Střípky z historie 36.
JUDr. PhDr. Stanislav Balík, člen redakční rady Ad Notam
Dne 1. září 2015 úspěšně obhájil na Právnické fakultě MU Radek Černoch dizertační práci na téma Quarta Falcidia a její odraz v pozdějším právu. O tom, že se jedná o romanistickou i aktuální tematiku, není pochyb. Autor mimo jiné dospěl ve vztahu k NOZ k závěru, že „vzhledem k tomu, že zákonodárce se v důvodové zprávě k § 1598 výslovně (pokud tak možno soudit z latinské formulace) dovolává práva římského a zároveň detailně neupravuje bližší způsob počítání quartae, lze, zvláště při absenci daného institutu v našich předchozích zákonících, předpokládat, že právě římskoprávní kazuistika může být cenným vodítkem pro řešení konkrétních případů.“ Práci kladně hodnotili oba oponenti – Franczisek Longchamps de Bérier a Petr Dostalík. V komisi, jíž předsedal Ladislav Vojáček, se obhajoby dále zúčastnili Eduard Vlček, Michaela Židlická, Renata Veselá, Pavel Salák ml. a Stanislav Balík. Dizertační práce je k dispozici v elektronické podobě na: http://is.muni.cz/th/210631/pravf_d/.
•
Veřejným notářem v Bologni byl na počátku své profesní dráhy i italský humanista a následovník Petrarcův Coluccio di Pierio di Salutati (1331 – 1406). Poté, kdy jeho rodina musela město opustit, působil jako kancléř ve městech Todi, Lucca a posléze ve Florencii, kde v tomto úřadě setrval po třicet let až do své smrti. Jako republikán pokládal Coluccio Salutati za největšího nepřítele Florentské republiky milánského vévodu Giangaleazza Viscontiho, o němž napsal spis De tyranno (1400). Coluccio byl i propagátorem staré řečtiny, sběratelem starých rukopisů a plodným autorem.
•
Podle Státního statistického úřadu v Praze bylo v českých zemích v r. 1927 2892 a v r. 1928 2994 poplatníků všeobecné daně výdělkové z řad notářů a advokátů. Průměrný roční čistý výtěžek na jednoho příslušníka těchto povolání činil v Čechách v r. 1927 62 582 Kč, v r. 1928 62 484 Kč, na Moravě a ve Slezsku v týchž letech 56 601 Kč a 60 405 Kč. Pro porovnání v Podkarpatské Rusi činil tento výdělek 27 958 Kč a 28 814 Kč. Z celkového počtu poplatníků notářů a advokátů byl v Československé republice pouze jeden v obou letech ve ztrátě, výdělku přes 1 milion korun dosáhl v r. 1927 jeden, o rok později dva poplatníci. Většina poplatníků všeobecné výdělkové daně, konkrétně 2828 osob, byla zároveň poplatníkem daně obratové. Právě v této otázce časopis Česká advokacie, který v r. 1932 tabulky uveřejnil, vyslovil pochybnosti o jejich přesnosti, „poněvadž podle nich ne každý poplatník daně výdělkové jest poplatníkem daně obratové a naopak“. Škoda též, že Státní statistický úřad v tabulkách neodlišil daňové poměry notářů a advokátů.
•
Notářem v Zell am See v letech 1857-1860 a poté od r. 1860 do r. 1863 v Neumarktu am Wallersee byl pozdější starosta Salzburku Ignaz Harrer (1826-1905). Harrer, který patřil k liberálům, se v Salzburku zasloužil mimo jiné o vybudování vodovodní sítě, jeho pozornost byla zaměřena i na školství a zdravotnictví. V závěti učinil četné odkazy, vesměs k veřejně prospěšným cílům. Ignaz Harrer je čestným občanem Salzburku a je po něm pojmenována jedna z tamějších ulic.
•
Časopis Právník otiskl v r. 1880 článek knížecího arcibiskupského právního sekretáře v Kroměříži Františka Nedomanského O podmínkách platnosti závětu, když zůstavitel neumí čísti. Autor v tomto pojednání komentuje aplikační praxi a doktrínu k ustanovení § 581 obecného zákoníku občanského. Dospívá k závěru, že neplatnost závěti způsobuje okolnost, že text závěti nečetl před dvěma svědky další svědek, ale jiná osoba, která svědkem nebyla. Dovodil tak z gramatického i logického výkladu citovaného zákonného ustanovení. Benevolentnější názor vyslovil naopak k postupu, kdy dva svědkové, kteří podle § 581 obecného zákoníku občanského měli nahlédnout do obsahu čtené závěti, si namísto toho text závěti sami před hlasitým čtením sami přečetli a pak po paměti kontrolovali, zda je přesně čten napsaný text. Podle toho, že se František Nedomanský vypořádává s názory řady dalších autorů, je zřejmé, že praktických případů této formy pořízení závěti byla i ve 2. polovině 19. století celá řada.
- Štítky:
- 2015