Jmenování prvních notářů pro Království české roku 1851

26. 06. 2019

JUDr. Filip Plašil

Následkem revolučního roku 1848 došlo v habsburské monarchii k zásadní reformě soudní správy. Dosavadní roztříštěný systém regulovaných magistrátů, vykonávajících soudní pravomoc ve městech, a vrchnostenských soudů s justiciáři coby placenými soudci na venkovských panstvích, se jevil jako nevyhovující a byl nahrazen s účinností od 1. 7. 1850 jednotnou soudní soustavou na základě císařského nařízení č. 290/1849 ř. z. Nejvyšší soudní instancí v Českém království se stal Vrchní zemský soud v Praze, v jehož obvodu bylo zřízeno 13 zemských (později krajských) soudů. V obvodu každého zemského soudu působily jako nejnižší soudní instance okresní soudy, které se podle rozsahu svého obvodu a počtu obyvatel dělily na soudy I. třídy (okresní sborové soudy trestní, tzv. vyšetřovací soudy), II. a III. třídy.[1]

Téměř souběžně s reformou soudnictví byly realizovány i reformy v oblasti veškerých dalších právnických profesí. Císařským nařízením č. 364/1849 ř. z. byl vydán provizorní advokátní řád a po odborné diskuzi[2] došlo císařským patentem č. 366/1850 ř. z. i k zavedení notářského řádu pro řadu zemí monarchie, včetně Čech, Moravy a Slezska.

Mezi požadavky na výkon funkce notáře figurovala zejména advokátní nebo notářská zkouška a složení kauce notářské komoře ve výši od 1 000 do 8 000 zl. konvenční mince – podle velikosti místa, kde notář sídlil.[3] Splnění těchto požadavků se však ukázalo v praxi větší překážkou, než se zřejmě původně předpokládalo. Nebylo snadné nalézt v krátké době dostatek vhodných a finančně zajištěných kandidátů, pročež se obsazování notářských míst, jehož realizace započala koncem roku 1850, táhlo. Reálné obsazení dostatečného počtu notářských úřadů bylo přitom podmínkou, aby nabylo účinnosti ustanovení notářského řádu o povinné formě veřejné listiny pro některá právní jednání.[4] Notářský přímus vešel do konce roku 1851 v účinnost pouze v Horních a Dolních Rakousech a Salzbursku.[5] V rámci českých zemí se podařilo ministru spravedlnosti první notáře jmenovat nejdříve na Moravu, a to 23. 6. 1851, následkem čehož mohl notářský řád na Moravě vstoupit v účinnost k 1. 9. 1851. První notáři v Čechách pak byli jmenováni 13. 8. 1851 a notářský řád vstoupil v Čechách v platnost k 1. 10. 1851.[6]

Dne 25. 8. 1851 byl v denním tisku publikován seznam notářů jmenovaných pro Čechy 13. 8. téhož roku s místem jejich sídla. Podle § 12 notářského řádu měly být notářské okresy vymezeny obvodem nejméně jednoho okresního soudu; přesto byl počet nově jmenovaných notářů tak nízký, že jeden notář zastával běžně obvod tří nebo i více okresních soudů.

Publikovaný seznam notářů jmenovaných pro Království české ministrem spravedlnosti dne 13. 8. 1851[7] je obzvlášť zajímavý z důvodu, že kromě sídla notáře přesně uvádí i jemu prozatímně přidělené obvody jiných okresních soudů, kam zatím nebyl notář jmenován, a také dosavadní zaměstnání notáře. Uvedený seznam je v níže uvedeném přehledu doplněn o počet obyvatel v notářských obvodech dle stavu z října 1854[8] a někdy také o dosavadní zaměstnání notáře, pokud v původním seznamu uvedeno nebylo.[9] Stručnější seznam notářů na Moravě a ve Slezsku byl publikován teprve roku 1855, alespoň pokud je autorovi známo.

