Kvantita notářských a soudních spisů, kvantová mechanika a vlnění

Mgr. Petr Duda, notářský kandidát a zástupce JUDr. Jana Krůty, notáře v Praze

 

Rád bych tímto článkem navázal na článek „Kvantová fyzika a soudní spisy“ mého drahého kolegy Šimona Kleina, ve kterém dokázal provázanost fyziky a naší každodenní práce.

Jak tomu v historii nejvýznamnějších objevů v dějinách lidstva bylo, u všeho stála náhoda (nebo alespoň podivná souhra okolností). Archimedes učinil svůj fyzikální objev čirou náhodou ve „vaně“, na Newtona náhodou upadlo jablko, slavnému Alfredu Nobelovi ve vynálezu dynamitu náhodou pomohly dřevěné piliny, které měl rozsypané po zemi (a které mu též zachránily život, když na svém stole zvrhl nádobu s nitroglycerinem), doktoru Flemingovi čirou náhodou dopomohla skutečnost, že nebyl při práci se svým laboratorním náčiním příliš čistotný, mnich Dom Perignon našel v náhodně sekundárně zkvašeném vínu zalíbení, a dal tak světu jeden z největších objevů vůbec – šumivé víno.

I já jsem svůj objev učinil náhodou. Za kormidlem plachetnice na Jadranu jsem pozoroval vlnící se mořskou hladinu, nad níž zapadalo slunce. Najednou se mi vše spojilo ... I při notářské činnosti jsme všichni ovlivnění fyzikálními zákonitostmi.

Stejně jako kolega Klein jsem začal brousit kolem kvantové fyziky. Kvantová mechanika se interpretuje filozofickými pokusy, které se pokoušejí o vysvětlení podstaty reality. Jeden z interpretovaných pojmů je dualita částice a vlnění.1 Souvztažnost množství spisů k vyřízení na pracovním stole bude nejlepší demonstrovat na vlnění, nejlépe na mechanickém vlnění. Mechanickým vlněním se rozumí děj, kdy se kmitání šíří látkovým prostředím (tj. látkami všech skupenství) pomocí vazebných sil mezi částicemi. Mechanické vlnění vzniká tak, že částice vychýlená vnější silou a k tomu dodaná energie se přenese na sousední částici a z ní dále na částici sousedící. Mechanické vlnění lze rozdělit na příčné a podélné vlnění. Příčné vlnění je možno si představit jako vlnění vodní hladiny po dopadu předmětu. Při podélném vlnění dochází při šíření vln k zhušťování a zřeďování v podélné ose – například tlaková vlna.

Pozorováním hladiny moře mi došlo, že příčným vlněním se řídí počet spisů (jak soudních, tak notářských) v hromadě na stole pokusného subjektu. Tato hromada stejně jako vlna neustále pravidelně roste a klesá. Zdroji vlnění (vnějšími silami, které kmitají se spisy) jsou zejména obvodní soud, náhodní klienti z ulice, stálí klienti, kolegové advokáti a kancelářští pracovníci. Každý tento zdroj vytváří své samostatné vlny o různé amplitudě a vlnové délce (některý zdroj dodává velké množství spisů v dlouhém časovém intervalu, jiný zdroj dodává malé množství spisů v menším časovém intervalu). Vlny z popsaných zdrojů z různých směrů spolu v místě, kde se setkají (většinou na stole pokusného subjektu), reagují, tj. buď se vyruší, nebo naopak znásobí (odborně se tomu říká skládání vlnění (skládáním vlnění například na moři vznikají obří vlny „zabijáci“). Násobný účinek skládání vlnění určitě zažil každý z nás, neb se nám na stole objeví zničehonic hromada spisů všeho druhu. Například vlna z obvodní soudu (dále též jen „vlna OS“) se spojí s vlnou od advokáta (dále též jen „vlna AK“) a vlnkou náhodných klientů z ulice (dále též jen „vlna NKU“).

Je zajímavým pravidlem, že vždy začátkem týdne jsou vlny nízké a na stole se pokusnému subjektu objevuje málo spisů k vyřízení. Pokusný subjekt tak více pracuje s vlnami typu NKU (aby se náhodou nestalo, že by pokusný subjekt neměl do čeho píchnout). Pak se ale v půli týdne přidají vlny jako vlna OS a vlna AK₁ a AK₄ a zkoumaný subjekt začíná litovat připuštění vln NKU₁ až NKU₃ ze začátku týdne. Ke konci pracovního týdne se objeví osamělá vlnka SK (vlna stálého klienta) a v dáli se začne formovat přívalová vlna AK₂. Jakmile se všechny tyto vlny spojí, nastává z fyzikálního hlediska tzv. „vrchol všeho“, tj. okamžik, kdy již pokusný subjekt nevidí přes stůl a začíná zmatkovat, pobíhat po kanceláři a propadat lehké depresi.

Vrchol všeho zpravidla nastává v pátek (dojde-li však k souběhu značného množství vln, které pokusný subjekt nezvládl zkorigovat, může nastat vrchol všeho již ve čtvrtek). Takové dny, kdy nastává vrchol všeho, mají označení jako „sanitární“. Kupříkladu sanitární pátek je z fyzikálního pohledu přirovnatelný ke známému pokusu zvanému Schrödingerova kočka. Při sanitárním pátku totiž hrozí pokusnému subjektu, že se při jednání v zasedací místnosti pomátne na rozumu, dostane infarkt nebo mozkovou příhodu. V takových případech je samozřejmě nutno volat pokusnému subjektu na záchranu sanitku (proto právě označení „sanitární“ pátek). Ovšem potřeba volat sanitku je odvislá od toho, zda je zkoumaný subjekt v zasedací místnosti (stejně jako kočka v krabici) v pořádku či nikoliv. To nelze zjistit jinak než nahlédnutím do jednací místnosti, což se ovšem kancelářský pracovník zdráhá učinit (aby nebyl náhodou zaúkolován, okřiknut nebo zděšen stavem zkoumaného subjektu). Pokusný subjekt tak lze bez přímého pozorování ve stejný okamžik považovat za živý i mrtvý a psychicky zdravý i narušený.

V průběhu týdne působí též záhadná podélná vlna, která působí zakřivení časoprostoru. Tato vlna je stále předmětem výzkumu (je možné, že se jedná o právě objevené a stále záhadné gravitační vlny). Účinky vlny jsou ale jasně pozorovatelné, a sice v momentě, kdy skládáním příčných vln dochází k navyšování počtu spisů, začne se časoprostor jaksi zhušťovat a pokusný subjekt začíná mít pocit, že jemu čas utíká velice pomalu, ale jeho okolí naopak začíná čas běžet rychleji. Ke konci týdne, kdy nastává vrchol všeho, čas pokusnému subjektu téměř neutíká, zato všem zdrojům vlnění čas ubíhá velice rychle a začínají naléhat. Tuto časoprostorovou anomálii (a jistou dilataci času) může způsobovat vysoká hmotnost spisů na stole a jeho okolí. Je tedy možné, že stejně tak jako super hmotné předměty jako černé díry mohou způsobovat gravitační vlny a zpomalovat čas, mohou toto způsobovat i nahromaděné spisy.

Závěr tohoto příspěvku je následující:

Věřte, že náš každodenní boj s vlnami spisů je záležitostí čisté fyziky a že nikdo nejsme v tomto boji osamoceni. Je proto potřeba se vzájemně podporovat, vytrvat a doufat, že budoucí objevy na poli fyziky nám s tímto bojem pomohou.

Zpět