„Zápisy notářů do obchodního rejstříku skutečně pomohly podnikatelům a ulevily rejstříkovým soudům,“ říká v rozhovoru pro Ad Notam prezident Notářské komory České republiky Mgr. Radim Neubauer
S prezidentem Notářské komory České republiky hovořil vedoucí redaktor časopisu Ad Notam, JUDr. Ing. Michael Sáblík.
Mgr. Radim Neubauer (*1977)
• Od roku 2015 prezident Notářské komory České republiky.
• Dříve vykonával funkci prezidenta Notářské komory pro hlavní město Prahu.
• Notář v Praze.
• Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze.
Vážený pane prezidente, rok 2017, čtvrtý v pořadí od účinnosti nové civilní úpravy, se chýlí ke konci. Jak vnímáte sžívání právnické obce a laické veřejnosti s novými právními předpisy?
Vidíme, že konec světa nenastal, byť mu to někteří předpovídali. Na druhou stranu nešlo vše tak hladce, jak by si možná tvůrci nového práva přáli. Takto rozsáhlá rekodifikace by však neproběhla bez problémů, ani kdy byla bývala dokonalá, což o ní říci nemůžeme. Často se ukazuje, že je vhodnější hledat řešení v institutech starých a osvědčených než se pouštět do nejistoty těch nových. Při aplikaci nejednoznačných a mnohdy protichůdných právních norem je více než kdy dřív namístě použít zdravý rozum, spíše než jednotlivé způsoby výkladu práva. Z konkrétních novinek jako jednoznačně správný krok hodnotím zavedení zápisů notáři do veřejných rejstříků, které přineslo podnikatelům časovou, administrativní i finanční úlevu a soudům uvolnilo kapacity, které mohou využít v jiných oblastech. Také možnost zápisu do Seznamu manželských smluv lze hodnotit velmi kladně, jelikož dovršuje ochranu majetku nedlužícího manžela ve vztahu k třetím osobám.
Tzv. přímé zápisy notáři do obchodního rejstříku přinesly pozitivní dynamiku do zakládání a změn obchodních společností. Jsou nějaké další oblasti, kde by notáři mohli takto pozitivně v budoucnu působit?
Zápisy notářů do obchodního rejstříku skutečně pomohly podnikatelům a ulevily rejstříkovým soudům, proto se nabízí otázka, zda potenciálu notářů jako důvěryhodných třetích osob nevyužít i v jiných oblastech. Částečně nevyužitý potenciál vidím též ve využití notářů v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
V roce 2017 se ještě zvýšily nároky na notářské koncipienty u notářských zkoušek, přitom úspěšnost u nich se výrazně snížila. Nemělo by se upravit a zpřesnit vzdělávání notářských koncipientů a také jejich povinné, odborné vedení zaměstnávajícím notářem tak, aby notářský stav i do budoucna zajistil dostatek kvalifikovaných uchazečů o notářský úřad, zběhlých v notářské praxi a s pevně zažitými etickými zásadami v přístupu k naší práci?
Souhlasím, že je třeba systém vzdělávání upravit a zmodernizovat. Je nutné zvážit, zda je vhodné školit všechny koncipienty společně nebo je spíše rozdělit do skupin podle délky jejich notářské praxe. První rok by mohl být zaměřen na postavení notáře, jeho roli a na předpisy upravující činnost notáře (notářský řád, kancelářský řád atd.) a až v dalších letech by probíhalo školení v jednotlivých oborech práva, jimž se notáři věnují. Vzor vidím v advokacii, která má zavedený systém koncipientských kurzů s povinnou účastí. Mám za to, že zvýšení kvality uchazečů o notářské povolání mohou napomoci i regionální notářské komory. Některé z nich již dobrovolná školení pro koncipienty ze svých obvodů pořádají, na zvážení je i jakási forma přezkoušení z jejich strany před samotnou notářskou zkouškou. Obdobný systém fungoval v minulosti u soudů před justičními zkouškami, v případě státních notářů se dokonce notář-školitel účastnil zkoušky s uchazečem, kterého školil. Etika by měla být součástí notářské přípravy, na druhou stranu základem je vždy slušné vychování, které si uchazeč musí přinést již z domova.
