Recenze: Dějiny Právnické fakulty Masarykovy univerzity 1919-2019. Díl 1, 1919-1989.

Vojáček, Ladislav, Karel Schelle a Jaromír Tauchen:

Dějiny Právnické fakulty Masarykovy univerzity 1919-2019. Díl 1, 1919-1989.

Brno: Masarykova univerzita, 2019, 574 s., ISBN 978-80­210-9239-6

 

Recenzovaná publikace byla vytvořena k jubilejnímu stoletému výročí Právnické fakulty Masarykovy univerzity, které připadá na letošní rok. Jedním z mnoha cílů, které autoři v úvodu díla zmiňují, je poskytnout čtenáři ohlédnutí za uplynulým obdobím a připomenutí toho, čím si brněnská právnická fakulta za dobu své existence prošla. Velmi oceňuji upřímnou zmínku či upozornění čtenáře na fakt, že se nebude v publikaci vždy jednat pouze o to dobré, co právnickou fakultu v uplynulých letech potkalo, ba autoři neopomenou poukázat i na přiblížení dějinných skutečností z doby, která z dnešního pohledu nebyla pro fakultu velmi šťastná. Nicméně dle mého názoru právě takovýto postoj je tím správným v případě, že je třeba „vyprávět historii“.

První díl „Dějin právnické fakulty“ je rozdělen na tři základní mezníky celého období. Tyto jednotlivé části pak mají své vlastní dělení dle toho, co bylo autory uznáno za vhodné v jednotlivých úsecích vyzdvihnout.

První část se zcela logicky zabývá vznikem fakulty v roce 1919. Autoři si dali velmi důslednou práci s nalezením údajů v archivech o prvních vyučujících, kteří na fakultě působili v období první republiky, a zároveň byly doplněny taktéž informace o samotných studentech, kteří v prvopočátcích existence fakulty tuto mohli navštěvovat. Dle mého osobního názoru může být velmi lákavou a pro čtenáře zaujetí hodnou ta část publikace, která je věnována rozvoji jednotlivých oborů. Byť by mohly nastat při představě tohoto pojednání domněnky, že se bude jednat o vskutku jednoduchý popis toho, jak jednotlivé obory postupně dostávaly své naplnění, čtenář může být příjemně překvapen. Autoři na počátku kapitoly přibližují své prvotní úvahy o tom, jak celou kapitolu pojmout, když se vcelku pochopitelně nabízí zde zmínit důležité osobnosti jednotlivých oborů. A sama ze svého pohledu musím podotknout, že zvolený způsob se mi zdá naprosto ideální. Čtenář má totiž možnost se u každého jednotlivého právního oboru dozvědět, jaké důležité a bezesporu zajímavé osobnosti se na jeho rozvoji v rámci fakulty podílely. Je díky poutavému způsobu přiblížení těchto osobností vtažen do jejich životopisů a prosazovaných názorů, na kterých si však vnímavý čtenář může vcelku lehce představit, jakým směrem se v přítomnosti té či oné osobnosti ubíral vývoj samotného oboru.

Druhá větší kapitola díla se věnuje fungování fakulty v období nesvobody a v období krátce po druhé světové válce až do chvíle, kdy byla fakulta v roce 1950 zrušena. Kapitoly této části díla se opět věnují struktuře fakulty, učitelskému sboru či studentům. Autoři samozřejmě neopomněli důkladné seznámení s vlivy tehdejšího společenského uspořádání na chod samotné fakulty.

V závěru díla se poté čtenář dostane do období po znovuobnovení právnické fakulty na konci šedesátých let až do roku 1989. Troufám si říci, že tato část publikace by mohla být tou nejvíce zaujetí hodnou částí pro aktuální studenty fakulty, neboť přibližuje prvotní formování dnešní podoby studia. Autoři nevynechali taktéž zmínku o palčivé situaci ohledně samotné budovy a umístění fakulty po znovuobnovení, kdy popisují veškeré peripetie, které polohu fakulty na nám. 25. února (dnes Zelném trhu) provázely. Poté je opět přistoupeno k nastínění organizace fakulty, z mého názoru zejména z důvodu vhodné komparace mezi jednotlivými obdobími, kterým se publikace věnuje. Dále již navazuje výklad ohledně vývoje jednotlivých kateder fakulty. Na úvod každé takovéto podkapitoly je uveden seznam personálního složení katedry, což může být z pohledu aktuálního studenta fakulty dle mého mínění vnímáno velmi poutavě, neboť některá jména z uvedených figurují v rámci jednotlivých kateder až do dnešní doby. V podkapitolách jsou poté obsaženy informace o tom, jakým směrem se výuka v jednotlivých oborech ubírala a na co byl kladen při výuce v rámci zmiňovaných předmětů důraz. Další kapitoly této části publikace se poté věnují například podobě rigorózního či habilitačního řízení a profesorskému řízení. Neopomíjenou součástí recenzované publikace se dále stává taktéž činnost Komunistické strany Československa a tzv. společenských organizací na fakultě.

Z výše uvedeného nastínění o obsahu publikace lze jednoznačně obecně zhodnotit, že tato splňuje úvodem vytyčený záměr autorů. Čtenáři je bezesporu poskytnuto ohlednutí za vznikem a fungováním Právnické fakulty Masarykovy univerzity v předem vyhraněném období. Jako velkou přednost díla bych ráda zmínila její velmi zdařilý způsob přednesu a podání jednotlivých skutečností, událostí a faktů, které je v návaznosti na vhodně zvolené uspořádání čitelné a pochopitelné. Laicky by se dalo zřejmě jednoduše podotknout, že publikace je psaná čtivým způsobem. Pro čtenáře bude pak bezesporu drobně nevšedním a vítaným aspektem díla fakt, že je doplněno o různé vyobrazení dochovaných dokumentů, které doplňují nerušivým způsobem text, či taktéž objevené fotografie kupříkladu učitelského sboru určité katedry apod. Byť je publikace tou z obsáhlejších, domnívám se, že svým osobitým tématem a autory, kteří jsou zárukou kvalitního zpracování, zaujme nejednoho čtenáře nejen z prostředí Právnické fakulty Masarykovy univer­zity či z okruhu bývalých absolventů, přičemž právě pro tyto by mohla být dle mého názoru nejvíce atraktivní. V tuto chvíl­i nezbývá nic jiného než se těšit na druhý díl, který vyjde počátkem roku 2020 a bude se věnovat období od roku 1989 do současnosti, jakož i životopisným medailonkům již nežijících docentů a profesorů brněnské právnické fakulty.

 

Mgr. Alena Korábová, katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta, Masarykova univerzita.

 

Zpět