Omezení převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným podle navrhované novely zákona o obchodních korporacích

JUDr. Lukáš Sadecký

Úvod

Navrhovaná novel[1] zákona o obchodních korporacích se dotýká i otázky omezení převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným, což se může projevit ve větší (širší) variabilitě obsahového znění společenské smlouvy, a to oproti dosavadním možnostem, jelikož novela některé skutečnosti normuje výslovně a nepochybně. V této souvislosti můžeme místy spatřovat určitý druh legislativní inspirace z existující právní úpravy omezení převoditelnosti akcií na jméno obsažené především v § 271 až 272 ZOK, přičemž do těchto bezprostředně dvou zmiňovaných ustanovení novela nijak nezasahuje.

Omezení převoditelnosti podílu jako takové představuje pro společnost s ručením omezeným účinný nástroj pro spíše uzavřenost společnosti a cílenou kontrolu ve změnách společníků, což ji přibližuje více ke společnostem osobním. Aspekt uzavřenosti je typický pro převod podílu na osobu, která není společníkem, jelikož je ze zákona předpokládán souhlas valné hromady s převodem podílu. Naopak aspekt určité míry otevřenosti je zastoupen u převodu podílu mezi společníky, kdy ze zákona nejsou presumována žádná omezení. Vše výše uvedené ovšem může být korigováno vhodným nastavením společenské smlouvy, která buď posílí, nebo oslabí jednotlivé aspekty uzavřenosti nebo otevřenosti. Nejvíce otevřenou, blížící se svým způsobem akciové společnosti, se společnost s ručením omezeným stává prostřednictvím kmenových listů, jelikož u kmenových listů nesmí být převoditelnost podílu omezena ani podmíněna.[2]

Institut omezení převoditelnosti podílu je zcela diametrálně odlišnou právní kategorií, než je zákaz nebo omezení tzv. přechodu podílu, když navíc v případě společnosti s ručením omezením je možné společenskou smlouvou výslovně určit, že se zcela zakazuje přechod podílu, a to na rozdíl od akciové společnosti.[3] V případě jednočlenné společnosti se ovšem ze zákona nepřihlíží k ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují mimo jiné i možnost přechodu nebo převoditelnosti podílu.[4]

 

Okruhy omezení převoditelnosti podílu

Na základě nebo v souvislosti s navrhovanou novelou je možno rozlišovat celkem tři zákonem zmiňované okruhy omezení převoditelnosti podílu, a to: (i) společenskou smlouvou případně nastavené podmínění převodu podílu souhlasem některého z orgánů společnosti (převod podílu mezi společníky);[5] (ii) ex lege presumované, neurčí-li společenská smlouvy výslovně jinak, omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas přímo valné hromady (převod podílu na osobu, která není společníkem);[6] (iii) omezení převoditelnosti podílu jinak než udělením souhlasu některého z orgánů společnosti (jak v případě převodu podílu mezi společníky, tak i v případě převodu podílu na osobu, která není společníkem).[7]

Zákonodárce v konečném důsledku váže okruh omezení převoditelnosti podílu tímto způsobem: (a) na udělení souhlasu některým z orgánů společnosti (popř. přímo valnou hromadou) nebo (b) nově, popř. novelou výslovně a nepochybně, zcela mimo jakoukoliv ingerenci, natož nutnost vyslovení souhlasu s převodem některého z orgánů společnosti. Lze se tudíž důvodně domnívat, že pro účely toliko omezení převoditelnosti podílu nelze označit jiný (další) z okruhů.  

V rámci okruhu omezení převoditelnosti podílu dle (i) a (ii) výše (souhlas některého z orgánů společnosti, popř. valné hromady) vystupuje do popředí aktivace toliko neúčinnosti smlouvy o převodu podílu;[8] v rámci okruhu omezení převoditelnosti podílu dle (iii) výše (omezení převoditelnosti podílu jinak než udělením souhlasu některého z orgánů společnosti) vystupuje do popředí naopak sankce neplatnosti smlouvy o převodu podílu, pokud takováto smlouva byla uzavřena v rozporu s daným omezením.[9] Důsledné rozlišování mezi zákonem zmiňovanými sankcemi neúčinnosti nebo neplatnosti, a to vždy po přihlédnutí k jednotlivému okruhu omezení převoditelnosti podílu, se musí následně projevit i ve správné textaci společenské smlouvy. Především není možné, aby takovéto sankce byly ve společenské smlouvě vzájemně zaměňovány a aby společenská smlouva sankci toliko neúčinnosti smlouvy o převodu podílu rovnou povyšovala na sankci neplatnosti smlouvy o převodu podílu. 