Rok 2017 byl ve znamení pokračující generační obměny notářských úřadů. Domnívám se, že je třeba podpořit začlenění těchto nových členů do dosud velmi soudržné komunity notářů, řídící se pevnými etickými zásadami a fungujícím, vnitřním samoregulačním systémem. Zabývá se prezidium těmito otázkami? A z druhé strany – mají noví notáři zájem o společné věci notářské komunity?
Je pravda, že aktuálně končící generace bývalých státních notářů se vyznačuje vysokou mírou sounáležitosti, jednoty a kolegiality. Je to generace, která pomohla vybudovat a v právním řádu pevně stabilizovat notářství jako nezbytnou podmínku zajištění legality a právní jistoty v mezilidských a korporátních právních vztazích. Začlenění nových notářů není vždy jednoduché a důvody mohou být na obou stranách. Mladým bývá občas vyčítán přístup komerční, dravý, až nekolegiální. Střetávají se dva náhledy na výkon profese, a to, zda se jedná o službu nebo o úřad. Extrémní zastávání kteréhokoliv názoru není pro notářství přínosné. Je třeba být rozumně flexibilní a vstřícný, a přitom vždy zachovávat nepřekročitelnou hranici nestrannosti a nezávislosti. Úspěch začlenění nových notářů je však podle mého názoru pro budoucnost notářství klíčový. Schopnost diskutovat o otázkách notářství uvnitř stavu a navenek vystupovat jednotně nás činila vždy spolehlivým a důvěryhodným partnerem. Troufám si říci, že samoregulační systém uvnitř notářství stále funguje. Notáři si jsou podle mého názoru vědomi, že o každém jejich jednání, které by bylo v rozporu s předpisy, se, dříve nebo později, jejich kolegové dozvědí. Pokud jde o lepší začlenění koncipientů, kandidátů a mladých notářů do našeho stavu, pak stěžejní roli podle mne musí hrát jednotlivé regionální komory. Mám proto radost ze všech sportovních a společenských akcí, které pořádají, a z přátelské atmosféry, která panuje na jejich školeních, jež jsem měl v mnoha případech možnost navštívit.
Často se setkáváme s tím, že laická veřejnost nezná, nebo jen velmi zkresleně, rozdíl mezi notářem a advokátem, význam notářského zápisu. Paradoxně k tomu přispívá i fakt, že notářský stav o sobě nedává vědět mediálně atraktivními, kriminálními aférami, jako čas od času jiné právnické profese. Vy sám, osobně, se velmi zasazujete o zviditelnění notářství. Máte nějakou vizi? Co podle Vás může v této věci udělat každý notář, respektive oč byste chtěl notáře touto cestou požádat?
Vedení Komory od samého počátku své obnovené existence prosazovalo přístup, se kterým plně souhlasím, a sice že nejlepší reklamu si děláme sami sobě naší činností, naším odborným a vstřícným postupem. Přesto jsme si vědomi malé informovanosti veřejnosti o tom, kdo je notář, jak může občanům a podnikatelům pomoci, co jej odlišuje od ostatních právnických profesí nebo jaký je význam a přínos veřejné listiny. Proto se prezidium rozhodlo zaměřit se na větší osvětu veřejnosti, a to jak ve veřejnoprávních i komerčních médiích, tak na sociálních sítích. Velkým úspěchem z tohoto pohledu byl Den otevřených dveří, který Notářská komora ČR uspořádala ve svém sídle 25. října tohoto roku. Během něj desítka notářů a notářských kandidátů poskytla zhruba stovce návštěvníků bezplatné právní poradenství zejména v oblastech dědického práva, rodinného práva a převodů nemovitostí. Komora bude tuto akci v budoucnu bezpochyby opakovat a nabízí se její rozšíření i do jednotlivých regionů. Komora také v letošním roce uzavřela memorandum o spolupráci s Hospodářskou a Agrární komorou České republiky a Svazem měst a obcí České republiky, jejichž prostřednictvím propaguje notářství ve vztahu k podnikatelům a municipalitám. Mým cílem je význam a přínos notářství neustále vysvětlovat a připomínat, a to jak veřejnosti, tak politické reprezentaci. Mám pak vždy velkou radost, když dostanu zpětnou vazbu, že byl někdo spokojený se službami konkrétního notáře v jeho bydlišti. Naopak těžko se mi o kvalitách notářů hovoří v případě, kdy měl někdo s notářem špatnou zkušenost a na základě ní si o nás udělal svůj pevný úsudek.
