Institut protestu v kapitálové společnosti po novele zákona o obchodních korporacích

JUDr. Lukáš Sadecký

Úvod a některé dílčí dopady Novely

Novela[1] zákona o obchodních korporacích, která nabývá účinnosti až ode dne 1. ledna 2021 (dále „Novela“), se dotýká rovněž institutu protestu, který výlučně pro společníka kapitálové společnosti i nadále představuje zásadně podmínku pro případné dovolávání se neplatnosti usnesení valné hromady.

Nelze přehlížet, že Novela toliko podmíněně zavádí, nestanoví-li totiž společenská smlouva (stanovy) jinak, aby na jednání valné hromady byla se společníkem přítomna i jedna jím určená osoba,[2] avšak v této souvislosti je nutné velmi důsledně zohledňovat bod 11 „Přechodná ustanovení“ k Novele, který zásadně po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti Novely pro kapitálové společnosti vzniklé před účinností Novely spíše nepřipouští aplikaci nových relevantních zákonných ustanovení, která společníkovi jinak umožňují i přítomnost jedné jím určené osoby na jednání valné hromady.

Novela především odstraňuje apriorní neodůvodněnou a nekoncepční výhodu pro nepřítomné společníky na valné hromadě,[3] a to oproti přítomným nebo zastoupeným společníkům na valné hromadě, jelikož do účinnosti Novely nemusí nepřítomný (nezastoupený) společník v případě dovolávání se neplatnosti usnesení valné hromady disponovat žádným tomu odpovídajícím předchozím protestem.

Požadavek na odůvodněný protest, dopadající v konečném důsledku jen na společníky kapitálové společnosti jako osoby aktivně legitimované k případnému podání návrhu na dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady, a to včetně odstranění neoprávněného zvýhodnění nepřítomných společníků na valné hromadě (viz výše), bude po Novele zpravidla více nutit společníky k účasti nebo k jejich zastoupení na jednání valné hromady.

Novela dále odstraňuje čistě formálně (zbytečně) přísný požadavek ohledně toho, že protestující osoba napříště již nebude muset na valné hromadě výslovně žádat o zanesení učiněného protestu v zápisu z jednání valné hromady,[4] jelikož zohlednění obsahu protestu v zápisu z jednání valné hromady se má jako obligatorní náležitost zápisu odehrávat bez dalšího, a tudíž bez výslovné žádosti protestující osoby.

Pouze v případě společníků kapitálové společnosti zákonodárce prostřednictvím Novely explicitně uvádí, že protest má být odůvodněný,[5] a rovněž zužuje veškeré dosavadní výjimky, kdy společník nemusel disponovat podaným protestem proti usnesení valné hromady toliko na jediný případ, a to jestliže navrhovatel nepodal protest z tzv. závažného důvodu.

Obecně k protestu a odůvodnění protestu

Protest jako takový není ničím jiným než právním jednáním, a musí tak mimo jiné odpovídat i aspektu určitosti, což v sobě bude obnášet i některé prvky odůvodnění protestu, aby se vůbec jednalo o určité právní jednání, a bylo tak pokud možno co nejvíce eliminováno riziko případného zdánlivého právního jednání.[6] Zde uvedeným ovšem není nijak dotčeno ani omezeno zejména to, že existuje určitý okruh aktivně legitimovaných osob, které se zcela obejdou bez jakéhokoliv protestu včetně jeho odůvodnění (viz níže).

Ohledně protestu by nepochybně neměly obstát takové formalistické výklady, které budou důsledně trvat na tom, aby jakákoliv výhrada či jiná námitka uplatněná zpravidla společníkem kapitálové společnosti až na jednání valné hromady, byla jednoznačně a nepochybně označena jako protest, tj. že by snad obligatorně muselo od protestující osoby výslovně zaznít něco jako: „protestuji“, „podávám protest“ apod.

