Střípky z historie 56.

Mezi freskami z cyklu Život sv. Jana Křtitele v milánském kostele sv. Mořice (San Maurizio al Monastero Maggiore) je i freska s názvem Notář. Ten je vyobrazen sedící na kostelní lavici s perem v pravé a papírem v levé ruce. Kostel sv. Mořice byl postaven na počátku 16. století pro ženský benediktinský klášter. Na jeho výzdobě se podíleli italští malíři Bernardino Luini (1481–1532), Antonio Campi (1523–1587) a Simone Peterzano (1540–1596). Autora zmiňované fresky literatura neuvádí. Kostel sv. Mořice dnes slouží pro bohoslužby řeckokatolické církve.

•

Pod titulem Vykonatelnosť notářského spisu o smlouvě nájemní zřízeného? rozebral soudní adjunkt Vilém Grešl v časopise Právník v roce 1905 rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu ze dne 28. prosince 1904, č. 19.084 a jemu předcházející řízení. Jednalo se o otázku, zda svolení k vykonatelnosti lze v notářském zápisu udělit i ohledně nájemného, jež je splatné podle nájemní smlouvy v budoucnu. Okresní soud povolil „exekuci zabavením veškerých v najatých pozemcích a budovách se nalézajících předmětů, jakož i movitých věcí dlužníku náležejících“. K dlužníkovu rekursu c. k. zemský soud v Praze změnil „usnesení první stolice“ tak, že návrh na exekuční zabavení věcí zamítl. C. k. nejvyšší soudu pak k revisnímu rekursu změnil usnesení rekursního soudu a obnovil usnesení okresního soudu s tím, že byl „již v době zřízení spisu notářského založen číselně určený dluh zavázaného vůči pronajímateli, jehož splatnost nastává ovšem teprve v jednotlivých lhůtách čtvrtletních toho kterého roku nájemního a žádná ze stran smluvních neměla pochybnosti o výši ujednaného dluhu“.

•

Notářem v Nýrsku se po bývalém německém ministru krajanovi ve vládě Richarda Bienertha a rovněž notáři Gustavu Schreinerovi (1847–1922) stal Karl Friedrich Rietsch (1858–1915). Tento sokolovský rodák byl synem tamějšího starosty a notáře Karla Leopolda Löwyho, stejně jako jeho bratr, hudební skladatel a profesor německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze Heinrich Rietsch (1860–1927), převzal počátkem 80. let 19. století příjmení po matce. Karl Friedrich Rietsch mimo jiné připravil k vydání sokolovskou městskou knihu z let 1483–1528 [Das Stadtbuch von Falkenau (1483–1528). Ein Beitrag zur Geschichte des deutschen Stadtrechtes in Böhmen], která vyšla v roce 1895 nákladem vydavatelství Spolku pro dějiny Němců v Čechách (Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen), jehož byl nýrský notář členem.

•

O notářství v Moskvě se v době, kdy právě neválčil, ucházel i ruský generál Michal Grigorjevič Čerňajev. Podle časopisu Světozor z roku 1876 „dne 28. listopadu 1867 složil vítěz taškentský u okresního soudu v Moskvě předepsanou zkoušku, aby směl konati veřejné práce notářské, a kauci 10.000 rublů chtěl zaň složiti kapitalista jemu nakloněný. Avšak vláda tomu nechtěla dopustiti, aby zařídil notářství v Moskvě.“ I díky tomu nabídl Čerňajev následně služby srbskému knížeti Milanu Obrenovičovi a bojoval ve válce proti Turkům, v níž „převzal velitelství nad armádou moravskou, s níž dobyl znamenitých úspěchů“.

•

Tuberkulóza patřila v 19. století k jedné z nejčastějších příčin úmrtí. Patnáct let předtím, než Robert Koch objevil a popsal bacil Mycobacterium tuberculosis, zemřela na tuto zákeřnou nemoc ve věku čtyřiadvaceti let dne 1. dubna 1867 v domě v dnešní Praze 1, Na Struze 4 choť notářského koncipienta Sabina Sykorová. Zprávu přinesly o dva dny později Národní listy. V šedesátých letech 19. století byla tuberkulóza s ohledem na znalosti tehdejší lékařské vědy neléčitelná, uvádí se, že v dubnu roku 1862 zemřelo v Praze ze 527 zesnulých 155 osob na tuberkulózu. Ve stejném věku jako Sabina Sykorová zemřel téhož dne na zánět mozkových blan ředitel pivovaru Jan Švertásek, který bydlel v sousedním domě.

 

JUDr. PhDr. Stanislav Balík,

člen redakční rady Ad Notam

Zpět