Plánuje prezidium změny týkající se našeho časopisu Ad Notam pro rok 2018?
Nejviditelnější změnou je skutečnost, že bude časopis Ad Notam od roku 2018 vycházet čtyřikrát ročně namísto šestkrát. Cílem je poskytnout redakční radě více času na přípravu každého čísla a více materiálu pro rozhodnutí o zařazení k publikaci. Čtenáři by pak měli zaznamenat celkové zvýšení kvality časopisu, což je náš cíl. Chceme též revidovat okruh osob, které časopis dostávají, a více se zaměřit na jeho adresné předávání. Stále platí, že časopis má být jedním z našich nejdůležitějších prostředků sebeprezentace.
Stále více nás ovlivňuje evropská legislativa a rozhodnutí evropské justice. Jak pohlížíte na rozhodnutí evropské justice týkající se možnosti cizích státních příslušníků ucházet se o uvolněný notářský úřad v České republice? Jaké mohou být jeho následky?
V době, kdy na tuto otázku odpovídám, ještě není znám rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ve věci žaloby Evropské komise proti České republice podané proto, že Česká republika vyhrazuje přístup do profese notáře pouze svým státním příslušníkům. Klíčovou otázkou bude, zda SDEU shledá soudní komisariát českých notářů jako činnost, která je v České republice spjata, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci ve smyslu čl. 51 Smlouvy o fungování Evropské unie. V roce 2011 již SDEU vydal rozsudek v případě devíti původních států EU, které dle jeho názoru tuto podmínku nesplnily. Sice připustil, že tamní notáři veřejnou moc vykonávají, nikoliv však podle jeho názoru dostatečně bezprostředně a specificky. To v očích soudu znamená, že notáři nemohou pouze potvrzovat a schvalovat dohody dědiců přijaté na základě jejich souhlasného projevu vůle, ale musí být oprávněni autoritativně rozhodovat o jejich právech a povinnostech i proti jejich vůli (jakkoliv dle mého osobního názoru tento požadavek z textu čl. 51 SFEU nijak nevyplývá). Ze stejného důvodu SDEU odmítl za výkon veřejné moci uznat i listinnou činnost notářů, protože se dle jeho názoru jedná o čistě nespornou agendu. Ústní jednání v této věci se konalo 9. listopadu 2017 a s ohledem na slyšení toliko před tříčlenným senátem a bez účasti generálního advokáta nelze změnu náhledu SDEU na tuto otázku příliš předpokládat. Každopádně na příkladu států, které u soudu neuspěly, nebo které tuto podmínku ze svého právního řádu odstranily dobrovolně, vidíme, že k žádné zásadní změně v organizaci tamních notářství nedošlo. Jedná se zde o výklad pojmu „výkon veřejné moci“ ve smyslu unijních předpisů, nikoliv dle konkrétních národních právních řádů. Členské státy tak i nadále mají možnost stanovit podmínky pro organizaci notářství včetně otázek přístupu do profese. V žádném případě to neznamená, že notář jmenovaný v jednom členském státě by mohl bez dalšího zastávat notářský v České republice.
Pokud jde o GDPR (nařízení o ochraně osobních údajů), je už vyjasněna otázka, kdo je povinnou osobou? Zda notář nebo NK ČR? Jak se toto nařízení projeví v praxi notářů?
