Evidence a seznam listin o manželském majetkovém režimu

Mgr. Šimon Klein

Úvod

Podle českého právního řádu vzniká uzavřením manželství tak zvané společné jmění manželů. Podle § 709 občanského zákoníku (dále též jen „OZ“) je součástí společného jmění manželů vše, co jeden z manželů nebo oba z nich nabyli za dobu trvání manželství s výjimkou toho, co

a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,

d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,

e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění manželů jsou podle § 710 OZ i dluhy převzaté za trvání manželství s výjimkou dluhů, které

a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo

b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Přitom platí, že k majetku, jakož i k dluhům ve společném jmění manželů nemají manželé podíly, nýbrž oba jsou vlastníky celé věci a oba jsou též solidárními dlužníky.

Zákon však nabízí i možnost podřídit společné jmění manželů a jejich majetkové poměry i smluvenému režimu, a to uzavřením smlouvy o manželském majetkovém režimu, která podle § 716 OZ vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu).

Smlouvy o manželském majetkovém režimu

Smlouvu o manželském majetkovém režimu (dále též jen „smlouvy“) lze uzavřít jak před uzavřením manželství, jako tzv. předmanželskou smlouvu, smlouvou však lze manželský majetkový režim změnit i kdykoli během manželství.

Ustanovení § 717 OZ rozlišuje několik druhů smluvených majetkových režimů, a to:

• režim oddělených jmění, kdy žádné společné jmění manželů nevzniká a manželé majetkově hospodaří tak, jako by manželství vůbec neuzavřeli, tj. každý se svým vlastním výlučným majetkem,

• režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství, kdy během trvání manželství manželé hospodaří každý se svým výlučným majetkem, zánikem manželství (smrtí, rozvodem) však vzniká společné jmění manželů v tom samém rozsahu, jako kdyby žádná smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřena nebyla a toto společné jmění manželů je následně vypořádáno,

• režim zúžení společného jmění manželů,  kdy manželům společné jmění vznikne, ale dohodnou si, že jeho rozsah bude určitým způsobem užší, tj., že ve společném jmění manželů nebude určitá věc, určitý druh věcí, věci přesahující, nebo naopak nepřesahující určitou hodnotu, věci nabyté po určitém datu apod.,

• režim rozšíření společného jmění manželů, kdy si manželé ujednají, že se součástí společného jmění manželů stane též něco, co by se dle zákona součástí společného jmění manželů nestalo, jako např. dar či dědictví.

Dle ustanovení § 718 OZ „smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů.“ Smlouva se může týkat již existujících, stejně jako budoucích součástí společného jmění a lze jí uspořádat i majetkové poměry pro případ zániku manželství, např. stanovením odbytného podle § 761 OZ, nebo ustanoveními pro případ smrti jednoho z manželů (pak je zároveň dědickou smlouvou).

Podle § 718 odst. 3 OZ se však smlouva nesmí dotýkat zákonných ustanovení o společné domácnosti a podle § 719 odst. 1 OZ nesmí smlouva vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.

Podle § 719 odst. 2 OZ se smlouva nemůže dotýkat práv třetí osoby, ledaže by tato osoba se smlouvou souhlasila. Toto ustanovení předpokládá výslovný souhlas (nestačí tedy pouhé oznámení), zřejmě se však týká pouze práv vzniklých před uzavřením smlouvy.¹

Účinky vůči třetím osobám, týkající se práv vzniklých po uzavření smlouvy jsou závislé na tom, zda byla smlouva zveřejněna v seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

Evidence listin o manželském majetkovém režimu

Podle § 35a odst. 1 písm. b) notářského řádu (dále jen „Not. ř.“) Notářská komora vede, spravuje a provozuje evidenci listin o manželském majetkovém režimu (dále též jen „evidence“). V této evidenci jsou podle § 35d odst. 1 Not. ř. evidovány jak smlouvy, tak soudní rozhodnutí o manželském majetkovém režimu.

Podle § 35d odst. 2 Not. ř. a podle § 5 odst. 1 předpisu Notářské komory České republiky o Evidenci listin o manželském majetkovém režimu (dále též jen „předpis o evidenci“) notář, který sepíše smlouvu o manželském majetkovém režimu, bez zbytečného odkladu tuto smlouvu zapíše do evidence. Podle § 5 odst. 2  předpisu o evidenci zapisuje soudní rozhodnutí o manželském majetkovém režimu do evidence Notářská komora.

Podle § 4 předpisu o evidenci se do evidence zapisují identifikační údaje (jméno a datum narození) snoubenců či manželů a dále pak údaje o listině, tj. notářském zápisu (datum sepsání, číslo N-NZ, notář, který ji sepsal a notář, u něhož je uložena) nebo rozhodnutí soudu (označení soudu, číslo jednací, datum vydání a datum právní moci).

Evidence je podle § 2 předpisu o evidenci neveřejná. Pro účely pozůstalostního řízení poskytuje Notářská komora notáři – soudnímu komisaři přístup do evidence pomocí informačního systému (§ 35d odst. 3 a 4 Not. ř.), vyhledávání probíhá výhradně na základě data narození zemřelé osoby (tím je postižena i případná změna jména). Soudní komisař je v každém pozůstalostním řízení povinen zjistit, zda není v evidenci smlouva (případně soudní rozhodnutí) o manželském majetkovém režimu zůstavitele (§ 140 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních).