K údajům uvedeným v tabulce lze poznamenat, že názvy obcí a jména všech notářů jsou uvedena v jejich české podobě, přičemž ale zejména v pohraničních oblastech lze očekávat, že mnoho notářů bylo německé národnosti. Jména některých notářů bývají uváděna také v mírně odlišné podobě. Jak je patrné z níže uvedených údajů, prvními notáři byli jmenováni příslušníci nejrůznějších právnických profesí – často se jednalo o bývalé vrchnostenské právníky (justiciáře), ale též soudní adjunkty a jiné právníky v soudní službě, advokáty a v některých případech i okresní soudce. Někteří notáři si ponechali i nadále právo souběžného výkonu advokacie.

Z tabulky je patrná velká nevyrovnanost rozsahu jednotlivých notářských obvodů i v prozatímním přidělování soudních okresů jednotlivým notářům. Zatímco v obvodu Krajského soudu v Písku připadalo na jednoho nově jmenovaného notáře průměrně 93 000 obyvatel (tedy víc než čtyřnásobek současného stavu v roce 2018), v obvodu Krajského soudu v Mostě to bylo pouze 19 500, ba dokonce obvody notářů v Postoloprtech a Doupově byly tak malé, že obživa notáře by zde musela nutně narážet na velké nesnáze. Nevyrovnanost je ale možné pozorovat i v rámci obvodu jednoho krajského soudu – zvlášť křiklavě působí v tomto ohledu Krajský soud v Chebu a Krajský soud v Plzni. Vůbec nejrozsáhlejší obvod s prozatímním připojením pěti dalších soudních okresů měl obstarávat jičínský notář Josef Heindel – přes 130 000 obyvatel.

Výjimkou nebyly notářské obvody, zřízené v rozporu s ustanovením notářského řádu trvale pro dva nebo dokonce i tři okresní soudy. V těchto případech sídlil notář v místě sídla jednoho z těchto okresních soudů, se dvěma výjimkami – notář s obvodem pro okresní soudy v Královicích a Manětíně sídlil v Plasech a notář pro obvod Okresního soudu v Planicích sídlil patrně na zámku v Nalžovech.

Celkem bylo ministrem spravedlnosti 13. 8. 1851 jmenováno pro Čechy 83 notářů, kteří měli započít činnost od 1. 10. 1851. Skutečnost byla ale v řadě případů jiná a na mnoha místech notáři pro různé překážky fakticky zahajovali činnost teprve v průběhu roku 1852 nebo později. Ještě v roce 1855 zůstávalo 12 původně zamýšlených úřadů neobsazených. V některých případech došlo i ke změně sídla notáře, některá notářství se také ocitla v obvodech jiných krajských soudů[10] – do roku 1855 proběhly dosti rozsáhlé změny soudních krajů, zejména v severních a severovýchodních Čechách.[11]

Vlivem neobsazení dostatečného počtu notářských míst nedošlo po řadu let k ustavení řádných notářských komor a potřebné záležitosti notářské správy a funkci notářských archivů vykonávaly přinejmenším až do konce 50. let prozatímní notářské komory – krajské soudy, kde funkcí předsedy prozatímní notářské komory byl pověřen některý soudní rada.[12] Poměry v notářství se konsolidovaly teprve v průběhu 60. let 19. století, kdy došlo ke značnému nárůstu počtu notářů.