Tuto otázku NK ČR v současné době též velmi intenzivně řeší, a to jak interně, tak ve vztahu k Ministerstvu spravedlnosti. Aktuálně se s ministerstvem shodujeme na tom, že veřejným subjektem s povinností jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. a) GDPR jsou Notářská komora České republiky a jednotlivé notářské komory (§ 29 NotŘ). Komora však s ministerstvem zásadně nesouhlasí v tom, že by i jednotliví notáři byli veřejnými subjekty. Co se týče činnosti notářů jako pověřených soudních komisařů, zde je nutno vycházet z toho, že pověřený soudní komisař nevystupuje v řízení o pozůstalosti svým jménem (nečiní svým jménem procesní úkony), nýbrž ve smyslu § 100 odst. 1 ZŘS provádí (procesní) úkony soudu prvního stupně. Jde o obdobné postavení, jako má soudce (předseda senátu), který také provádí úkony daného soudu. Komora považuje za nepochybné, že veškeré výjimky, které mají soudy, dopadají i na notáře, a to v oblasti, kterou vykonává jako soudní komisař. Z tohoto důvodu by i v případě pověřených soudních komisařů byl orgánem, který sleduje soulad postupu soudu (s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů), okresní soud, jehož úkony provádí pověřený soudní komisař. Pokud jde o listinnou činnost, tak jak uvedeno shora, SDEU zaujal v několika svých rozhodnutích jednoznačný závěr, že činnost spočívající v sepisování veřejných listin o právních jednáních svěřená notářům nezahrnuje přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci ve smyslu čl. 45 prvního pododstavce ES, resp. ve smyslu čl. 51 prvního pododstavce SFEU. O této otázce bude NK ČR i nadále diskutovat s ministerstvem, společně s ostatními profesními komorami zřízenými ze zákona chce oslovit i Úřad pro ochranu osobních údajů. Jakmile se sporné otázky vyřeší, budou o tom notáři informováni a počítáme s tím, že obdrží informace, jaké nové povinnosti na ně v souvislosti s GDPR dopadnou.
Evropa zpřísnila opatření proti praní špinavých peněz. V čem má změnit AML směrnice praxi notářů? Nakolik je podle Vás směrnice, respektive z. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, formálně přesný v tom, jak definuje tzv. podezřelý obchod? Proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a proti terorismu je samozřejmě třeba bojovat. Jak velké ale mají být podle Vás meze uvážení notáře? Je vůbec přípustné, aby notář, který není vyšetřovacím orgánem a je vázán mlčenlivostí, sám, bez naprosto přesných a konkrétních, zákonných pravidel, o která by se mohl opřít, posuzoval, co je a co není podezřelý obchod, typ klienta a podobně?
O roli notáře v boji proti praní špinavých peněz se aktuálně diskutuje ve všech notářstvích napříč Evropou i celým světem. I my hledáme příklad v zahraničí a vzorem nám může být např. Španělsko. Koncem září tohoto roku uspořádala NK ČR na své půdě seminář týkající se této problematiky, kterého se kromě zástupců všech regionálních komor zúčastnili též prezident Unie státních zástupců JUDr. Jan Lata, vrchní státní zástupkyně JUDr. Lenka Bradáčová a pracovníci Finančně analytického úřadu. Notáři v rámci diskuze navrhovali stanovení objektivních pravidel pro určení podezřelého obchodu, nicméně bylo konstatováno, že evropská legislativa a současná právní úprava vychází ze subjektivního posouzení. Výsledkem workshopu tak bylo rozhodnutí vypracovat stručný a přehledný soubor kritérií, který notářům pomůže podezřelé obchody identifikovat. Tato metodika bude konzultována s Finančně analytickým úřadem, který nabídl, že notářům poskytne osvědčené a funkční postupy bank v této oblasti.
V Evropě sílí tendence umožnit zakládání obchodních společností elektronicky. Jaké jsou šance, že se toto přivede do praxe a co by to způsobilo? Jak se k této snaze staví NK ČR? Jakou roli by mohli hrát při on-line zakládání notáři?