Navrhovaná novela se v rámci vloženého institutu „omezení převoditelnosti podílu jinak“ nepochybně inspirovala zněním § 271 odst. 3 ZOK pro akciové společnosti, jehož podstatu převzala.

 

Podmínění převodu podílu souhlasem některého z orgánů společnosti

Tím, že je i nadále dle § 207 odst. 1 ZOK preferována ta skutečnost, že mezi společníky lze podíl převádět volně, tj. bez souhlasu jakéhokoliv z orgánů společnosti, je možno až na základě tomu odpovídající úpravy společenské smlouvy podmínit převod podílu mezi společníky souhlasem některého z orgánů společnosti. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. S tím zdůrazněním, že smlouva o převodu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen.

Společenská smlouva tak mimo jiné musí přesně a jednoznačně určit dotčený orgán společnosti, jenž má souhlas s převodem podílu vlastně udělovat. Tímto orgánem může být jednak některý z obligatorně konstituovaných orgánů společnosti s ručením omezeným, ale i pouze tzv. fakultativní orgán zřízený klidně jenom pro potřeby udělování souhlasu s převodem podílu. V případě fakultativního orgánu musí být tento dostatečně a vhodně popsán ve společenské smlouvě, především jeho název, počet členů, délku jejich funk­čního období, kdo volí a odvolává jeho členy, oblast působnosti atd.

Otázkou zůstává, jestli je vhodné, a navíc vůbec přípustné, aby společenská smlouva vyžadovala obdržení (získání) postupného souhlasu alespoň dvou konkrétně specifikovaných orgánů společnosti. Z některých částí zákonných dikcí lze spíše dovodit, že by se mělo jednat zásadně jen o jeden orgán společnosti: „souhlasem některého“; „souhlasem orgánu“; „je orgán“; „Nerozhodne-li orgán“. Doslovný jazykový výklad je jedním z možných pohledů na věc. Určitým východiskem mohou být i administrativně praktické souvislosti včetně časového aspektu, kdy zakomponování toliko jediného orgánu společnosti zajisté přináší určité výhody než „kolečko“ mezi rovnou dvěma a více orgány společnosti. V neposlední řadě je zapotřebí brát v potaz i to, že navrhovanou novelou je cíleno na lepší a přesnější specifikaci „do 2 měsíců ode dne doručení žádosti“,[10] a to pokud v takovéto lhůtě bude příslušný orgán společnosti, který se má vyjadřovat ke společníkem předložené žádosti o vyslovení souhlasu s převodem podílu, zcela nečinný,  tj. nerozhodne-li včas, resp. vůbec nijak v takovéto lhůtě nerozhodne, nabízí se společníkovi možnost včas přistoupit k jednostrannému právnímu jednání v podobě vystoupení ze společnosti, což v sobě následně obnáší právo na vypořádací podíl v souvislosti s jeho tzv. uvolněným podílem.

Po přihlédnutí ke všemu výše uvedenému lze pouze doporučit, aby byl ve společenské smlouvě ohledně udělení souhlasu s převodem podílu raději zainteresován pouze jeden orgán společnosti. Za poznámku a upřesnění stojí ještě dodat, že § 207 odst. 4 ZOK nepřichází s fikcí udělení souhlasu s převodem podílu, a to nerozhodne-li příslušný orgán společnosti ve lhůtě 2 měsíců od doručení žádosti, jako je tomu u akciové společnosti dle § 272 odst. 2 ZOK. Ustanovení § 207 odst. 4 ZOK obsažené v navrhované novele i přesto nutí společnost, aby její dotčený orgán včas rozhodl o žádosti společníka týkající se souhlasu s převodem, a nebyl tak v naprosté nečinnosti.   

Okamžik vlastní aktivace fikce odstoupení od smlouvy, není-li souhlas s převodem podílu udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, může být prostřednictvím právě tomu odpovídajícího určení ve smlouvě o převodu jednak zkracován, nebo prodlužován, ale klidně i zcela vyloučen. Tomuto aspektu by měla být věnována zvýšená pozornost, jelikož nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy (v důsledku fikce odstoupením dle § 207 odst. 2 ZOK) může společník po splnění některého ze zákonných předpokladů dle novelou upraveného § 207 odst. 4 ZOK případně vystoupit ze společnosti, jinak dochází k prekluzi takovéhoto práva společníka.