Stálý obvod okresního soudu	Jméno notáře	Dosavadní zaměstnání notáře	Prozatímně přikázaný obvod okresního soudu	Počet obyvatel v obvodu, včetně obvodů prozatímně přikázaných, podle stavu z října 1854
Obvod Krajského soudu v Praze – rozloha 101,6 čtverečních mil
Okresní soudy na území Prahy (obvody okresních soudů Staré Město, Nové Město, Malá Strana I. odbor a II. odbor)	JUDr. Eduard Šubert	zemský advokát a směnečný notář v Praze	–	není uvedeno
	JUDr. Celestin Haas	zemský advokát v Praze	–
	JUDr. František Schollar	zemský advokát v Praze	–
	JUDr. František Pavlovský	zemský advokát v Praze	–
	JUDr. Josef Burian	zemský advokát v Praze	–
	JUDr. František Faber	bývalý justiciář bytem v Praze	–
	JUDr. Jan Tuchek	soudní kandidát v Praze	–
	JUDr. Antonín Schlindenbuch	advokátní kandidát v Praze	–
	JUDr. Antonín Spolz	advokátní a soudní kandidát v Praze	–
	JUDr. František Arnošt Mudroch	advokátní kandidát v Praze	–
	Klement rytíř Weyhrotter	soudní kandidát v Praze	–
	JUDr. Jindřich rytíř Hönigsberg	notářský kandidát v Praze	–
Mělník	František Vodička	soudní adjunkt v Nové Pace, t. č. vyvazovací komisař v Dolních Kralovicích	–	27 407
Smíchov	Jan Jäger	soudní kandidát v Praze	Zbraslav	43.341
Beroun	Jan Wolfgang Polák	okresní soudce v Moravské Ostravě	Hořovice a Zbirov	76 879
Unhošť	Antonín Todla	magistrátní rada v Unhošti	Křivoklát	41 408
Karlín	JUDr. František Engel	zemský advokát v Praze	Říčany a Jílové	62 001
Brandýs nad Labem	JUDr. Václav Peška	advokátní a soudní kandidát v Praze	–	23 738
Roudnice nad Labem	Václav Chaloupecký	justiciář a právní zástupce bytem v Praze	Velvary	36 409
Slaný	Josef Honsa	justiciář a advokátní koncipient v Praze	Rakovník a Nové Strašecí	65 512
Libochovice	František Koubek	justiciář bytem v Libochovicích	Louny	39 784
Dobříš	neuvedeno, pravděpodobně Josef Mokrý	konceptní praktikant u českého fiskálního úřadu a soudní kandidát v Praze	Příbram	50 076
Obvod Krajského soudu v Českých Budějovicích – rozloha 78,9 čtverečních mil
České Budějovice a Lišov (oba notáři měli sídlo v Českých Budějovicích)	Josef Donner	justiciář a právní zástupce v Českých Budějovicích	Český Krumlov, Chvalšiny, Planá	84 781
	Antonín Kühnel	advokátní a soudní kandidát v Praze	Český Krumlov, Chvalšiny, Planá	84 781
Jindřichův Hradec a Nová Bystřice (sídlo v J. Hradci)	Vojtěch Kaplický	starosta města v Jindřichově Hradci	–	50 804
Trhové Sviny, Třeboň a Lomnice (sídlo v Třeboni)	Tomáš Zátka	soudní kandidát v Praze	Týn nad Vltavou a Hluboká nad Vltavou	74 525
Vyšší Brod (sídlo v Rožmberku)	Josef Pascher	auskultant v Horním Rakousku	–	16 011
Kaplice a Nové Hrady	Václav Lorenz	justiciář v Římově u Českého Krumlova	–	34 506
Obvod Krajského soudu v Táboře – rozloha 80,5 čtverečních mil
Tábor	Antonín Smrčka	soudní adjunkt v Milevsku	Pacov, Milevsko a Bechyně	98 007
Pelhřimov	František Štekl	justiciář bytem v Pelhřimově	Kamenice nad Lipou a Počátky	63 531
Benešov a Neveklov (sídlo v Benešově)	Michael Kappus	zkoušený magistrátní rada v Benešově	Votice, Sedlec a Sedlčany	97 258
Vlašim	Jan Petráš	soudní kandidát a advokátní koncipient	Mladá Vožice	46 956
Soběslav a Veselí (nad Lužnicí)	Václav Sláma	soudní kandidát v Praze	–	32 926
