Stojí za pozornost

PRÁVNÍ ROZHLEDY

19/2019:

ČLÁNKY

Určení místa bydliště jako významná záležitost dítěte

JUDr. Ing. Romana Rogalewiczová, Ph.D., Brno

 

PRÁVNÍ ROZHLEDY

20/2019:

ČLÁNKY

Oznámení o započetí výkonu zástavního práva a jeho důsledky (praktický výklad § 1362 až 1364 ObčZ)

JUDr. Petr Bezouška, Ph.D., Olomouc, Praha

 

PRÁVNÍ ROZHLEDY

21/2019:

JUDIKATURA – SOUDY ČR

Nejvyšší soud České republiky: Rozšíření SJM, výlučné prostředky vynaložené na nabytí věci v SJM a vnosy z výlučného majetku na společný

§ 143a odst. 1, § 149 odst. 2 a 3 ObčZ 1964

§ 716 a násl., § 742 odst. 1 písm. f) a odst. 2 ObčZ

Při rozšíření společného jmění manželů podle § 143a ObčZ 1964, resp. § 716 a násl. ObčZ, nelze majetkovou hodnotu patřící dosud jen jednomu z manželů, o kterou bylo společné jmění rozšířeno, považovat za vnos ve smyslu § 149 odst. 2 ObčZ 1964, resp. § 742 odst. 2 ObčZ; podle okolností konkrétní věci však není vyloučeno přihlédnout k takovému příspěvku manžela při zvažování tzv. disparity podílů.

Jestliže však byla věc (která by jinak v SJM nebyla) do SJM nabyta jen na základě shodné vůle manželů výslovně vyjádřené při nabytí věci a kupní cena byla celá vynaložena z výlučného majetku jen jednoho z manželů, jde o vnos ve smyslu § 149 odst. 2 ObčZ 1964, resp, § 742 odst. 2 ObčZ.

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 26. 6. 2019, sp.zn. 22 Cdo 487/2019

 

PRÁVNÍ RÁDCE 9/2019:

Každá pátá firma v Česku je mrtvá

V obchodním rejstříku zůstávají tisíce neaktivních společností. Mnohé další se přeprodávají. Na vině je složité a drahé rušení podniků.

Alžběta Vejvodová

 

Když představenstvo přenechá své funkce advokátům

Delegace výkonu funkce člena statutárního orgánu na třetí osobu není možná, a pokud by k ní došlo, bude právní jednání učiněné zmocněncem absolutně neplatné, neboť odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek.

Delegace jednání představenstva za společnost vůči akcionáři není přípustná jako dlouhodobá a trvalá, a dokonce ani po určité časové období, tedy jako dočasná.

Advokát je povinen zjevně neplatnou plnou moc odmítnout, jinak se vystavuje zvýšené odpovědnosti za škodu, kterou nese jakožto odborník a profesionál.

Luděk Lisse

 

PRÁVNÍ RÁDCE 10/2019:

Krátké věty, základ srozumitelného textu

Jasně a srozumitelně sepsaný text šetří čas a peníze. Aby byl písemný právní projev přístupný, stačí se řídit několika jednoduchými zásadami.

Jakub Šváb

 

PRÁVNÍ RÁDCE 11/2019:

Úskalí dohody při vypořádání jmění manželů

Při řešení majetkového vypořádání manželů je z pohledu nákladů nejlepší variantou dohoda. Ovšem změnit jednou uzavřenou dohodu může být velmi komplikované.

Anežka Večeřová

 

SOUDNÍ ROZHLEDY

10/2019:

Rozbory judikatury

Judikatura NS: Společné jmění manželů z pohledu aktuální rozhodovací praxe

Mgr. Michal Králík, Ph.D., Zlín, Brno

 

SOUDNÍ ROZHLEDY

11-12/2019:

Civilní právo procesní

68. Nová splatnost stanovená notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti

§ 71a a 71b NotŘ

§ 268 odst. 1 písm. h) OSŘ

Není vyloučeno, že v rámci jednoho a téhož notářského zápisu účastníci projeví vůli ke sjednání jiných hmotněprávních pravidel, jimiž se má řídit splatnost dosud nezaplaceného a již existujícího závazku, který je v notářském zápisu identifikován. Z notářského zápisu však za takových okolností musí být zcela jednoznačné a úplně bez pochyb, že nová dohoda účastníků o splatnosti závazku popsaného v notářském zápisu je hmotněprávním ujednáním ve smyslu § 71a NotŘ. Za takovou jednoznačnou formulaci však nelze pokládat případ, kdy ujednání účastníků ohledně splatnosti dluhu je uvedeno až v rámci textu, jenž je uvozen formulací: „Věřitel, Dlužník a Ručitelé vědomi si svých práv a povinností dle hmotněprávního ujednání obsaženého ve Smlouvě o úvěru uzavírají tuto procesní dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu.“

Usnesení NS z 24. 9. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3009/2019

 

Obchodní právo

76. Nemožnost opustit podíl ve společnosti s ručením omezeným

§ 1050 ObčZ

Podíl ve společnosti s ručením omezeným nelze opustit dle § 1050 ObčZ.

Usnesení VS v Praze z 26. 6. 2019, sp. zn. 14 Cmo 141/2019

 

Výběr rozhodnutí v oblasti civilněprávní

Vypořádací podíl v bytovém družstvu

Rozsudek NS z 29. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017 (Rc 67/2019, AN 4/2018 s.25)

Při určení výše vypořádacího podílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout k obvyklé (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi dohodnutou hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.

 

Zastavení dědického řízení pro nedostatek majetku

Rozsudek NS z 26. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5366/2016 (SJ 60/2019)

I. Bylo-li řízení o dědictví zastaveno, protože zůstavitel zanechal majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, a nebylo-li dědické právo po zůstaviteli řešeno ani při dodatečném projednání dědictví, nemůže se soud v jiném řízení zabývat tím, komu svědčí po zůstaviteli dědické právo; dědici takového zůstavitele jsou v jiném řízení neznámými dědici, jimž soud, neučiní-li jiné opatření, ustanoví opatrovníka (§ 29 odst. 3 OSŘ).

II. Majetek, který se „nově“ objevil po pravomocném skončení řízení o dědictví, může spočívat též v nároku zůstavitele na vydání dědictví, který mu příslušel jako oprávněnému dědici podle § 485 nebo 487 ObčZ 1964.

 

Bulletin advokacie

9/2019:

Nejvyšší soud:

K předkupnímu právu k pozemku nebo stavbě podle přechodných ustanovení občanského zákoníku

Je-li přemětem převodu spoluvlastnický podíl na pozemku nebo stavbě na něm zřízené za situace, že by jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o.z. vlastníkům nenáleží.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2979/2018

 

Bulletin advokacie

11/2019:

Články:

Aktuální otázky AML regulace

Právní úprava opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (Anti Money Laundering and Counter Terrorist Financing – AML/CTF) se stále zpřísňuje. Tento vývoj je způsoben nejenom stále sofistikovanějšími metodami legalizace, které si osoby páchající tuto činnost osvojují, ale i pokračujícím technologickým rozvojem, na který je třeba legislativně reagovat. Tento článek se zaměřuje na tři současné problémy AML/CTF regulace, a to na rozdělení KYC procedur na identifikaci a kontrolu klienta, pojetí virtuálních měn a způsob vedení licenčních řízení Českou národní bankou.

Mgr. Bc. Pavel Martiník 

 

Rubriku zpracoval Mgr. Erik Mrzena, notář v Praze, člen redakční rady Ad Notam.

 

Zpět