Zamyšlení se nad formulací vyjádření notáře dle § 70a notářského řádu

Mgr. Jan Mihálik

Novelou provedenou zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, byl zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Notářský řád“) mimo jiné doplněn o nové znění § 70 a zcela nový § 70a, jímž se rozšířily náležitosti notářského zápisu o právním jednání, sepisovaného dle § 62 Notářského řádu, má-li tento sloužit jako podklad pro zápis do veřejného rejstříku či veřejného seznamu. Vypořádání se s formulací tohoto vyjádření však při sepisu podkladových notářských zápisů není vůbec jednoduché. Dále v tomto článku se pokusím vyslovit svůj názor na možnou formulacI vyjádření notáře zejm. za účelem případného rozproudění debaty na toto téma, jejímž výsledkem by mohlo být formulační sladění a vyrovnaný přístup při splnění této náležitosti notářských zápisů ze strany sepisovatelů notářských zápisů, a to s přihlédnutím k naprosto rozličné praxi jednotlivých notářských kanceláří při uchopení vyjádření notáře dle § 70a Notářského řádu.

Dovolím si bez dalšího přistoupit rovnou k rozboru jednotlivých písm. a) až c) § 70a notářského řádu včetně vyslovení mého názoru na případnou jejich formulaci pro konkrétní vybranou situaci.

a) právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis

V této části vyjádření notář vyhodnotí:

1. Zda právní jednání, o kterém sepisuje notářský zápis dle  § 62 notářského řádu, je v souladu s právními předpisy. V podstatě se jedná o pozitivní a výslovnou formulaci skutečnosti, že nedošlo k odmítnutí sepisu notářského zápisu z důvodu uvedeného v § 53 odst. 1, písm. a) notářského řádu, tedy že nedošlo k odmítnutí úkonu, který odporuje zákonu nebo dalším obecně závazným předpisům.

2. Zda jsou zde případně další dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis. V tomto případě by měl sepisovatel notářského zápisu vyhodnotit, zda vůbec existuje dokument (či dokumenty), který by určoval podmínky učinění příslušného právního jednání, a pokud ano, pak vyhodnotit soulad sepisovaného právního jednání s tímto dokumentem. Jedná se zejm. o právní jednání činěná v rámci korporací, jejichž zakladatelský dokument nastavuje pravidla, při dodržení kterých je možno učinit rozhodnutí uvnitř korporace. Jako takovéto nejfrekventovanější právní jednání je možné spatřovat rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným při výkonu působnosti její valné hromady. V tomto případě by se notář měl zabývat, zda je učinění požadovaného právního jednání v souladu se zakladatelskou listinou společnosti, tedy zejm. zda rozhodnutí spadá do působnosti valné hromady, a tento soulad výslovně ve svém vyjádření uvést. Při vypořádání se s jevící se absencí skutečnosti, že by měl soulad požadovaného právního jednání s určitými dokumenty vyžadovat přímo zvláštní právní předpis, si dovolím odkázat na argumentaci uvedenou v komentáři k notářskému řádu.[1]

Jakmile tedy sepisovatel notářského zápisu vyhodnotí, že nejsou žádné dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, vyjádření notáře tuto část neobsahuje (zejm. gramatickým výkladem při použití slova „případně“ v zákonném textu) a zní např.: právní jednání, o kterém je tento notářský zápis, je v souladu s právními předpisy.

Jakmile je vyhodnoceno, že určité takové dokumenty jsou, vyjadřuje se notář i o souladu notářským zápisem sepisovaného právního jednání s nimi a dle mého by ve svém vyjádření měl rovněž uvést, o jaké dokumenty se jedná, jakkoliv tak § 70 odst. 1 písm. a) výslovně nestanovuje, tedy např. právní jednání, o kterém je tento notářský zápis, je v souladu s právními předpisy a zakladatelskou listinou společnosti.