Dále by se ohledně protestu neměly prosadit ani takové výklady, dle nichž by společenská smlouva kapitálové společnosti mohla striktně vyžadovat, aby veškeré případné protesty byly učiněny pouze písemnou formou, a jen k takovýmto bude moci být následně přihlíženo. Pro účely korporátního práva by naopak mělo být shledáno spíše přípustným, pokud protestující osoba na jednání valné hromady přednese podstatný obsah svého jinak písemného protestu a v podrobnostech přitom odkáže na jeho písemné vyhotovení, které bude tvořit jako příloha nedílnou součást zápisu z jednání valné hromady.

Lze mít důvodně za to, že protest by měl být označen jako odůvodněný zpravidla tehdy, jestliže obsahuje: (a) alespoň podstatu uplatněné výhrady či námitky, a to přednesené třeba jen v obecné rovině, avšak natolik dostatečně, aby samotné kapitálové společnosti bylo zřejmé, v čem pochybila nebo v čem je spatřována vada (např. nedošlo k řádnému nebo včasnému svolání zasedání valné hromady; pozvánka na valnou hromadu neobsahuje veškeré zákonem nebo společenskou smlouvou požadované náležitosti nebo informace; kapitálová společnost před zasedáním valné hromady neuveřejnila nebo nezveřejnila[7] řádně nebo včas veškeré zákonem nebo společenskou smlouvou požadované dokumenty; zasedání valné hromady nebylo schopné usnášení; usnesení nebylo přijato zákonem nebo společenskou smlouvou požadovanou většinou hlasů; došlo k porušení práva společníka na obdržení vysvětlení atd.), a navíc (b) protest bude směřován proti zcela konkrétnímu usnesení valné hromady nebo proti všem usnesením valné hromady; u posledně uváděného jde o tzv. „paušální“ protest.

Po přihlédnutí k výše uvedenému tak nelze na protestující osobu klást zvýšené požadavky v tom směru, aby současně zcela konkrétně tvrdila příslušná zákonná ustanovení nebo přesná ustanovení společenské smlouvy, která všechna byla porušena.

Zákonodárce, a to ani po Novele, nijak nepředepisuje, v jaké přesné fázi jednání valné hromady musí nejpozději zaznít odůvodněný protest. Lze se tudíž důvodně domnívat, že každý jednotlivý protest nemusí zaznít pouze v rámci protestem napadaného usnesení valné hromady, ale postačí, pokud se tak stane nejpozději v poslední části jednání valné hromady, zpravidla označované jako „Závěr“.

Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl,[8] platí i po Novele.

Společník a odůvodněný protest

Je nutné mít ovšem stále na paměti, že požadavek na odůvodněnost protestu (resp. na existenci předchozího protestu jako takového) je i po Novele nadále dáván do souvislosti pouze a jen s tím, pokud se společník kapitálové společnosti rozhodne dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady. Pokud se jako aktivně legitimovaná osoba[9] odlišná od společníka, a to zpravidla v postavení člena statutárního nebo kontrolního orgánu kapitálové společnosti, rozhodne v časově omezené lhůtě[10] dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady, nevyžaduje se splnění podmínky předchozího protestu, natož jeho odůvodnění.

Společník kapitálové společnosti je pohledem protestu rovněž omezen i v tom směru, že se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady jen z důvodů uvedených v protestu. Vlastní navazující skutková tvrzení společníka by se tak měla zásadně soustředit již jen na podrobné rozvíjení nebo na do bližších detailů upřesňování předchozí, třeba jen v obecné rovině dostatečně přednesené, výhrady či jiné námitky odpovídající učiněnému protestu.