Navrhovaná novela přináší v § 207 odst. 3 ZOK možnost určit ve společenské smlouvě i případy, za jakých podmínek je orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. Zde můžeme vidět zjevnou legislativní inspiraci z § 272 odst. 1 ZOK u akciové společnosti. Lze se důvodně domnívat, že této možnosti mohlo být ve společenské smlouvě využíváno i bez ohledu na novelu.

Tím, že § 207 odst. 4 ZOK popisuje tři dílčí a samostatné předpoklady, kdy společník může přistoupit až k vystoupení ze společnosti, přičemž vedle nečinnosti v jasně stanovené lhůtě (nerozhodování) orgánu společnosti sem spadá i neudělení souhlasu bez udání důvodů nebo neudělení souhlasu v případech, kdy byl podle společenské smlouvy orgán společnosti povinen souhlas udělit, lze společníkům a společnosti jenom doporučit, aby ve společenské smlouvě byly vždy upraveny důvody (případy) jak pro povinnost souhlas udělit, tak i pro povinnost souhlas odmítnout.

Jako patrně akceptovatelné a průchozí nastavení povinnosti udělit souhlas s převodem dotčeným orgánem společnosti ve společenské smlouvě lze uvažovat situace: kdy společník převádí své podíly nebo rozdělené podíly na ostatní zbývající společníky v poměru odpovídajícím velikosti jejich podílů ve společnosti; nebo kdy společník převádí podíl na svého rodinného příslušníka nebo manžela atd. Naopak jako případné nastavení povinnosti odmítnout souhlas s převodem dotčeným orgánem společnosti ve společenské smlouvě lze uvažovat situace: kdy společník v něčem porušil předkupní právo k jeho podílu vůči ostatním společníkům společnosti blíže popsané ve společenské smlouvě; nebo kdy převádějící společník ani ke dni zasedání dotčeného orgánu společnosti, který má rozhodovat o udělení souhlasu, neuhradil společnosti újmu, škodu nebo pohledávku, kterou vůči němu společnost eviduje ve svém účetnictví, atd.

Pro úplnost je zapotřebí zmínit, že pro účely § 207 ZOK (převod podílu mezi společníky) se nemusí společenská smlouva vydávat výlučně cestou explicitně nabízené možnosti případného podmínění převodu podílu souhlasem některého z orgánů společnosti, ale naopak může přistoupit k nastavení omezení převoditelnosti podílu jinak (viz níže).     

 

Omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas přímo valné hromady

Předně je v této souvislosti nutné uvést, že navrhovaná novela nijak nezasahuje do § 208 ZOK (převod podílu na osobu, která není společníkem). V tomto směru tak nadále zůstává posílen aspekt uzavřenosti společnosti, a to ve vztahu k osobám, které nejsou jejími společníky, a cíleně je tak pravomoc udělení souhlasu s převodem podílu přednostně dávána přímo valné hromadě jako nejvyššímu orgánu společnosti, jehož zasedání se účastní všichni společníci nebo jejich zmocněnci.

Společenská smlouva není nijak limitována v tom, že by namísto valné hromady nemohla určit jiný orgán společnosti, který je oprávněn udělovat souhlas s převodem podílu, ani že by nemohla nastavit převoditelnost podílu na osoby, které nejsou společníky, zcela bez jakéhokoliv omezení (tedy bez souhlasu).

Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Tomu odpovídající určení ve smlouvě o převodu může okamžik fikce odstoupením od smlouvy jednak zkracovat, jednak prodlužovat, ale klidně i zcela vyloučit.

Převádějící společník nemá ze zákona dána žádná práva na vystoupení ze společnosti, jak jsou deklarována v § 207 odst. 4 ZOK pro potřeby podmínění převodu podílu souhlasem některého z orgánů společnosti.

Společenská smlouva zajisté může, a to inspirací z § 207 odst. 3 ZOK, stanovit případy, kdy je valná hromada povinna udělit souhlas nebo naopak odmítnout udělit souhlas s převodem podílu.