Osobně mám za to, že při prostém přepisu textu § 70 odst. 1 písm. a) včetně slova případně neplyne, že došlo k vyhodnocení, zda uvedené dokumenty vůbec existují, natož aby mohl být vyhodnocen soulad sepisovaného právního jednání s nimi.

b) právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rej­stříku

Tomuto požadavku na vyjádření notáře osobně rozumím zjednodušeně řečeno tak, že co je obsahem právního jednání sepisovaného notářským zápisem, a zapisuje se do veřejného seznamu nebo rejstříku, je tam „zapsatelné“. Jak se uvádí v komentáři k notářskému řádu[2] jako příklad ve vztahu ke katastru nemovitostí jako veřejnému seznamu je označení nemovitostí v právním jednání, o kterém se sepisuje notářský zápis, katastrálního zákona.[3] Dále se tedy zaměřím na vztah předmětného ustanovení k veřejnému rejstříku (kdy oním zvláštním právním předpisem bude zejm. zákon o veřejných rejstřících) na příkladu následujících vybraných základních zapisovaných skutečností:

1. Obchodní firma jako název zapsané osoby – zde v rámci vyjádření notáře by byl dle mého prostor k vyhodnocení, zda navrhovaná obchodní firma splňuje tzv. rozlišovací funkci názvu, tj. není zaměnitelná tak, jak stanoví § 424 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „OZ“). Notář by tedy měl provést tzv. lustraci navrhované obchodní firmy ve veřejném rejstříku a vyhodnotit tuto zaměnitelnost. Citované ustanovení OZ rovněž stanoví, že obchodní firma nesmí působit klamavě, a to zejm. ve vztahu firmy k předmětu podnikání,[4] nebo ve vztahu k nějaké veřejné instituci – např. Vymáhací společnost finančních úřadů, s. r. o., Obchodní registr, s. r. o., atp. Otázkou, zda při vyhodnocování zaměnitelnosti a klamavosti by se notář měl zabývat rovněž s případným souhlasem s použitím příznačného prvku ve smyslu § 134 OZ, ale tím bych již opouštěl zaměření tohoto článku. Stejně tak jako při rozhodování o zápisu do veřejného rejstříku příslušným rejstříkovým soudem se bude i zde jednat o ryze subjektivní názor, v tomto případě notáře.

2. Sídlo – v zakladatelském právním jednání lze jako sídlo uvést toliko název obce.[5] Do veřejného rejstříku se však zapisuje celá adresa sídla.[6] Je-li tedy v zakladatelském právním jednání uvedena jako sídlo toliko obec, striktně vzato není tedy splněn požadavek § 70a odst. 1 písm. b) a notář by měl postupovat dle § 70a odst. 3 notářského řádu. V tomto případě ale osobně necítím vyložený rozpor (nesoulad) s právními předpisy, o kterém by notář měl účastníky poučit, a teprve pokud následně účastníci požádají, sepíše tento notářský zápis s výhradou dle § 70a odst. 3 notářského řádu. Vypořádat se s touto skutečností by se však notář měl a řešením by mohlo být uvedení podmínky kladného vyjádření notáře, že k zápisu do veřejného rejstříku musí být navržena celá adresa sídla. Doložka by tedy mohla znít: právní jednání, o kterém je tento notářský zápis, splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku, bude-li k zápisu navržena úplná adresa sídla společnosti.

3. Předmět činnosti nebo podnikání – zde by měl dle mého notář zejm. zajistit, aby formulace předmětu činnosti či podnikání, uvedená v zakladatelském právním jednání, byla identická s formulací, jak bude uvedena v samotném příslušném „povolení“ k výkonu takové činnosti, tedy např. správně formulovat předměty podnikání dle živnostenského zákona či jiných zvláštních právních předpisů.[7] Měl by tedy ve finále nastat formulační soulad mezi tímto údajem uvedeným v zakladatelském právním jednání, v příslušném povolení a v zápisu této skutečnosti ve veřejném rejstříku.

c) byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně že bylo splnění těchto formalit notáři doloženo

Toto písm. c) spatřuji interpretačně nejhůře uchopitelné. Na konci věty písm. b) § 70a odst. 1 je toto písm. c) uvedeno spojkou „,nebo“, která díky jí předcházející čárce drží význam vylučovací. Bez dalšího tedy gramatickým výkladem plyne, že písm. c) přichází alternativně, a nyní otázka, zda toliko k písm. b, nebo k písm. a) a písm. b). Vyjádření notáře dle § 70a by tedy bylo v rozsahu: Pouze a) a b). Pouze a) a c). [Nebo dokonce pouze c).]. S ohledem na zcela rozdílný obsah jednotlivých písmen a), b) a c) však dovozuji, že tyto nejsou vzájemně alternativními, a mělo by se postupovat stejně, jak je tomu při výkladové nahrazení „,nebo“ v § 108 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v účinném znění (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), mezi písm. b) a c) spojovací spojkou „a“.

Dále bych pro alespoň trochu lepší orientaci ve změti spojek rozdělil toto vyjádření na dvě části, a to 1) splnění formalit pro právní jednání, 2) splnění formalit pro zápis do veřejného rejstříku nebo seznamu.