Tento trend je v Evropě skutečně patrný a aktuálně jej očekáváme v podobě tzv. balíčku práva obchodních společností, který Evropská komise avizovala zveřejnit v polovině ledna 2018. Domnívám se, že notářství musí nabídnout postup a technologii, jak se tomuto trendu přizpůsobit. Stěžejní přitom bude nejenom spolehlivé zjištění totožnosti účastníků, ale též zajištění bezproblémového poučení účastníků osvědčovaného právního jednání a v neposlední řadě samotný „podpis“ elektronického právního jednání. A zvlášť důležité je toto téma právě v České republice, kde v uplynulém roce došlo k vícero případům krádeží společností. Zajímavé výsledky přineslo též zjištění zvláštní vyšetřovací komise Evropského parlamentu ve věci tzv. paradise leaks, tedy úniků informací o společnostech registrovaných v tzv. daňových rájích. Tato komise se zaměřila na daňové ráje v Evropě a překvapivě dospěla k závěru, že mezi ně patří, vyjma známých případů zemí jako Nizozemsko, Lucembursko či Kypr, též pobaltské republiky, zejména Estonsko. To přitom bývá dáváno za příklad úspěšné digitalizace téměř každého aspektu lidského života.
Účastníte se řady setkání evropských notářů. Která další témata jsou v Evropě akcentována?
Kromě výše uvedeného balíčku práva obchodních společností a boje proti praní špinavých peněz notáři v Evropě v současné době diskutují např. o návrhu nařízení, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů nebo o revizi nařízení Brusel IIa. Rada notářství Evropské unie rovněž požádala Evropskou komisi o grant na uspořádání série přeshraničních seminářů na dvě témata, a to správné aplikace evropských nařízení č. 2016/1103 a č. 2016/1104 o manželských majetkových režimech a registrovaném partnerství a směrnice proti praní špinavých peněz 2015/849. Pokud uspěje, uspořádají členská notářství v letech 2018 a 2019 celkem 21 prakticky zaměřených seminářů pro 50 až 100 notářů.
Připravují se nějaké další změny v oblasti notářství na české půdě?
Změnou pro notáře zajisté budou nové povinnosti týkající se zápisů skutečných vlastníků a evidence svěřenských fondů. Komora rovněž průběžně spolupracuje s novým správcem aplikace veřejných rejstříků, společností Asseco, a pomáhá mu v jejím vývoji. Chtěli bychom též nabídnout řešení, které by využilo potenciál notářství k zamezení možnosti krádeží společností. Do budoucna bychom chtěli ještě více posílit důvěryhodnost našeho stavu zavedením elektronické sbírky notářských zápisů a evidence ověřených podpisů.
Je advent, čas, který by měl člověk věnovat také sám sobě, svým blízkým, ale i širší komunitě, ve které žije. Co byste popřál notářům do roku 2018?
Stejně jako pro většinu ostatních notářů ani pro mě není advent po pracovní stránce zrovna klidným obdobím a časem na své blízké. A když už shon v kanceláři trochu poleví, dostaví se obvykle stres ze shánění vánočních dárků právě pro tyto blízké. Všem kolegům bych tak chtěl do nového roku popřát především čas na sebe, svoji rodinu a přátele a nadto potřebné zdraví, životní sílu, zdravý optimismus a nezbytný nadhled. Již teď se těším na shledanou se všemi z nich při výroční notářské konferenci k příležitosti 25 let obnoveného svobodného notářství, která se bude konat 5. října 2018.
Děkuji za rozhovor a přeji Vám jménem redakční rady Ad Notam a našich čtenářů štěstí v osobním životě, zdraví, a samozřejmě hodně energie při plnění výzev, které rok 2018 prezidentovi NK ČR připraví.
JUDr. Ing. Michael Sáblík, vedoucí redaktor
Ad Notam, notář v Praze
Foto: Michal Tvrdík
- Štítky:
- 2017