Obvod Krajského soudu v Kutné Hoře – rozloha 68,6 čtverečních mil
Kolín	Kašpar Kinzl	soudní adjunkt v Kouřimi	Kutná Hora, Čáslav a Uhlířské Janovice	118 450
Německý Brod	JUDr. Eduard Brzorád	advokát v Německém Brodě	Dolní Kralovice a Humpolec	78 561
Český Brod	František Schütz	justiciář	Kostelec nad Černými lesy a Kouřim	68 490
Polná	Romuald Promberger	soudní adjunkt v Polné	Přibyslav	35 770
Chotěboř	JUDr. Eduard Varhánek	soudní kandidát v Polné	Habry a Ledeč nad Sázavou	66 869
Obvod Krajského soudu ve Vysokém Mýtě – 58,4 čtverečních mil
Vysoké Mýto	Jan Popler	justiciář a t. č. vyvazovací komisař	Litomyšl a Polička	111 904
Chrudim	JUDr. Adolf Stanislav Neumann	zemský advokát v Praze (zároveň vykonával i advokacii)	Skuteč	55 852
Nasavrky	Adolf Hájek	soudní kandidát	Hlinsko	36 418
Pardubice	Václav Polívka	advokát	Přelouč a Holice	65 910
Ústí nad Orlicí	František Vytlačil	okresní soudce ve Vyšším Brodě	Lanškroun	62 371
Obvod Krajského soudu v Hradci Králové – rozloha 51,6 čtverečních mil
Hradec Králové a Nechanice (sídlo v Hradci Králové)	JUDr. Václav Válek	justiciář v Praze	Jaroměř, Nové Město nad Metují a Dobruška	118 284
Trutnov, Žacléř a Maršov (sídlo v Trutnově)	JUDr. Augustin Strádal	advokátní kandidát v Praze (zároveň vykonával i advokacii)	–	44 113
Králíky a Žamberk (sídlo v Králíkách)	Antonín Zděnek	soudní kandidát v Chrástu	Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí	107 302
Hostinné	Bedřich Neumann	soudní auskultant v Praze	Dvůr Králové	42 016
Broumov	Jindřich Vincenc Eppinger	justiciář v Milíčevsi a Tuři a t. č. vyvazovací komisař	Police nad Metují a Náchod	81 768
Obvod Krajského soudu v Jičíně – rozloha 51,7 čtverečních mil
Jičín a Libáň (sídlo v Jičíně)	Josef Heindel	okresní soudce v Jičíně	Nová Paka, Lomnice nad Popelkou, Hořice, Sobotka	130 245
Vrchlabí	JUDr. František Gülden	advokátní kandidát v Praze (zároveň vykonával i advokacii)	Jilemnice a Rokytnice v Orlických horách	65 817
Turnov	J. Kovář	soudní kandidát v Praze	Semily a Železný Brod	62 763
Mladá Boleslav a Bělá pod Bezdězem (sídlo v Mladé Boleslavi)	JUDr. Ludvík Endler	advokát v Mladé Boleslavi	Benátky nad Jizerou a Nymburk	78 484
Chlumec nad Cidlinou a Městec Králové (sídlo v Chlumci n. C.)	Antonín Milde	justiciář v Chlumci nad Cidlinou	Nový Bydžov a Poděbrady	78 157
Mnichovo Hradiště	Karel Příhoda	soudní auskultant	Český Dub	45 232
Obvod Krajského soudu v Liberci – rozloha 62,4 čtverečních mil
Liberec	Karel Uchatzy	vrchní (správce panství) a justiciář v Liberci	Jablonné v Podještědí a Chrastava	81 428
Jablonec nad Nisou a Tanvald (sídlo v Jablonci)	Felix Höfert	soudní kandidát v České Lípě	–	41 754
Frýdlant	Josef Knesch	vrchní (správce panství) ve Frýdlantu	–	39 377
Obvod Krajského soudu v České Lípě – rozloha 55,0 čtverečních mil
Česká Lípa	JUDr. Rudolf Hirschmann	advokátní koncipient a soudní kandidát v Praze	–	25 590
Děčín	JUDr. Ludvík Renger	advokátní koncipient (zároveň vykonával i advokacii)	Benešov	47 238
Rumburk	JUDr. Antonín Klepsch	advokátní kandidát (zároveň vykonával i advokacii)	Varnsdorf	49 010
Litoměřice	Josef Duras	justiciář v Litoměřicích (zároveň vykonával i advokacii)	–	27 845