Tím, že společníci ve společnosti s ručením omezeným, která má na rozdíl od akciové společnosti více blíže ke společnostem osobním, nebudou patrně příliš nakloněni tomu, aby mezi ně mohli lehce přicházet noví společníci, je možné ve společenské smlouvě zcela opomenout (vynechat) jakoukoliv zmínku o převodu podílu na osobu, která není společníkem společnosti, jelikož je zde aplikační opora v zákonném požadavku souhlasu valné hromady ohledně převodu podílu. Navíc převádějící společník v této souvislosti nemá ani zákonné právo na vystoupení ze společnosti.

Pro úplnost je zapotřebí zmínit, že i pro účely § 208 ZOK (převod podílu na osobu, která není společníkem) se nemusí společenská smlouva vydávat výlučně cestou zákonem presumovaného souhlasu přímo valnou hromadou, ale naopak může přistoupit k nastavení omezení převoditelnosti podílu jinak (viz níže).     

Omezení převoditelnosti podílu jinak

Navrhovaná novela zavádí tuto skutečnost jednoznačně a nepochybně. Jedná se o okruh (kategorii), která je samostatná a zcela právně odlišná od udělování souhlasu orgánem společnosti, jelikož v případě omezení převoditelnosti podílu jinak se nerozhoduje o žádné podané žádosti (ostatně žádná žádost se společnosti ani nepodává), a navíc zde tak není zapotřebí žádného souhlasu orgánu společnosti. Navíc u omezení převoditelnosti podílu jinak může smlouva o převodu podílu klidně nabýt účinnosti již dnem jejího uzavření.

Samostatnost a právní odlišnost institutu omezení převoditelnosti podílu jinak lze spatřovat i v zákonné sankci neplatnosti (oproti sankci toliko neúčinnosti smlouvy o převodu podílu v případě udělování souhlasu s převodem dotčeným orgánem společnosti), pokud bude/byla smlouva o převodu podílu uzavřena v rozporu s daným omezením.

Omezení převoditelnosti podílu jinak můžeme rovněž označit jako určitou zvláštní kategorii, která není natolik administrativně náročná včetně časového aspektu, a to ve srovnání se zainteresováním některého z orgánů společnosti kvůli zajištění jeho souhlasu s převodem podílu.

Společenská smlouva může tento navrhovanou novelou normovaný institut využít zpravidla cestou pozitivního nebo negativního výčtu. Za ukázku pozitivního výčtu můžeme označit následující: Podíl ve společnosti lze převádět pouze mezi společníky. Tímto se totiž pořád jedná o případ toliko omezení převoditelnosti, jelikož stále existuje určitý potenciální okruh možných nabyvatelů podílu. Za ukázku naopak negativního výčtu můžeme označit následující: Podíl ve společnosti nelze převádět na osobu, která není společníkem společnosti. I tímto se totiž pořád jedná o případ toliko omezení převoditelnosti, jelikož stále existuje určitý potenciální okruh možných nabyvatelů podílu. 

 

Vzájemná kombinace přípustných okruhů omezení převoditelnosti podílu

Za úvahu stojí, zda a za splnění jakých podmínek je vůbec možné ve společenské smlouvě vzájemně zkombinovat jak okruh omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas některého z orgánů společnosti, tak i okruh omezení převoditelnosti podílu jinak.

Již s ohledem na to, že tyto okruhy jsou samostatné a navzájem právně odlišné, nemluvě i o zákonodárcem předepsané odlišné sankci toliko neúčinnosti nebo neplatnosti, nemělo by být spíše přípustné, aby ve společnosti s ručením omezeným, která má pouze jediný druh podílu (tzn. společnost ve společenské smlouvě neurčuje více druhů podílů), byly současně zastoupeny, resp. byly současně ve společenské smlouvě zkombinovány oba výše popsané okruhy omezení převoditelnosti podílu. Na podporu zde uvedeného lze patrně doplnit i to, že v případě omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas některého z orgánů společnosti, je nutné vždy nejdříve podat a doručit společnosti žádost o vyslovení souhlasu s převodem. Této obligatorní formalitě se převádějící společník nemůže vyhnout a bez souhlasu dotčeného orgánu společnosti s převodem se neobejde, jelikož jedině tímto nabude smlouva o převodu podílu účinnosti, tj. podanou žádostí  a až následným udělením souhlasu s převodem teprve vůbec dochází k účinnosti smlouvy o převodu podílu, přičemž v případě omezení převoditelnosti podílu jinak může smlouva o převodu podílu nabýt účinnosti klidně již dnem jejího uzavření.