Ad 1)

Jak je uvedeno v komentáři k notářskému řádu,[8] vychází obsah písm. c) z úpravy požadavků na osvědčení notářem dle § 80a notářského řádu, tedy že předcházející formality jsou především předepsány pro rozhodování orgánů právnických osob. Pokud bych se však pokusil najít jakoukoliv formalitu, která by měla být splněna pro právní jednání, o kterém je sepisován notářský zápis (tedy před jeho učiněním), a pominu-li právní jednání související s přeměnou obchodních korporací, dostanu se zejm. ke splnění obecných požadavků pro sepis notářského zápisu o právním jednání jako takového, tedy např. dle § 64 odst. 1 notářského řádu prokázání totožnosti účastníků notářského zápisu. Smyslem této části vyjádření notáře bude tedy toliko zdůraznění provedení těchto notářským řádem vyžadovaných úkonů před sepisem notářského zápisu tímto výslovným uvedením o splnění formalit pro sepis notářského zápisu, a to stejně jako je tomu u výslovné pozitivní formulace skutečnosti, že sepis notářského zápisu nebyl odmítnut z důvodu uvedeného v § 53 odst. 1 písm. a) notářského řádu (viz výše).

Ad 2)

Druhou částí vyjádření o splnění formalit je uvedení, že byly splněny formality pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku. Od první části uvedené v Ad 1) je tato část oddělena spojkou „nebo“ bez čárky, tedy ve svém spojovacím významu. První část a druhá část mohou být tedy ve vyjádření jak obě, tak jen jedna z nich, přičemž nenacházím variantu pro uvedení toliko druhé části.

Při uvedení toliko vyjádření, že byly splněny formality pro právní jednání, a absence vyjádření o splnění formalit pro zápis do veřejného seznamu nebo rejstříku přichází v úvahu v situacích, ve kterých budou činěna právní jednání po sepisu podkladového notářského zápisu a před zápisem předmětných skutečností do veřejného seznamu nebo rejstříku, tedy např. situace upravovaná v § 109 zákona o veřejných rejstřících, kdy se uskutečnění právních jednání, která následují po právním jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, osvědčuje tzv. notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku. V tomto případě dle mého nemůže notář ve svém vyjádření dle § 70a odst. 1 písm. c) uvést, že byly splněny formality pro zápis do veřejného rejstříku, a předmětné ustanovení notáři umožňuje tuto část vyjádření vynechat.

Pokud notář vyhodnotí, že jsou při sepisu podkladového notářského zápisu splněny rovněž veškeré formality pro zápis do veřejného seznamu nebo rejstříku, uvede to ve svém vyjádření. V tomto případě z vyjádření notáře plyne, že bez dalšího je možno předmětné skutečnosti zapsat do veřejného seznamu nebo rejstříku (a např. již není prostor k sepisu notářského zápisu o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku).

A aby toho nebylo málo, může vyjádření v tomto písm. c) rovněž případně obsahovat uvedení skutečnosti, že splnění formalit bylo notáři doloženo.

Tři možné varianty formulace písm. c) uvádím dále vždy s příkladem z rámce korporátní agendy.

byly splněny formality, které stanoví zvláštní právní předpis pro právní jednání, o kterém je tento notářský zápis. Příkladem budiž rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady o rozšíření předmětu podnikání o živnost, která bude teprve vyřizována na živnostenském úřadě.

byly splněny formality, které stanoví zvláštní právní předpis pro právní jednání, o kterém je tento notářský zápis, a pro zápis do veřejného rejstříku. Příkladem budiž rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady o změně obchodní firmy společnosti.

byly splněny formality, které stanoví zvláštní právní předpis pro právní jednání, o kterém je tento notářský zápis, a pro zápis do veřejného rejstříku, a splnění formalit bylo doloženo. Příkladem budiž rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady o změně sídla společnosti, která již má zajištěn souhlas vlastníka sídla s úředně ověřeným podpisem a výpis z katastru nemovitostí a tyto byly před sepisem podkladového notářského zápisu notáři předloženy.

Závěrem si dovolím toliko konstatovat, jak jsme tomu bohužel zvyklí při většině vyjadřování o „nové legislativě“, že § 70a notářského řádu není formulován příliš šťastně, a to zejm. nejednoznačností po­užitých pojmů (formality, dokumenty) a rovněž výraznou interpretační složitostí ustanovení jako celku.

• Štítky:
• 2019