Nezávislost a lumíci

JUDr. Tomáš Oulík

 

Odcházím do důchodu s nostalgií, jako bych mával na rozloučenou tomu, s kým jsem byl dlouho a rád. Na notářství jsem se setkal se spoustou vzácných lidí a prožil mnoho krásných chvil. Snad si to jako zaměstnanec podržím ještě nějakou dobu do budoucna.

Na notářství jsem nalezl již před více než čtyřiceti lety netušenou autonomii, kde režimní zásahy doléhaly víc komicky než tragicky. Kauzy šlo projednávat po svém a s účastníky se dalo jednat lidsky. Odstátnění notářství onu vzácnou autonomii dále posílilo. Mladé notářské generaci z celého srdce přeji tento skvost nezávislosti, který je třeba opatrovat pečlivěji než rodinný porcelán. Ten je sice křehký, ale nemění své vlastnosti.

 

I v současné autonomii je leckdy nutno řešit dilema mezi právní úpravou a mezi tušenou lidskou spravedlností. To má nastaveno každý jinak a buďme rádi za tu rozmanitost. Právo by nemělo být trhacím kalendářem, ale ani dogmatem odtrženým od života. Chápat situace v širším smyslu by mělo být vlastností každého soudného člověka, a právníka zvláště. A každý právník také ví, že přemíra norem vede spíš k dez­orientaci než k uznávanému respektu. Že kapacita lidské mysli by neměla být atakována spoustou změn, čertví kým vyvolaných. A že změny jsou lepší žádné než nesmyslné. Chápatelné právo má být pilířem stabilní společnosti v prevenci i řešení konfliktů a současně i brzdou požadavkům na zbrklé změny, jejichž dopad je bez všestranné analýzy nepředvídatelný.

 

Právo by mělo poskytovat zvýšenou ochranu slabším stranám. Ne však na úkor většiny, na úkor rovnoprávnosti, na úkor lidské a tvůrčí tolerance. Nemělo by být lokajem systému, který si libuje v neefektivitě, nezodpovědnosti a marasmu, který netouží po diskuzi a který nechce vidět oslí uši krále Lávry. Je třeba vzdorovat snahám hyperkorektních i jiných extremistů o rozvolňování a dehonestování tradičních hodnot naší civilizace (včetně povinnosti státu poskytovat svým občanům maximum životních jistot). Soudný člověk nahlíží na re­litu z více stran. Nepřebírá závěry bez seriózních argumentů. A ví, že v karikatuře se leckdy zjeví svět nejvýstižněji.

 

Pro řešení zásadních problémů, k cítění jistot i k prožívání každodenních radostí jako by se nedostávalo času a energie. Mediální prostor je čím dál víc zaplňován populismem a netolerancí. Vytváří masovost s pravdou sportovního fanouška. Dav fanoušků, kteří jako lumíci na břehu oceánu jsou vábeni příslibem ráje.

 

Jak se dobrat vyváženosti a spravedlnosti v absurdním světě, v němž vize trvale udržitelného rozvoje je opouštěna? Nepodléhat pocitu zmaru a každodenní činností se podílet na nalézání vyvážených vztahů a na porozumění mezi bližními. Někdo k tomu má hlásnou troubu, někdo pendrek. A notář své razítko a osobní kontakt s bližními.

 

Bude-li notářství místem, kde bude možné mít vliv na nastolení pochopitelného konsensu chtěného všemi zúčastněnými, budu každé pracovní ráno odcházet i nadále do kanceláře rád. A budu přát i ostatním, aby v práci nacházeli víc než prostředky k úhradě složenek.

 

Nezávislost notáře není výsadou, nýbrž nutností, bez níž nelze fungovat. Přerůstá přes odpovědnost za způsobenou škodu a zahrnuje i spoluzodpovědnost za tvář tohoto světa. Nezávislost umožňuje svobodné užívání vlastního rozumu. Zda pro správnou věc, to možná stačí posoudit ještě naše mladší generace. Ta nezávislost, ovlivněná třeba i protivným malým virem, se ale může stát méně samozřejmou. Pak hrozí, že naše počínání se promění v klikání, oproštěné od lidské solidarity a vzájemného respektu.