Právnický stav a právnické profese v minulosti (upravené a rozšířené vydání)

JUDr. PhDr. Stanislav Balík 

Právnický stav a právnické profese v minulosti (upravené a rozšířené vydání)

Kindl Vladimír, Skřejpek Michal a kolektiv

Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2016, 280 s., ISBN 978-80-7552-030-2

Anotovaná publikace je druhým a rozšířeným vydáním titulu, který byl poprvé úspěšně vydán v roce 2007. Autorský kolektiv publikace tvoří vesměs právní historikové z Právnické fakulty UK, vedoucím autorského kolektivu byl právní romanista  Michal Skřejpek.

Autoři přistoupili ke druhému vydání s vědomím, že „v České republice působí na 3 000 soudců, méně než 900 státních zástupců, přibližně 450 notářů, 260 notářských kandidátů s vykonanou zkouškou a konečně 11 000 advokátů a 3 500 advokátních koncipientů“ a že „tato nemalá čísla si zaslouží podrobnější popsání a vysvětlení historické cesty, z níž vykrystalizoval dnešní stav“. K této úvaze lze dodat, že v současné době je zřetelná snaha některých členů právnické obce, mezi něž se řadí například i čestný prezident Notářské komory ČR Martin Foukal či autor této recenze, usilovat o prohloubení spolupráce mezi právnickými profesemi a posílení prestiže právnických spolků sdružujících všechny právníky, k nimž předně patří Jednota českých právníků. Smyslem bádání o dějinách právnických profesí je jednak posílení stavovské sounáležitosti mezi členy právnického stavu, jednak přesné vymezení historických hranic mezi agendami právnických profesí, jak je nastínil již koncem  19. století historik českého notářství Václav Šediva. Je pak škoda, že nebyl zmíněn benjamínek mezi českými právnickými profesemi, soudní exekutor.

Kniha je rozdělena do tří částí. V první je pojednáno o právnickém stavu a právnických profesích v Evropě a USA, ve druhé o českých zemích, třetí přináší přehled literatury a rejstříky jmenný a věcný.

Historie právnických profesí a právnického stavu je, řečeno slovy Stanislava Balíka st., „oceánem bez břehů“. Za této situace je pochopitelné, že pojednání o poměrech v Evropě a v USA může být pouhým náhledem a rámcovým zpracováním vybrané tematiky. Z tohoto rámce vybočují ucelené kapitoly Úředníci a úřednictvo v antickém Římě a Notáři a notářství v antickém Římě z pera Michala Skřejpka, navazující na jeho rozpravy, publikované v časopise Ad Notam, jakož i kapitola Petra Bělovského Profesionalizace právnického stavu za římské republiky a císařství. Z období středověku a novověku je obdobně podán výklad o Církevních úřadech a právnících v katolické církvi (Jiří Rajmund Tretera a Záboj Horák), výběr ostatních kapitol je spíše nahodilý. Čtenáře napadá, že výklad o Francii by jistě stál za rozšíření o Napoleonovy dekrety o advokacii, notářství a o soudních exekutorech, výklad o právnickém stavu v USA pak za informace o advokátech, kteří se podíleli na boji za nezávislost, či o soudcích Nejvyššího soudu USA, pojednání o nacistickém Německu za přiblížení postavení advokacie v Třetí říši. Stranou stojí role právníků v občanské společnosti a politice. Nutno však říci, že spoluautoři byli limitováni rozsahem a že o naznačených tématech jinde publikují autoři, kteří stojící mimo kolektiv, jenž připravoval anotovanou publikaci.

Druhá část o právnických profesích a právnickém stavu v českých zemích, jejímž hlavním autorem je Vladimír Kindl, se přehledně věnuje vývoji do konce první Československé republiky, Marek Starý připojil kapitolu Vývoj královské prokuratury v Čechách do počátku 17. století a Jan Kuklík kapitolu Českoslovenští právníci v londýnském exilu za druhé světové války. I zde by se nabízela další témata, a zejména pokračování o období po roce 1945, byť lze namítnout, že zájemce má příslušná pojednání o právnických profesích k dispozici například v kolektivní monografii Komunistické právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví, Brno 2009).

Knihu je možno vskutku číst „nejen jako popis dějů dávno minulých, ale stejně tak i jako vyprávění o odkazu zanechaném nám předky, který se v různých formách a různými způsoby zrcadlí i v dnešní době“. Zákonitě se otevírá otázka, zda příště nepřistoupit k vydání dvoudílnému s rozšířením záběru mimo jiné i ve shora nastíněných směrech.

Zcela bez jakýchkoliv pochybností lze však závěrem knihu doporučit jako významný příspěvek do mozaiky dějin právnictví a ozdobu knihovny každého, kdo se o tuto problematiku zajímá.

• Štítky:
• 2016