Můžeme tedy vysledovat, že aktivně legitimované osoby odlišné od společníka nejsou nijak limitovány ani omezovány požadavkem žádného protestu, natož jeho důvody. U těchto osob, a to z povahy jejich právního postavení v kapitálové společnosti, vystupuje do popředí rovněž i aspekt péče řádného hospodáře, dozví-li se, že některé poměrně nedávno přijaté usnesení valné hromady vykazuje možné znaky neplatného usnesení, jehož neplatnosti je zapotřebí se včas dovolat, pro rozpor se zákonem, společenskou smlouvou nebo dobrými mravy.[11]

Společník se po Novele může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady bez současného splnění podmínky podání odůvodněného protestu jedině tehdy, pokud protest nebyl podán ze závažného důvodu; Novela tak tímto rovněž podstatně zužuje okruh dosavadních přípustných výjimek pro členy kapitálové společnosti ohledně nepodání protestu. Legislativně použitý obrat „závažného“ důvodu s sebou nepochybně obnáší více kvalifikovaný důvod, jakým může být např. to, že společníkovi nebylo v souladu se zákonem nebo se společenskou smlouvou oznámeno konání valné hromady, a společník tak o konání valné hromady vůbec nevěděl; společníkovi nebo jeho zástupci byla neoprávněně znemožněna vlastní účast (přítomnost) na valné hromadě, třebaže se společník jinak dostavil na jednání valné hromady a chtěl se jí zúčastnit atd.

Jako závažný důvod na straně společníka by spíše neměla být shledána případná právní složitost posuzované věci (posuzovaného zasedání valné hromady včetně pořadu valné hromady) ani případné zvýšené požadavky (nároky) na vyšší právní erudici společníka. Společník je totiž vždy oprávněn udělit písemnou plnou moc pro zastupování na jedné nebo na více valných hromadách odborně vzdělanému zástupci (zmocněnci); navíc Novela za určitých okolností připouští společnou účast společníka a jedné jím určené osoby na jednání valné hromady (viz výše).

Vzhledem k použitému obratu „…, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, …“[12] se lze důvodně domnívat, že společník kapitálové společnosti může v návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady použít odůvodněný protest jiného protestujícího společníka nebo jiné k takovémuto návrhu ze zákona aktivně legitimované osoby. Jinak řečeno, společník kapitálové společnosti se vždy musí opřít o nějaký předchozí (třeba jen jeho vlastní) odůvodněný protest jinak aktivně legitimované osoby; naopak aktivně legitimované osoby odlišné od společníka se na žádný a nikým nijak odůvodněný protest nemusí nikterak vázat.

Každý společník kapitálové společnosti tak odvozuje svoji výchozí právní pozici zásadně jen z odůvodněného protestu, a to pro účely případného dovolávání se neplatnosti usnesení valné hromady.

Protest a možnost jeho apriorního vyloučení

Zákonodárce Novelou toliko u společnosti s ručením omezeným[13] připustil, aby osoba společníka tomu odpovídajícím určením ve společenské smlouvě byla oprávněna dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady zcela bez ohledu na podání odůvodněného protestu, čímž došlo k většímu narovnání postavení mezi společníkem a zbývajícími aktivně legitimovanými osobami uvedenými v § 191 odst. 1 ZOK.

Společnost s ručením omezeným se řadí mezi tzv. smíšené společnosti, jelikož místy současně kombinuje některé prvky typické pro osobní a pro kapitálové společnosti, a pro společnost s ručením omezeným jsou především charakteristické užší vazby mezi společníky a členy volených orgánů obchodní společnosti, což se patrně promítlo i v možnosti nevyžadovat směrem ke společníkům odůvodněný protest, pokud se pro to společnost s ručením omezeným, potažmo její společníci rozhodnou nastavením společenské smlouvy.

V případě akciové společnosti, která někdy bývá řazena mezi tzv. čistě kapitálové společnosti, kde se naopak již tolik nepředpokládají úzké vazby mezi akcionáři a členy volených orgánů obchodní společnosti, Novela nepřipouští výslovnou možnost tomu odpovídající úpravy stanov ve prospěch akcionářů (neexistence požadavku na odůvodněný protest). Vzhledem k převažující míře předpokládané kogentnosti v rámci právní úpravy obchodních společností se lze spíše více přiklánět k tomu, že případné nastavení stanov akciové společnosti v „analogii“ na § 192 odst. 4 ZOK po Novele, v jehož důsledku by došlo k většímu narovnání postavení mezi akcionářem a zbývajícími aktivně legitimovanými osobami uvedenými v § 422 odst. 1 ZOK, by nemuselo být shledáno jako platné.