Hajda (Bor) a Cvikov (sídlo v Boru)	Josef Gellert	soudní adjunkt v Jáchymově	–	35 387
Dubá a Štětí (sídlo v Dubé)	Augustin Dobiš	soudní adjunkt v Mnichově Hradišti	–	30 187
Ústí nad Labem a Chabařovice (sídlo v Ústí n. L.)	JUDr. Josef Schwarz	advokát	–	32 689
Šluknov a Hainšpach (sídlo ve Šluknově)	Ignác Zimmermann	zkoušený magistrátní rada v Boru	–	45 123
Mimoň	Vilém Polák	soudní kandidát v České Kamenici	–	20 933
Česká Kamenice	Josef Tobiš	zkoušený magistrátní rada v České Kamenici	–	24 155
Lovosice	Karel Schellinger	soudní adjunkt v Lovosicích	–	14 491
Úštěk	Václav Rott	výpomocný referent u České komorní prokuratury	–	18 532
Obvod Krajského soudu v Mostu – rozloha 54,9 čtverečních mil
Most	JUDr. Václav Freyer	advokátní kandidát v Praze	–	19 604
Žatec	Jan Schürer	advokát	–-	19 786
Kadaň	Ignác Nittner	justiciář v Kadani	Přísečnice	40 655
Teplice a Osek (sídlo v Teplicích)	Josef Seidl	justiciář v Teplicích	–	31 167
Jirkov a Hora sv. Kateřiny (sídlo v Jirkově)	Josef Ehrlich	justiciář v Lounech	–	19 521
Bílina	Karel Etterich	soudní adjunkt v Kraslicích	–	16 815
Postoloprty	František Metze	soudní kandidát	–	7 387
Chomutov	JUDr. Antonín Schreiter	advokát v Chomutově	Hora sv. Šebestiána	21 297
Podhořany	Jan Gruber	soudní kandidát v Praze	–	18 795
Jesenice	František Tschuschner	soudní adjunkt v Oseku	–	13 149
Doupov	Jan Schweigert	soudní adjunkt v České Kamenici	–	6 882
Obvod Krajského soudu v Chebu – rozloha 75,7 čtverečních mil
Cheb a Vildštejn (sídlo obou notářů v Chebu)	Kristián Loimann	justiciář bytem v Chebu	Loket a Falknov	95 517
Cheb a Vildštejn (sídlo obou notářů v Chebu)	Matěj Schück	justiciář bytem v Chebu	Loket a Falknov	95 517
Jáchymov, Nejdek a Blatno (sídlo v Jáchymově)	Karel Holay	soudní adjunkt v Bečově	–	38 541
Žlutice a Bochov (sídlo v Bochově)	Daniel Richter	justiciář v Bochově	Karlovy Vary a Bečov nad Teplou	64 247
Teplá a Bezdružice (sídlo v Teplé)	Jan Judex	justiciář v Jindřichově Hradci	–	25 556
Aš	JUDr. Karel Nonner	advokátní kandidát	–	22 376
Kynžvart	Jiří Krüss	advokátní koncipient v Praze	Planá, Tachov a Přimda	75 037
Obvod Krajského soudu v Plzni – rozloha 86,0 čtverečních mil
Plzeň a Touškov (sídlo v Plzni)	JUDr. František Adler	justiciář v Plzni	Stod, Stříbro, Blovice a Rokycany	119 306
Klatovy a Nýrsko (sídlo v Klatovech)	Karel Bedřich Pokorný	soudní asesor v Trutnově	Domažlice a Nová Kdyně	105 558
Královice a Manětín (sídlo v Plasech)	Josef Krátký	soudní kandidát a aktuár vyvazovací komise ve Vlašimi	–	33 622
Nepomuk a Přeštice (sídlo v Přešticích)	Mořic Peters	vrchní (správce panství) v Lukavicích a Příchovicích	Horšovský Týn, Hostouň a Ronšperk	83 924
Planice (sídlo v Nalžovech)	Daniel Benoni	justiciář v Nalžovech	–	16 166
Obvod Krajského soudu v Písku – rozloha 77,4 čtverečních mil
Písek	František Mašner	justiciář, t. č. vyvazovací komisař	Vodňany, Blatná, Březnice a Mirovice	109 190
Sušice	Maxmilián Appeltauer	justiciář v Tajanově a mnoha dalších panstvích	Kašperské Hory, Horažďovice a Strakonice	84 690
Vimperk	Dominik Arnold	justiciář a advokátní koncipient v Praze	Volyně, Prachatice a Netolice	85 188