Veškeré skutečnosti uvedené v odstavci výše by měly působit a dopadat i na případ, kdy společnost s ručením omezeným sice ve společenské smlouvě určuje několik druhů podílů, avšak v rámci jednoho identického druhu podílu budou současně zastoupeny, resp. budou současně ve společenské smlouvě zkombinovány oba výše popsané okruhy omezení převoditelnosti podílu. 

Lze tedy důvodně učinit závěr o tom, že oba výše popsané okruhy omezení převoditelnosti podílu lze ve společenské smlouvě vhodným způsobem zkombinovat, zejména tak, že omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas některého z orgánů společnosti se bude vztahovat např. pouze na jeden zcela konkrétní druh podílu, a navíc na zbývající druh nebo druhy podílu (musí samozřejmě platit, že tento druh nebo druhy podílu budou skutečně odlišné od druhu podílu, na který se vztahuje jen omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas některého z orgánů společnosti) se bude vztahovat omezení převoditelnosti podílu jinak. Jedině tímto nastavením ve společenské smlouvě si totiž oba výše popsané okruhy omezení převoditelnosti podílu nebudou nijak vzájemně konkurovat ani se nijak vzájemně popírat. 

 

Absolutní vyloučení převoditelnosti podílu

Doposud bylo pojednáváno výlučně o skutečnosti toliko omezení převoditelnosti podílu, jelikož byl vždy zachován určitý potenciální prostor alespoň pro některé možné nabyvatele podílu, třebaže to případně mohlo být podmíněno udělením souhlasu dotčeného orgánu společnosti. Otázkou je, zda v případě společnosti s ručením omezením lze zcela (absolutně) vyloučit převoditelnost podílu. Tedy zda je vůbec možné ve společenské smlouvě nastavit její znění např. takto: Převod podílu na jiného společníka nebo na osobu, která není společníkem, se zcela vylučuje (nepřipouští).

Určitým vodítkem pro zodpovězení této otázky může být to, že v § 270 ZOK lze stanovami převoditelnost akcií na jméno omezit, nikoliv však vyloučit. Zde máme jednoznačně a nepochybně nastavený parametr toliko omezení převoditelnosti, nikoliv však vyloučení převoditelnosti; vždy tak musí zůstat alespoň nějaký potenciálně možný okruh nabyvatelů podílu (akcií na jméno).

V případě společnosti s ručením omezeným ovšem žádný takovýto jednoznačný a nepochybný limitující parametr nenalezneme, čímž se lze spíše přiklánět k tomu, že je možno nastavit znění společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným tak, že dojde k absolutnímu vyloučení převoditelnosti podílu. Takovéhoto vyloučení je ve společenské smlouvě možno patrně dosáhnout i tak, že při zakládání společnosti s ručením omezeným alespoň dvěma zakladateli, aby se neuplatnil § 14 ZOK, bude zmínka o tom, že po dobu pěti let ode dne přijetí zakladatelského právního jednání není možno podíl převádět na žádnou třetí osobu ani na společníka a až uplynutím této doby se podíl stává převoditelným neomezeně apod.  

 

Závěry

Třebaže lze podpořit závěr, že i bez navrhované novely zákona o obchodních korporacích bylo možno ve společenské smlouvě upravit nastavení případů a podmínek, za kterých je dotčený orgán společnosti povinen udělit souhlas s převodem podílu, nebo je naopak povinen souhlas s převodem podílu odmítnout, jsou přínosy novely žádoucí, a to především z důvodu výslovného a nepochybného začlenění institutu omezení převoditelnosti podílu jinak dle § 209 odst. 4 ZOK, se zmínkou o možné sankci v podobě neplatnosti smlouvy  o převodu podílu. Nelze nevidět, že se navrhovaná novela hned několikrát inspirovala právní úpravou akciových společností ohledně omezení převoditelnosti akcií na jméno, a to zcela bez ohledu na to, že důsledně nepřevzala fikci souhlasu s převodem podílu dle § 272 odst. 2 ZOK. 

Společenská smlouva by měla být nástrojem, který posílí nebo oslabí jednotlivé prvky otevřenosti nebo uzavřenosti společnosti s ručením omezeným pohledem otázky převoditelnosti podílu a následných změn ve struktuře společníků. Lze se důvodně domnívat, že právní úprava (navrhovaná novela na tom nic nezmění) spíše umožňuje přistoupit ve společenské smlouvě až k absolutnímu vyloučení převoditelnosti podílu, jelikož zde neexistuje žádný explicitní limitují parametr, jako je tomu dle § 270 ZOK u akciové společnosti, dle něhož lze stanovami převoditelnost podílu (akcií na jméno) omezit, nikoliv však vyloučit.

