku. Na to, jak si večer uvaříte něco dobrého. Na oblíbený seriál. Na cokoliv. Nezbývá než popřát pevné nervy.

Mgr. Petr Duda. notářský kandidát, zástupce notáře

 

Zpět