Některé dílčí aspekty ohledně druhu podílů a druhu akcií po novele zákona o obchodních korporacích

JUDr. Lukáš Sadecký

Novela zákona o obchodních korporacích účinná ode dne 1. ledna 2021 a provedená zákonem č. 33/2020 Sb. (dále „Novela“) se promítá i do § 135 ZOK „Druhy podílů“ a § 276 ZOK „Druhy akcií“. V této souvislosti je zajímavé zaměřit se i na původně navrhované novelizační znění k druhu podílů a k druhu akcií a srovnat jej se zněním nakonec schváleným Novelou, což může být v určitých podstatných směrech interpretačně velmi nápomocné, a to především pro některé dílčí právní závěry po Novele a v konečném důsledku i pro otázku variability či modifikace práv spojených s podílem nebo s akcií.

I. Obecná východiska

Připuštění možnosti vzniku – tomu odpovídajícím vhodným nastavením v zakladatelském právním jednání kapitálové společnosti – různých druhů podílů ve společnosti s ručením omezeným nebo různých druhů akcií v případě akciové společnosti, a to především pohledem otázky variability nebo modifikace práv s nimi spojenými, bylo do právního řádu vneseno zákonem o obchodních korporacích s účinností ode dne 1. ledna 2014.

Za nejvíce právně diskutované, a to z důvodu určitých výkladových pochybností nebo odlišných přístupů, lze označit to, kam až daleko, tj. do jaké míry a v jakém rozsahu, je možné při tvorbě podílů nebo akcií různých druhů vůbec přikročit. Zejména jde o problematiku nastavení zcela jednoznačných hraničních limitů nebo jiných nepochybných parametrů ohledně aspektu ještě přípustnosti v míře, popř. v rozsahu variability či modifikace podílů nebo akcií různých druhů.

Za zásadní lze přitom označit i to, zda se lze vydat cestou čistě jen odebírání, tedy „ochuzování“ některých imanentních nebo presumovaných práv jinak spojených s podílem nebo s akcií, a kde je vlastní limitace takovéhoto případného „ochuzování“. Ostatně cesta jen odebírání práv bude nepochybně vždy o něco více diskutabilní a spornější, než tomu bude v případě opačném, tj. v případě pouze určitého přidávání či obohacování práv spojených s podílem nebo s akcií.

Novela na některých místech přichází v rámci § 135 a 276 ZOK s určitými upřesněními, která alespoň v něčem napomáhají celou záležitost, tj. záležitost přidávání a především ubírání práv, lépe interpretačně uchopit.

V případě, že se kapitálová společnost rozhodne vydat podíly nebo akcie různých (více) druhů, tak musí zároveň v zakladatelském právním jednání jako obligatorní náležitost uvést název druhu podílu nebo název druhu akcií a práva a povinnosti s ním/nimi spojené/spojených.[1]

S vlastnickým právem podílu nebo akcie se pro společníka (akcionáře) pojí především právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, právo na podíl na likvidačním zůstatku, hlasovací právo nebo jiná (další) práva, která lze v konečném důsledku zařadit do skupiny podílení se na řízení společnosti.

II. Původní dílčí limitace v novelizačním návrhu, která nakonec nebyla přijata

Zákonodárce pro účely společnosti s ručením omezeným navrhoval novelizované znění § 135 odst. 2 ZOK následovně (toto znění nakonec nebylo přijato): „(2) Společenská smlouva může upravit i podíly, se kterými není spojeno právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo hlasovací právo; s podílem musí být vždy spojeno alespoň jedno z těchto práv.“ Především tak měla být nepochybně a jednoznačně zmíněna vůbec možnost odebírání, tedy „ochuzování“ práv z podílů, přičemž alespoň jedno z celkem třech výslovně uvedených odebíraných práv mělo vždy zůstat zachováno. Přijetím původního novelizačního návrhu se tak mohlo hovořit o určité nedotknutelnosti, resp. o určité neodjímatelnosti alespoň jednoho z práv, a to z „exkluzivní triády“ explicitních práv, legislativně nabídnutých k odebírání.