[1] Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z. ze dne 26. 6. 1849. Hledíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v Českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007, s. 319–320.

[2] Neschwara, Ch. Österreichs Notariatsrecht in Mittel- und Osteuropa. Zur Geltung und Ausstrahlung des Österreichischen Notariats. Wien: Manz, 2000, s. 17–18.

[3] § 18 zák. č. 366/1850 ř. z., notářského řádu.

[4] Podle čl. II notářského řádu byla účinnost ustanovení o povinné formě veřejné listiny odložena do doby nabytí účinnosti budoucích prováděcích předpisů, k jejichž vydání mělo ale dojít teprve po doplnění stavu notářů na potřebnou mez. Srov. Balík, S. a kol. Dějiny notářství v českých zemích. Praha: NK ČR, 2014, s. 74.

[5] Čl. II notářského řádu byla účinnost ustanovení o povinné formě veřejné listiny odložena do doby nabytí účinnosti prováděcích předpisů, které měly být vydány, až bude doplněn stav notářů na potřebnou mez. Srov. Balík, S. a kol, op. cit. sub 4, s. 74.

[6] Srov. výnosy Ministerstva spravedlnosti č. 221/1851 č. z. z. a 126/1851 m. z. z.

[7] Pražské noviny, roč. 1851, č. 199, 23. 8. 1851, s. 2; č. 200, 25. 8. 1851, s. 1–2; č. 201, 26. 8. 1851, s. 2.

[8] Nařízení Ministerstva vnitra, spravedlnosti a financí č. 274/1854 ř. z. ze dne 9. 10. 1854 a jeho přílohy.

[9] K doplnění byly použity zejména publikace Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1846. Praha: Královská společnost nauk, 1846, a Handbuch des Königreiches Böhmen für das Jahr 1851. Praha: Česká společnost nauk, 1851.

[10] Verzeichniss der Advokaten, Notare und Vertheidiger in Strafsachen in sämmtlichen Kronländern des Kaiserthums Österreich nach den Amtssitzen und der Zeitfolge des Amtsantrittes. Wien: Hof- und Staatsdruckerei, 1855.

[11] Nařízení Ministerstva vnitra, spravedlnosti a financí č. 274/1854 ř. z. ze dne 9. 10. 1854 – zřízeny byly krajské soudy v Litoměřicích a Mladé Boleslavi a dosavadní Krajský soud ve Vysokém Mýtě byl přeměněn na Krajský soud v Chrudimi. Územní změny se pak dotkly i jiných dosavadních krajských soudů.

[12] Neschwara, Ch., op. cit. sub 2, s. 7.

Štítky:
2019

Zpět