Právnické listy č. 1/2017

JUDr. PhDr. Stanislav Balík,

člen redakční rady Ad Notam

 

 

Právnické listy č. 1/2017

Vydává Fakulta právnická Západočeské univerzity ve společnosti Wolters Kluwer ČR, a. s., ISSN 2533-736X.

 

Fakulta právnická Západočeské univerzity se připojila k českým právnickým fakultám, jež jsou vydavatelkami vlastních časopisů.

První číslo Právnických listů, které je svým obsahem spíše lákavým číslem nultým, dává nahlédnout do úvah o směrování periodika, jehož cílem – řečeno slovy předsedy redakční rady a děkana Fakulty právnické ZČU Jana Paulyho – „není ani poskytnout fundamentální základnu právních informací, ani snad vytvářet konkurenci těm či oněm právnickým periodikům, která jsou u nás vydávána“, ale záměr „poskytovat Vám široké spektrum zajímavých a hlavně vysoce kvalitních právnických literárních výstupů, stát se pravidelnou součástí Vašeho právnického uvažování, ať již profesního, nebo jen zájmového, a snad i docílit toho, aby se z Vás, kdo budete Právnické listy se zájmem číst, postupem doby stávali též ti, kdo je budou autorsky spoluvytvářet“.

 

Anotovaný sešit Právnických listů přináší hned pět příspěvků předních odborníků z oborů právní filozofie a teorie, finančního práva, trestního práva a právní historie.

 

Právní filozof a teoretik, bývalý soudce a místopředseda Ústavního soudu profesor Pavel Holländer v rozpravě Soumrak moderního státu – post skriptum rekapituluje průběh diskuse, kterou otevřel v roce 2013 článkem Soumrak moderního státu, uveřejněným v časopise Právník. Navíc je podle autorových slov text „jeho doplněním zaměřeným zejména na vazbu kategorie svobody a společenské soudržnosti jako základu existence státu“. Tradičně skeptický Pavel Holländer uzavírá, že „základní, ty nejzákladnější, každou civilizaci formující ideje, nepřináší ale ani vědci, ani filosofové, koneckonců ani vládcové, přináší je proroci či patriarchové. Žádné ale kolem nás není vidět...“

 

Článek profesorky finančního práva Marie Karfíkové Kon­trolní hlášení se zabývá touto aktuální problematikou ve stavu po nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 32/15 (č. 40/2017 Sb.). Autorka upozorňuje, že „i přestože v kontrolním hlášení jsou uvedeny informace, které správcům daně, případně orgánům činným v trestním řízení, mohou usnadnit rozkrývání dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi daňovými subjekty účastnícími se karuselového podvodu, jedná se stále o posteriorní kontrolu v době, kdy už finanční prostředky získané karuselovým podvodem mohou být dávno odkloněny mimo dosah správce daně“.

 

Soudce Ústavního soudu a profesor trestního práva Jan Musil se v příspěvku Nekončící reforma trestního řízení vyjadřuje k průběhu pokusů o rekodifikaci trestního řádu v České republice a kritizuje některé problematické trestněprocesní strategie, popírající princip materiální pravdy, přeměnu reaktivního trestního práva v „právo odvracející nebezpečí“, proces „privatizace bezpečnosti“, pokusy o vytváření „trestního práva určeného pro nepřátele“. Autor uzavírá, že se zdá, „že česká odborná veřejnost, kriminální politika a legislativa si závažnost úkolů, jež nás očekávají, dosud dostatečně neuvědomily. S dosavadním stavem reformy nemůžeme být spokojeni. Doposud nastolená témata postihují jen dílčí problémy, chybí prozatím celková vize toho, čeho chceme dosáhnout.“

 

Tématu Aktuálnost hodnot a tradic vzniku Československa se krátce před rokem „osmičkových“ výročí věnoval konstitucio­nalista profesor Václav Pavlíček. Dospívá k závěru, že „česká společnost se k hodnotám demokracie a humanity formulovaných Masarykem vracela vždy, když usilovala v důsledku politické a morální krize o nápravu společenských poměrů. V poválečném období to bylo především v roce 1968 i bezprostředně po listopadu 1989. Masarykův ucelený program může být inspirací i pro současnost, když se sice mnohé ve světě změnilo, ale konstantními zůstávají hodnoty státnosti, jako záruka stability a právní jistoty pro občany i českou společnost.“

 

Závěrečný příspěvek komercialisty profesora Přemysla Rabana Úvahy nad deseparací judiciální moci státu a postdemokracií je zamyšlením nad trendem k „přenášení pravomoci k odstraňování sporů v oblasti soukromoprávních vztahů z oblasti moci soudní do oblasti moci výkonné na příkladech z oblasti práva daňového nebo spotřebitelského“.

 

Jak vidno, první číslo nového právnického časopisu je vysoce ambiciózní, Právnické listy zajisté stojí i za další sledování. Časopis je dostupný i v elektronické podobě na webové adrese:

http://fpr.zcu.cz/export/sites/fpr/research/pravnicke-listy/Pravnicke_listy_01_17.pdf.

 

Zpět