Pro účely akciové společnosti navrhoval zákonodárce novelizované znění § 276 odst. 2 ZOK následovně (toto znění nakonec nebylo přijato): „(2) Akciová společnost může vydat i akcie, s nimiž není spojeno právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo hlasovací právo; s akcií musí být vždy spojeno alespoň jedno z těchto práv.“ Zde byla zamýšlena identická podstata a význam jako ve výše navrhovaném případě podílu u společnosti s ručením omezeným, a to včetně zachování „exkluzivní triády“ explicitních práv nabídnutých k odebírání s vazbou na zachování alespoň jednoho z nich.

Vzhledem ke skutečnosti, že nakonec nebyla pro účely případného odebírání, resp. „ochuzování“, práv přijata limitace ohledně zachování alespoň jednoho z práv, a to z celkem třech „exkluzivních“ práv, lze mít důvodně za to, že lze vydat či upravit dokonce takový podíl nebo akcii, ze kterého/které může být současně odebráno jak právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, tak i právo na podíl na likvidačním zůstatku a hlasovací právo. Nadneseně můžeme hovořit o „sterilizovaném“ podílu nebo o „sterilizované“ akcii, jelikož tyto ztrácejí podstatné společnické nároky či práva.

Takto krajně „ochuzený“ druh podílu nebo druh akcie může existovat zásadně jen v případě, že v rámci téže kapitálové společnosti bude rovněž přítomen další druh podílu nebo akcie, se kterým/kterou je spojeno hlasovací právo. Nelze totiž připustit naprostou neexistenci hlasovacího práva u veškerých podílů nebo akcií v kapitálové společnosti, což by jinak zapříčinilo citelné ochromení, resp. paralyzování kapitálové společnosti.

To, že je možné vydat se cestou až krajního „ochuzení“ podílu nebo akcie, jak bylo naznačeno výše, lze dovozovat i z toho, že zákonodárce mohl a měl případně legislativně nastavit v rámci třech „exkluzivně“ zmíněných odebíraných práv povinnost zachování alespoň jednoho z nich. Takovýto legislativní návrh, třebaže byl jinak učiněn, ovšem nakonec nebyl přijat. Jeho nepřijetí přesto s sebou v konečném důsledku přináší navazující nemalou interpretační nápomoc či význam.

III. Nedotknutelná práva společníka (akcionáře)

Již výše bylo uvedeno, že se lze vydat cestou současného odebrání práva na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, tak i práva na podíl na likvidačním zůstatku a hlasovacího práva, čemuž dost interpretačně napomohlo to, že určité limity v rámci „triády“ exkluzivních práv zvažované zákonodárcem nakonec nebyly přijaty (viz novelizačně navrhované znění § 135 odst. 2 a § 276 odst. 2 ZOK výše); to vše za předpokladu, že v téže kapitálové společnosti bude rovněž existovat podíl nebo akcie se zachovaným hlasovacím právem.

Za větší pozornost stojí to, zda lze detekovat některá taková práva společníka (akcionáře), která jsou pro podíl nebo akcii natolik imanentní, že jsou v konečném důsledku nedotknutelná, čímž tedy nemohou být nijak modifikována, resp. odebírána k tíži společníka nebo akcionáře.

V případě společnosti s ručením omezeným můžeme za takováto práva zpravidla označit následující: právo na informace společně s právem na nahlížení do dokladů společnosti a kontroly údajů v nich obsažených (§ 155 ZOK); právo uplatnit či podat společnickou žalobu (§ 157 až 160 ZOK); právo zúčastnit se valné hromady (§ 168 ZOK); práva kvalifikovaného společníka (§ 187 ZOK); právo dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 ZOK) atd.

V případě akciové společnosti můžeme za takováto práva zpravidla označit následující: právo požadovat opis seznamu všech akcionářů (§ 266 ve spojení s § 268 ZOK); právo účastnit se valné hromady (§ 353 a 399 ZOK); právo na vysvětlení (§ 357 ZOK); právo uplatňovat návrhy a protinávrhy (§ 361 až 364 ZOK); práva kvalifikovaných akcionářů včetně práva uplatnit či podat akcionářskou žalobu (§ 365 až 374 ZOK); právo dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady (§ 428 ZOK) atd.

Lze mít důvodně za to, že především výše uvedená práva společníka nebo akcionáře by měla být označena za nedotknutelná, a tudíž za neodjímatelná, a to z jejich povahy, popř. z důvodu imanentní charakteristiky nebo kogentnosti takovýchto práv, aniž by to muselo být někde v zákoně o obchodních korporacích výslovně zdůrazněno či snad uvedeno v nějakém nedotknutelném výčtu společnických práv.

