Střípky z historie 46.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík,

člen redakční rady Ad Notam

Jednou z postav opery Giacoma Pucciniho Gianni Schicchi, jež měla premiéru 14. prosince 1918 v newyorské Metropolitní opeře, je florentský notář Messer Amantio Di Nicolao. Tato opera je spolu s jednoaktovými operami Plášť (Il tabarro) a Sestra Angelika (Suor Angelica), součástí cyklu Il Trittico. Děj se odehrává ve Florencii roku 1299. Rodina zesnulého Buosa Donatiho ve snaze zabránit tomu, aby pozůstalost podle závěti připadla klášteru, pozve na pomoc Gianniho Schicchiho. Ten se vydává za zesnulého a za přítomnosti rodiny diktuje nic netušícímu notáři novou poslední vůli, rušící předchozí testament. Ke zděšení pozůstalých však domnělý Buoso Donati uvede, že dům ve Florencii, mlýn a peníze odkazuje „drahému a věrnému příteli Gianni Schicchimu“. Rozuzlením a šťastným koncem je pak to, že Schicchi věnuje takto nabytý majetek své dceři Laurettě, zamilované do synovce zesnulého Rinnucia. Notářova role je komponována pro baryton. 

•

Členy Matice Opavské, jež byla založena v r. 1877, se stali záhy i notáři, a to nejen ze Slezska, ale i z Moravy a Čech. Do počátku první světové války byli nejvzdálenějšími členy Matice z řad notářů Alexandr Příborský z Příbrami a Josef Lepšík z Dobříše, naopak ve Slezsku působil Ladislav Pešek z Frýdku. Dlouhodobě byli členy Matice Opavské Josef Březka, který působil jako notář v Kloboukách u Brna a později v Boskovicích, František Březina, činný v Židlochovicích a následně Litovli, Josef Gardavský z Holešova či Přerova a uherskohradišťský notář Josef Ganzwohl. Spolek vydával od r. 1878 Věstník Matice Opavské.

•

Dne 15. května 2017 úspěšně obhájil na Právnické fakultě ZČU diplomovou práci na téma Dějiny notářství v jižních Čechách v letech 1848–1948 Vítězslav Semorád. Diplomant se tak zařadil k autorům kvalifikačních prací, kteří se na této fakultě ve formě kvalifikačních prací věnovali regionálním dějinám notářství. „Práce přináší celou řadu zajímavých informací a autorových postřehů. V tomto směru stojí za zmínku např. konstatování, že umístění notářského úřadu Ladislava Brábka nad místním pohostinstvím v Kamenici nad Lipou vedlo k tomu, že ‚svědci některých listin u něj sepsaných byli majitelé pohostinství‘,“ podává se z posudku konzultanta Stanislava Balíka. Oponentkou byla Petra Krtková, komisi pro obhajobu, v níž byla další členkou Vendulka Valentová, předsedal Jan Podola.

•

U příležitosti padesátého jubilea panování císaře Františka Josefa I. bylo panovníkem vyznamenáno devět notářů z českých zemí. Podle zprávy v časopise Právník z roku 1898 byl do šlechtického stavu povýšen bývalý pražský notář Gustav Gradl, Řádem železné koruny III. třídy byl vyznamenán prezident pražské notářské komory František Janda, Řádem Františka Josefa pak notáři Bedřich Adam (Praha), Jan Čapek (Čáslav), Karel Čulík (Královské Vinohrady), Čeněk Feyrfeil (Karlín), Josef Janda (Litomyšl) a Josef Schnabl (Domažlice).

•

Dne 30. května 2017 na Právnické fakultě MU obhájil Adam Talanda rigorózní práci Darování pro případ smrti. Věnoval se v ní úpravě tohoto institutu v římském právu, občanských zákonících platných v minulosti i současnosti na českém území a komparatistice s cizími právními úpravami. „Úprava darování pro případ smrti v současném českém občanském zákoníku se potýká s mnoha problémy,“ konstatoval autor práce s tím, že „je vhodné uvažovat o potřebnosti a vhodnosti darování pro případ smrti, případně o zakotvení úpravy, která by byla ‚kolizní normou‘ pro případy darování vázaného na podmínku smrti dárce“. Oponenty práce byli Michaela Židlická a Ondřej Horák, komisi, v níž dále zasedli Eduard Vlček, Karel Schelle, Jiří Bílý a Stanislav Balík, předsedal Ladislav Vojáček. Adam Talanda rovněž téhož dne složil rigorózní zkoušku.

 

Zpět