Návod na poznání nového práva

Mgr. David Kittel, trvalý zástupce JUDr. Josefa Burdy, notáře v Plzni

 

Možná je to právě váš případ: ve své dennodenní notářské praxi stojíte před určitým právním problémem a nejste si jisti, popřípadě nevíte vůbec, jak jej v souladu s novým právem vyřešit. Čtete ustanovení zákona stále dokola a nic. Naděje na získání potřebné odpovědi z aktuální judikatury je ve většině případů také stále v nedohlednu. Prokletá rekodifikace, říkáte si, veškeré jistoty jsou tytam!

A přitom návod k poznání nového dědického a korporačního práva (zaměříme-li se na tyto významné oblasti notářské praxe) je prostý. Nepředstavujte si však poznání jediné a trvale správné odpovědi na konkrétní otázku (to raději změňte povolání), nýbrž poznání pokud možno všech v úvahu připadajících odpovědí společně s dosažením určité úrovně právního vědomí pro volbu odpovědi pravděpodobně nejvíce správné.

Nejprve si opatříte nezbytné pomůcky: Kromě publikací a zdrojů uvedených níže asi tak 2 kg zvýrazňovačů (kupování po jednotlivých kusech se nevyplatí), 50 m průhledné lepicí pásky (kterou postupně vyspravíte rozpadající se úzetka), spoustu místa na poznámky a samozřejmě pořádný sicflajš.

Poté se vrhnete do samotného studia. Důkladně se seznámíte se zněním zákonů. Opatříte si proto zejména NOZ, ZŘS, ZOK a ZVR. Nic nevynecháváte, neboť všechno se týká všeho (odpustit si můžete snad jen pojistnou smlouvu, neboť tu za vás již poctivě nastudoval poskytovatel pojištění profesní odpovědnosti). Nepřeskakujete. Nedbáte počátečního zklamání, když se hned na první stránce NOZ dozvíte, že nikdo se nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu, a hltáte i beze smyslu jedno slovo za druhým tak, abyste každý ze zákonů přečetli od začátku do konce alespoň třikrát (pokaždé to stejně bude jako poprvé).

Poté, když znáte zákony i pozpátku, aniž jim zatím rozumíte, si oživíte některé nezbytné teoretické znalosti: Klasikové sáhnou po Knappově Teorii práva. Kdo dává přednost většímu písmu, uspokojí jej Teorie práva Gerlochova. Dovednost výkladu právních norem si osvojíte v Melzerově Metodologii nalézání práva.

Ještě než se vypravíte na hody plné nejrůznějších odborných názorů, dopřejete si jako aperitiv důvodovou zprávu k NOZ a ZOK. Statečně přitom odoláváte pocitu nutnosti opatřit si i komentované zákony Quebecu a jiných zemí, které byly rovněž inspiračními zdroji autorů rekodifikace.

Protože NOZ volně navázal na soukromoprávní tradici přerušenou minulým totalitním režimem, vrátíte se v čase a k lepšímu pochopení dědického práva se začtete do  III. dílu Komentáře k OZO autorů Františka Roučka a Jaromíra Sedláčka (názorné příklady si můžete vyhledat ve Vzorcích ve věcech pozůstalostních, směnečných a jiných nesporných, které v roce 1933 připravil pražský notář Zdeněk Novák). Byla by však školácká chyba nechat se uchlácholit tím, že tamní výklad většiny ustanovení je srozumitelný a dává praktický smysl (jde o výklad OZO, a nikoliv NOZ přece)! Během studia komentáře si navíc osvojíte jazyk první republiky, a tak pánové mohou ve chvílích oddechu zkoušet svádět ženy po vzoru Oldřicha Nového.

Poté, vybaveni podstatnými schopnostmi kritického právního myšlení, zaměříte konečně svou pozornost do přítomnosti. Začtete se do velkého beckovského komentáře k NOZ i do wolterskluverovského komentáře k NOZ, a to nejen do částí o dědickém právu a o právnických osobách, ale i o právních jednáních, věcech a společném jmění manželů, a samozřejmě do přechodných ustanovení. Neopomenete bestseller autorů Jiřího Svobody a Ondřeje Kličky Dědické právo v praxi, šedý beckovský komentář k ZŘS ani čerstvou novinku – legesovský komentář k ZŘS. V právu obchodních korporacích si na rozjezd načtete velký beckovský komentář k ZOK a záhy pokračujte wolterskluverovským komentářem k ZOK a šedým beckovským komentářem k ZVR. To vše porovnáváte s další čerstvou novinkou – Právem obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní) autorů Petra Čecha a Petra Šuka.

Závěrem pak prolistujete odborná periodika jako Ad Notam, Právního rádce, Obchodněprávní revui nebo Právní rozhledy a odborné servery jako epravo.cz a začtete se do desítek článků týkajících se dědického a korporačního práva od roku 2013 dodnes. Čtení právních příruček a poraden v Blesku, Vlastě a jim podobných je přitom tabu!

Samostudium doplníte účastí na notářských nebo jiných školeních. V odborných publikacích, periodikách a ser­verech i během školení se seznámíte s mnoha důležitými judikáty, většinou ale z doby před rekodifikací. Můžete tak uzavírat sázky (s vědomím, že jde o odvážnou smlouvu), které závěry z nich budou použitelné i dnes.

A to je asi tak všechno, co je třeba udělat. Celý návod má však jednu podstatnou vadu, a sice že pokud chcete jako běžný právní praktik současně s poznáváním nového práva vykonávat své povolání, či dokonce žít svůj osobní a rodinný život, nezbyde vám na všechno čas. Snad se proto redakci Ad Notam podaří do některého z příštích čísel získat článek fyzika Stephena Hawkinga na téma: Návod na ovládnutí času pro notářskou praxi. Otázkou ovšem je, kolik z vás by potom vůbec usilovalo o nějaké poznávání nového práva a setrvalo v čase přítomném?

Zpět