IV. Některé interpretační přínosy Novely § 135 ZOK

Předně je třeba uvést, že Novelou nakonec došlo k vložení nových odstavců 3 a 4 do § 135 ZOK. Je tak i nadále zachován původní legislativní termín „základní podíl“,[2] jenž odpovídá podílu, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti. Identicky zůstává normováno, že podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh.

Lze mít za to, že za skutečně „základní podíl“ by měl být zpravidla označován jen ten podíl, do kterého nebylo prostřednictvím zakladatelského právního jednání nijak zasahováno, tj. nebylo do něj nic přidáváno, ale ani ubíráno. Takovýto podíl je tak jako celek regulován a „zakonzervován“ veškerými právy a povinnostmi, které jsou mu přiznány čistě zákonem o obchodních korporacích; důsledně vzato: „nic více na právech a povinnostech, ale ani nic méně na právech a povinnostech“.

To, že § 135 odst. 3 ZOK po Novele, a to po přihlédnutí k dikci: „Upraví-li společenská smlouva podíly, se kterými není spojeno hlasovací právo, …“, aprobuje vydávání podílů bez hlasovacího práva, nepochybně a jednoznačně dodává na právní jistotě, že z podílů je vhodnou úpravou společenské smlouvy skutečně možné odebírat hlasovací právo.

Společníci mají § 135 odst. 3 in fine ZOK po Novele zajištěno, že i v případě podílu bez hlasovacího práva má vlastník takovéhoto podílu jako společník nedotčena práva svědčící v jeho prospěch podle § 171 odst. 2 ZOK, tj. v případě zásahu do práv a povinností společníka změnou společenské smlouvy se vyžaduje souhlas takto dotčeného společníka, popř. všech společníků.

Zákonodárce § 135 odst. 4 ZOK po Novele: „Ve společnosti musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo“ přichází s nutnou a žádoucí pojistkou v tom směru, že se společnost nemůže a nesmí ocitnout v situaci, že by v ní neexistoval podíl s hlasovacím právem. V případě podílu s hlasovacím právem není vyžadován žádný povinně minimální procentuálně vyjádřený poměr výše hlasovacího podílu k celkové výši základního kapitálu společnosti.

Právě po přihlédnutí k § 135 odst. 4 ZOK po Novele (navíc navrhované novelizující znění § 135 odst. 2 ZOK nebylo nakonec přijato – viz výše) lze o to více dospět k závěru, že lze vydat dokonce takový „sterilizovaný“ podíl, se kterým nebude spojeno právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, ani právo na podíl na likvidačním zůstatku, ani hlasovací právo, jestliže bude zastoupen alespoň jeden podíl ve společnosti, se kterým je spojeno hlasovací právo.

V. Některé interpretační přínosy Novely § 276 ZOK

Předně v § 276 odst. 1 ZOK po Novele došlo k odstranění legislativního termínu „kmenová akcie“, za kterou se považovala akcie, se kterou není spojeno žádné zvláštní právo, a dále došlo k obsahovému zestručnění v tom směru, že akcie, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh (především byl vypuštěn dovětek ohledně „zvláštního práva nebo práv“).

Ustanovení § 276 odst. 2 ZOK po Novele doslovně převzalo znění § 279 ZOK před Novelou,[3] dle něhož: „Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu“, což významně napomohlo především v tom směru, že bezprostředně výše citovaná dikce se před Novelou systematickým výkladem vztahovala výlučně k prioritním akciím,[4] ale nikoliv již k akciím jako takovým, natož k druhům akcií. Takovéto legislativně systematické přesunutí tak (po přihlédnutí k § 276 odst. 2 ZOK po Novele) nepochybně a jednoznačně aprobuje vydávání akcií bez hlasovacího práva (se zastoupením limitace: maximálně v souhrnu jejich jmenovitých hodnot odpovídajícímu nejvýše 90 % základního kapitálu), čímž se přidává na právní jistotě, že z akcií je skutečně možné odebírat hlasovací právo. V akciové společnosti tak po Novele musí být vždy obligatorně zastoupeny akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo v souhrnu jejich jmenovitých hodnot odpovídajících minimálně 10 % základního kapitálu.

