Stojí za pozornost

PRÁVNÍ ROZHLEDY 10/2019:

ČLÁNKY

Kryptografický a dynamický biometrický podpis podle platné právní úpravy

prof. Ing. Vladimír Semejkal, Csc., LL.M., DrSc., Brno

 

DISKUSE

Střet zájmů v osobních společnostech: notifikační povinnost a otázky s ní spojené

Martin Floreš, Brno

 

PRÁVNÍ ROZHLEDY 11/2019:

DISKUSE

K nálezu Ústavního soudu ve věci vydržení vlastnického práva k členskému podílu v bytovém družstvu a posouzení dobré víry držitele

doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., Praha

JUDr. Petr Bezouška, Ph.D., Olomouc

 

PRÁVNÍ ROZHLEDY 12/2019:

ČLÁNKY

Vybrané aspekty dědické (ne)způsobilosti ve vztahu k nezletilému dítěti

Mgr. Milan Palásek, Brno

 

DISKUSE

Je lhůta k uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu akciové společnosti stanovena kogentně?

prof. JUDr. Josef Bejček, Csc., Brno

 

PRÁVNÍ ROZHLEDY 13–14/2019:

JUDIKATURA – SOUDY ČR

Nejvyšší soud České republiky: Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví: Solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví. Kritéria pro přikázání věci spoluvlastníkovi. Účelné využití věci

§ 1142 a násl., § 1147 ObčZ

Účastník, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, musí mít finanční prostředky odpovídající vypořádacímu podílu již v době vydání rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nebo musí prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (např. závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru). Toliko výjimečně je možné spoluvlastníku přikázat společnou věc, ačkoliv finanční prostředky nezbytnými na vyplacení vypořádacího podílu v době rozhodnutí nedisponuje, jestliže z dokazování vyplyne jednoznačný závěr, že je v přiměřené době získá. Není-li najisto postaveno, že spoluvlastník finanční prostředky již má či je v přiměřené době získá, pak podmínka solventnosti není splněna. Nepostačí nabídka banky na poskytnutí hypotečního úvěru, kterou sama banka označí za nezávaznou.

Při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků bude přikázána společná věc, o kterou má zájem více spoluvlastníků, je třeba přihlédnout především ke schopnosti účastníků vyplatit spoluvlastnický podíl a k jeho výši – jde o základní kritéria. Dále lze přihlédnout i k účelnému využití věci, vzít v úvahu, za jakých okolností došlo k jejímu pořízení, kdo se o ně rozhodující měrou zasloužil, a k zajištění dalšího bydle­ní účastníků, jakož i k dalsím skutečnostem, které v řízení vyjdou najevo. „Historická rodinná vazba“ je významná tehdy, jsou-li podíly spoluvlastníků stejné, oba mají prostředky k vyplacení přiměřené náhrady a ostatní kritéria vyznívají rovnocenně.

„Účelné využití věci“ je neurčitý pojem; např. to, že jedna strana ji chce užívat osobně a druhá pronajímat, samo o sobě nevylučuje v poměrech konkrétní věci účelné využití ani na jedné straně – např. invalidní osoba či senior částky získané z pronájmu využije na lepší zdravotní péči a osobní služby. Ani koupi podílu za účelem investice nelze hodnotit jako morálně závadnou. Posouzení účelnosti využití věci je tak vždy individuální.

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 103/2019

 

 

Nejvyšší soud České republiky: Zúžení SJM a jeho dvě fáze – dohoda o zúžení a následující dohoda o vypořádání konkrétní věci

§ 143a odst. 1, § 149 ObčZ 1964

Jestliže se účastníci dohodnou jen o tom, že se jejich společné jmění k určitým nemovitostem ruší, resp. Že se společné jmění zahrnující nemovitosti ruší ůaž na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti“, nevyžaduje se k účinnosti této smlouvy, která musí mít obligatorně formu notářského zápisu, vklad práva do katastru nemovitostí; ten vyžaduje až následná dohoda o tom, jak bude bezpodílové spoluvlastnictví nemovitostí vypořádáno; tato následná dohoda nevyžaduje formu notářského zápisu.

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4773/2018

Nejvyšší soud České republiky: Právo na modifikaci zákonného dědického podílu vypořádáním mezi dědici

§ 1693 odst. 3 ObčZ

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 13. 3. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2619/2018

 

SOUDNÍ ROZHLEDY 5/2019:

Výběr rozhodnutí v oblasti civilněprávní

Převoditelnost podílu ve společnosti s ručením omezeným a zánik účasti společníka

Usnesení NS z 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016 (Rc 152/2018, PR 6/2018 s. 222)

Právní úprava převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným není součástí práva upravujícího postavení osob ve smyslu § 1 odst. 2 ObčZ. Společníci se mohou ve společenské smlouvě odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 207 odst. 1 ZOK i tak, že převod podílu na jiného společníka zcela vyloučí. Vyloučí-li současně i převod podílu na třetí osobu (§ 208 ZOK), bude podíl ve společnosti s ručením omezeným zcela nepřevoditelný.

 

PRÁVNÍ RÁDCE 6/2019:

Rodinná ústava, nový koncept v českém prostředí

Stanislav Servus, partner Eversheds Sutherland ČR

 

Bulletin advokacie 6/2019:

Několik poznámek k formě a omezené převoditelnosti zaknihovaných akcií

JUDr. Radim Kříž, působí jako advokát a pedagog na VŠE v Praze

 

Komu patří prostor nad pozemkem a pod ním

JUDr. Eva Barešová, je právničkou, expertkou na katastrální právo

 

Rubriku zpracoval Mgr. Erik Mrzena, notář v Praze, člen redakční rady Ad Notam.

 

 

 

 

Zpět