Omezení převoditelnosti podílu je nepochybně o něco nižší kategorií, a to oproti absolutnímu vyloučení převoditelnosti podílu. Ve společenské smlouvě je ovšem i tak v rámci omezení převoditelnosti podílu nutné důsledně a správně rozlišovat mezi zákonodárcem předepsanou sankcí neúčinnosti nebo neplatnosti smlouvy o převodu podílu a tyto sankce vzájemně nezaměňovat, zejména sankci toliko neúčinnosti ve společenské smlouvě nesprávně nepovyšovat na sankci rovnou neplatnosti.

Lze se důvodně domnívat, že pro účely toliko omezení převoditelnosti podílu nelze označit jiný (další) z okruhů, než je udělení souhlasu s převodem podílu některým z orgánů společnosti (popř. přímo valnou hromadou) na základě předchozí žádosti společníka o souhlas s převodem; nebo zcela mimo jakoukoliv ingerenci, natož nutnost vyslovení souhlasu s převodem, některého z orgánů společnosti (nedochází k žádnému podávání předchozí žádosti společníkem, natož rozhodování o ní) tzv. omezení převoditelnosti podílu jinak. O vzájemné, a to dost podstatné, právní odlišnosti těchto okruhů není žádných pochyb.

V případě nastavení podmínění převodu podílu souhlasem některého z orgánů společnosti pro účely § 207 ZOK lze mít nejen z doslovného jazykového výkladu, administrativně praktických souvislostí včetně časového aspektu, ale i z důvodu rizika možné aktivace práva společníka na vystoupení ze společnosti dle § 207 odst. 4 ZOK  a následného včasného využití takového práva společníkem, za to, že prostřednictvím společenské smlouvy je spíše přípustné určit pouze jeden orgán společnosti, který má udělovat souhlas s převodem podílu.

Omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas některého z orgánů společnosti a oproti tomu omezení převoditelnosti podílu jinak jsou samostatné a navzájem právně odlišné okruhy, které se odlišují pohledem zákonodárcem předepsané sankce toliko neúčinnosti nebo neplatnosti smlouvy o převodu podílu nebo i tím, že v případě omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas některého z orgánů společnosti je nutné nejen podat a doručit společnosti (popř. dotčenému orgánu společnosti) předchozí žádost společníka o udělení souhlasu, ale následně vyčkat vlastního udělení souhlasu dotčeným orgánem společnosti ohledně převodu podílu, jelikož smlouva o převodu podílu nabude účinnosti teprve až takovýmto souhlasem, a naopak v případě omezení převoditelnosti podílu jinak může smlouva o převodu podílu nabýt účinnosti klidně již dnem jejího uzavření, a navíc se nepodává ani neprojednává žádná žádost, natož aby o ní bylo jakkoliv rozhodováno některým z orgánů společnosti.  

Ohledně otázky současné vzájemné kombinace přípustných okruhů omezení převoditelnosti podílu ve společenské smlouvě je tyto nutné nastavit tak, aby si vzájemně nekonkurovaly ani se nijak vzájemně nepopíraly, a to právě kvůli jejich zásadním právním odlišnostem. Není tedy možné, aby společnost s ručením omezením, která má pouze jediný druh podílu (tzn. společnost nemá dva druhy podílů nebo více), nechala oba přípustné okruhy omezení převoditelnosti podílu současně působit v rámci tohoto identického (jediného) druhu. Zde uvedené se uplatní i tehdy, pokud společnost sice má a rozlišuje ve společenské smlouvě několik druhů podílů, avšak v rámci jednoho identického druhu podílu budou současně zastoupeny oba přípustné okruhy omezení převoditelnosti podílu, které tak budou působit v rámci jednoho a stejného, tedy zcela identického druhu podílu.   

Lze mít důvodně za to, že oba výše popsané okruhy omezení převoditelnosti podílu lze ve společenské smlouvě vhodným způsobem zkombinovat zejména tak, že omezení převoditelnosti podílu vázané na souhlas některého z orgánů společnosti se bude vztahovat např. pouze na jeden zcela konkrétní druh podílu, a na zbývající odlišný druh nebo odlišné druhy podílu se bude vztahovat omezení převoditelnosti podílu jinak.

• Štítky:
• 2019