Zákonodárce § 276 odst. 3 ZOK po Novele (podstata vy­užita a převzata z právní úpravy prioritních akcií, a to z věty druhé § 278 odst. 2 ZOK před Novelou) nejenže přiznává hlasovací právo akciím jinak bez hlasovacího práva, má-li se na valné hromadě hlasovat podle druhu akcií, ale v konečném důsledku připouští i vznik akcií bez hlasovacího práva. Legislativně systematické zařazení odst. 3 § 276 ZOK po Novele, a to pod „Druhy akcií“, nepochybně přináší interpretační výhodu.

Ustanovení § 276 odst. 5 ZOK po Novele místy upřesňuje nebo rozšiřuje tu skutečnost, že: „S akciemi o stejné jmenovité hodnotě nebo s kusovými akciemi mohou být spojena různá práva nebo i různá váha hlasů.“ Zde uvedené by se spíše nemělo vykládat tak, že v rámci identického posuzovaného druhu akcií, navíc v rámci akcií o stejné jmenovité hodnotě, je tedy možné uvažovat o určitých rozdílech v právech nebo váze hlasů; popíralo by to totiž tu skutečnost, že se jedná o stejný druh akcií, a v rámci něho by nemělo být přijatelné, aby byly činěny rozdíly. Jinak řečeno, zákonodárce pouze obecně normuje, že akcie stejné jmenovité hodnoty nebo kusové akcie mohou být nositeli různých práv nebo váhy hlasů, avšak nikde tím nepřipouští, že by tak mělo docházet k nepoměrným rozdílům, resp. k rozdílům v nastavení různých práv nebo váhy hlasů (uvažujeme všechny akcie o stejné jmenovité hodnotě) napříč jednoho stejného druhu akcií.[5]

VI. Obecně k variabilitě nebo modifikaci práv

Jako zapovězená a nedotknutelná oblast by měla být označena množina takových společnických práv, která z jejich imanentní povahy – natolik nedotknutelná provázanost, resp. spojitost, s podílem nebo s akcií – nebo kogentního charakteru nelze od podílu či akcie odejmout ani vyloučit (k tomuto viz část III. tohoto článku výše). Třebaže lze některá takováto společnická práva dovozovat již nyní, bude přesto velmi žádoucí, pokud nakonec raději někde zazní v rozhodovací činnosti soudu, aby byla jednoznačně odkryta a posílena jejich ochrana, resp. nedotknutelnost.

Je zapotřebí mít dále na paměti, že zásadní limitaci pro účely variability nebo modifikace práv u podílu nebo u akcie vždy představuje nejen § 244 ZOK po Novele prostřednictvím dodržování zásady zacházení za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně, ale rovněž i věta druhá § 212 odst. 1 ObčZ v podobě zákazu bezdůvodného zvýhodňování nebo znevýhodňování členů, potažmo společníků korporace. V rámci těchto mantinelů by měla být pečlivě poměřována každá případná modifikace nebo variabilita práv spojených s podílem nebo s akcií.

Zákonodárce hodlal navrhovanou novelizační činností, která nakonec nebyla přijata, zvláště zmínit skupinu tří práv („exkluzivní triáda“), a to právo na podíl na zisku, právo na likvidační zůstatek a hlasovací právo s tím, že v případě odebírání takovýchto práv muselo být vždy povinně zachováno alespoň jedno z nich (k tomuto viz část II. tohoto článku výše). Pokud bude v kapitálové společnosti rovněž přítomen podíl nebo akcie s hlasovacím právem, navíc u akciové společnosti musí být dále splněno určité poměrné procentuální zastoupení na základním kapitálu, je možné přistoupit k současnému odejmutí všech práv z „exkluzivní triády“. Vlastníkovi takovéhoto podílu by ovšem měla bez dalšího zůstat zachována veškerá nedotknutelná a svojí povahou nezabavitelná práva společníka, naznačená výše.

Jako zakázané by měly být i nadále označeny úrokové podíly nebo akcie,[6] tj. spojování práva na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích kapitálové společnosti.