Závěry včetně úvahy de lege ferenda

Třebaže Novela zcela zřejmě odstraňuje současné neodůvodněné rozdíly mezi přítomnými a nepřítomnými společníky na jednání valné hromady, a to pohledem požadavku na učinění protestu jako vstupní podmínky pro případné dovolávání se neplatnosti usnesení valné hromady společníkem, tak i nadále platí, že nutnost předchozího odůvodněného protestu dopadá výlučně na společníky kapitálové společnosti jako na jedny z aktivně legitimovaných osob, které se tak mohou dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady. Jedinou výjimku, čímž jinak dochází k výrazné redukci současného rozsahu (podoby) výjimek, představuje pro společníka po Novele případ naplnění pouze závažného důvodu pro nepodání (neučinění) předchozího odůvodněného protestu.

Aktivně legitimované osoby, jejichž výčet je taxativní, odlišné od společníků, se naopak zcela obejdou bez jakéhokoliv protestu, natož jeho odůvodnění. Je to patrně dáno tím, že v praxi je nejčastější představovanou aktivně legitimovanou osobou dovolávající se neplatnosti usnesení valné hromady právě společník kapitálové společnosti (zvláště u akciových společností s více rozptýlenou vlastnickou strukturou), a to oproti členovi statuárního nebo kontrolního orgánu kapitálové společnosti. Kapitálová společnost má tak zvýšený zájem na určité míře regulace (podmínění) a omezení množství sporů týkajících se dovolávání se neplatnosti usnesení valné hromady a iniciovaných samotnými společníky.

Novela připouští možnost, aby se společník účastnil jednání valné hromady společně s jednou jím určenou osobou, což může společníkovi napomoci v souvislosti se splněním požadavku na podání odůvodněného protestu.

Společník je oprávněn využít odůvodněného protestu podaného jiným společníkem, nebo dokonce i jinou aktivně legitimovanou osobou, která je jinak oprávněna dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady. Společník se tak nemusí spoléhat jen na svůj vlastní protest, avšak musí nutně mít k dispozici vůbec nějaký odůvodněný podaný protest.

Odůvodnění protestu by rozhodně nemělo být vykládáno nijak rigorózně ani příliš formalisticky; mělo by naopak postačit zpravidla uvedení podstaty uplatněné výhrady či námitky, a to klidně jen v obecné rovině a s prvky dostatečnosti učiněné výtky protestující osobou. V neposlední řadě by protest měl směřovat vůči zcela konkrétnímu usnesení, popř. usnesením valné hromady.

Apriorní vyloučení požadavku na podání protestu je po Novele možné nastavit zásadně jen u společnosti s ručením omezeným; případné „analogické“ nastavení i v rámci akciové společnosti by nemuselo být označeno za zcela bezproblémové.

Obsah protestu je po Novele obligatorní náležitostí zápisu ze zasedání valné hromady, a není tak k jeho zachycení již zapotřebí výslovné žádosti protestující osoby.

Za úvahy de lege ferenda stojí, zda by každá (nejen tedy společník) z aktivně legitimovaných osob pro dovolávání se případné neplatnosti usnesení valné hromady neměla disponovat podaným protestem, a to výlučně jen vlastním protestem, tj. bez možnosti právní přípustnosti používání podaných protestů jinou aktivně legitimovanou osobou a rovněž bez možnosti, aby některá skupina aktivně legitimovaných osob (jako je tomu nyní a bude tomu i po Novele) nepotřebovala vůbec žádný podaný protest, natož jeho odůvodnění.

• Štítky:
• 2020