Pro společníky společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti[7] by mělo být shodné to, že se prostřednictvím podílu nebo akcie podílejí na řízení kapitálové společnosti, na jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku, což ovšem nebrání některému pouze přípustnému odebírání z těchto práv. Zde uvedené se projeví především v tom, že by tak nemělo být možné vázat na podíl nebo na akcii taková práva (projev určitého zvýhodňování či obohacování), která mají povahu zvýhodněného nároku na zboží nebo na služby kapitálové společnosti, jelikož takovéto nároky nemají nic společného s řízením společnosti ani s jejím ziskem nebo s likvidačním zůstatkem. Takováto zvláštní práva by měla spíše nacházet oporu zásadně v nepojmenovaných (inominátních) cenných papírech dle § 515 ObčZ.[8]

VII. Závěry a dopady Novely

Novela přináší do oblasti druhů podílů a druhů akcií jisté interpretační posuny, které přidávají na větší právní jistotě ohledně variability či modifikace práv spojených s podílem nebo s akcií. Především jde o to, že jak z podílů, tak i z akcií může být odebíráno hlasovací právo. Hlasovací právo tudíž po Novele a priori nepředstavuje neodnímatelnou položku podílu nebo akcie.

U společnosti s ručením omezeným musí být vždy zastoupen alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo. Navíc tento hlasovací podíl není nijak limitován žádným maximálním nebo minimálním poměrem či vyjádřením k základnímu kapitálu společnosti. Naopak u akcio­vé společnosti musí být vždy zastoupeny akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo v souhrnu jejich jmenovitých hodnot odpovídajícím minimálně 10 % základního kapitálu společnosti; u akcií bez hlasovacího práva totiž nesmí být souhrn jejich jmenovitých hodnot odpovídající více než 90 % základního kapitálu společnosti.

Zákonodárce nakonec nepřijal navrhovanou dílčí limitaci v podobě zachování alespoň vždy jednoho z celkem tří „exkluzivních“ práv spojených s podílem nebo s akcií; nebyla akceptována skutečnost obligatorního zachování alespoň jednoho z následujících práv: právo na podíl na zisku nebo právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo hlasovací právo. I tímto lze o to více po Novele připustit vznik takového druhu podílu nebo akcie („sterilizovaný“ podíl nebo akcie), se kterým není spojeno, naopak jsou současně vyloučena, žádné ze tří v tomto odstavci výše vyjmenovaných práv, jestliže bude v téže kapitálové společnosti rovněž existovat podíl nebo akcie s hlasovacím právem. Možnost vzniku „sterilizovaného“ podílu nebo akcie lze určitým způsobem dovozovat i z § 135 odst. 4 ZOK po Novele nebo z § 276 odst. 2 ZOK po Novele.

Zakladatelským právním jednáním nelze z podílu nebo z akcie ovšem odebrat taková práva, která jsou svojí charakteristikou imanentní či jinak kogentní pro podíl nebo akcii. Pro ochranu takovýchto nedotknutelných práv není zapotřebí výslovná úprava zákonodárcem; jeví se ovšem jako žádoucí, aby takováto nedotknutelná práva raději někde zazněla v soudní rozhodovací činnosti.

Zákonodárce legislativně navrhovaným a nakonec novelizačně nepřijatým zněním § 135 odst. 2 nebo § 276 odst. 2 ZOK dal v konečném důsledku najevo, že práva z „exkluzivní triády“ považuje za dotknutelná a odjímatelná.

Novelou legislativně systematické přesunutí některých zákonných ustanovení z prioritních akcií, a to přímo do části „Druhy akcií“ v § 276 ZOK, přináší výraznější interpretační zlepšení.

Každá případná modifikace nebo variabilita práv spojených s podílem nebo s akcií by vždy měla být současně poměřována i s § 244 ZOK po Novele a s větou druhou § 212 odst. 1 ObčZ, a to především v rámci identického posuzovaného druhu podílu nebo akcií.

Především § 135 odst. 3 a odst. 4 a rovněž i § 276 odst. 2 a odst. 3 ZOK po Novele lépe interpretačně nabízí vůbec možnost a přípustnost modifikace či variability práv spojených s podílem nebo s akcií.

Lze mít důvodně za to, že v rámci identického druhu akcií, navíc o stejné jmenovité hodnotě, není možné mít spojena různá práva nebo různou váhu hlasů. Ustanovení § 276 odst. 5 ZOK po Novele totiž cílí jen na obecné konstatování na akcie o stejné jmenovité hodnotě nebo kusové akcie, avšak není zde žádná zmínka o přípustnosti rozdílů v rámci identického druhu posuzovaných akcií. Určitá korigující obdoba by měla být aplikována rovněž v rámci každého identického druhu posuzovaného podílu společnosti s ručením omezeným.

• Štítky:
• 2020