Z neveřejnosti evidence plynou právní následky smluv, které jsou evidovány v evidenci, ale nejsou zveřejněny v seznamu smluv o manželském majetkovém režimu (dále též jen „seznam“).^[1] Tyto smlouvy jsou tak zásadně účinné pouze mezi manželi. Účinky vůči třetím osobám mají zřejmě pouze tehdy, pokud byly tyto osoby o obsahu smlouvy informovány,^[2] nebo pokud jde o věc zapsanou do veřejného seznamu (§ 720 OZ), typicky do katastru nemovitostí.

Z toho plyne, že smlouvou o manželském majetkovém režimu mohou manželé plnohodnotně upravit své majetkové poměry mezi sebou navzájem.

Takovým případem je typicky zánik manželství rozvodem, kdy smlouva o manželském majetkovém režimu (zejména pak smlouva zavádějící režim oddělených jmění) může předejít složitému vypořádávání společného jmění manželů v situaci, kdy je dosažení dohody mezi rozvádějícími manžely v důsledku složité mezilidské situace značně sníženo.

Smlouva však může uspořádat majetkové poměry též pro případ zániku manželství smrtí jednoho z manželů. Podle § 764 odst. 1 OZ posoudí soud v řízení o pozůstalosti majetkové povinnosti a práva bývalých manželů podle majetkového režimu, který mezi manžely ke dni smrti zůstavitele existoval. Zúžením společného jmění manželů je tak např. možné dosáhnout toho, že určitá věc se vůbec nestane předmětem pozůstalostního řízení, rozšířením společného jmění manželů je naopak možné dosáhnout toho, že se určitá věc předmětem pozůstalostního řízení stane. To může být zejména významné v situaci, kdy jeden nebo oba z manželů mají potomky, kteří zároveň nejsou potomky manžela druhého (a po něm by tedy nedědili). Při režimu oddělených jmění pak celá procesní fáze vypořádání společného jmění odpadá a pozůstalostní řízení tak může být zjednodušeno.

Konečně je třeba říci, že smlouvou o manželském majetkovém režimu je možné upravit správu majetku manželů. Svůj výlučný majetek spravují oba manželé samostatně. Správu společného majetku si pak mohou smluvit odlišně od zákona (§ 722 OZ).

Až na shora uvedené výjimky však nelze smlouvou toliko evidovanou v evidenci smluv o manželském majetkovém režimu upravit vztahy vůči třetím osobám, zejména pak věřitelům jednoho z manželů. K tomu je takovou smlouvu třeba zveřejnit.

Seznam listin o manželském majetkovém režimu

Podle § 35a odst. 1 Not. ř. vede Notářská komora kromě neveřejné evidence listin o manželském majetkovém režimu též seznam listin o manželském majetkovém režimu, který je veřejný (§ 35l odst. 3 Not. ř.).

Zápis smlouvy do seznamu provede podle § 35k odst. 1 Not. ř. notář pouze tehdy, je-li to ve smlouvě výslovně ujednáno, nebo na základě písemné žádosti obou manželů. Soudní rozhodnutí o manželském majetkovém režimu zapisuje do seznamu notářská komora (§ 35 odst. 3 Not. ř.).

Zápis smlouvy (rozhodnutí) o manželském majetkovém režimu do seznamu má zásadní hmotněprávní důsledky. Podle § 35l odst. 1 Not. ř. se manželé mohou takové smlouvy dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejím obsahem nebyly seznámeny. Tím samozřejmě není dotčeno ustanovení § 79 odst. 2 OZ (viz výše), co se práva a povinností vzniklých před uzavřením smlouvy o manželském majetkovém režimu týče.

Takovými třetími osobami typicky budou věřitelé jednoho z manželů. Ustanovení § 733 OZ vytváří přechodné šestiměsíční období, které běží od změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu. Pokud se během tohoto přechodného období jeden z manželů zaváže k určitému plnění, pak může být tato pohledávka věřitele uspokojena ze všeho, co by jinak společné jmění manželů tvořilo, kdyby ke změně majetkového režimu nedošlo. Jelikož zákon výslovně mluví o tom, že se manžel „zaváže“, zjevně se toto přechodné období nevztahuje na závazky vzniklé jinak (např. protiprávním jednáním), proti takovým věřitelům je listina zveřejněná v seznamu účinná okamžitě.

Po uplynutí přechodného šestiměsíčního období podle § 733 OZ se listina o manželském majetkovém režimu stává plnohodnotně účinnou vůči všem věřitelům i jiným třetím osobám. Závazky jednoho z manželů tak nemohou být uspokojeny z majetku, který podle listiny zveřejněné v seznamu patří manželu druhému, a to ani v exekučním řízení.

Na tom nemůže nic změnit ani zdánlivý rozpor ustanovení § 35l odst. 1 Not. ř. s ustanovením § 42 odst. 1 exekučního řádu. Zde je třeba si v prvé řadě uvědomit, že ustanovení § 35l odst. 1 Not. ř. je ustanovením hmotněprávní povahy, zatímco § 42 odst. 1 exekučního řádu je toliko ustanovení procesní. Účelem exekučního řádu bezpochyby není modifikovat hmotněprávní vztahy mezi dlužníkem a věřitelem, nýbrž dát těmto vztahům procesní průchod. V daném případě je tak § 42 odst. 1 exekučního řádu procesním zohledněním toho, že listiny o manželském majetkovém režimu zásadně nemají vůči třetím osobám, tedy ani věřitelům, účinky. Průlomem do této zásady je však zveřejnění listiny o manželském majetkovém režimu ve veřejném seznamu. Ustanovení § 35l odst. 1 Not. ř. je tedy vůči  § 42 odst. 1 exekučního řádu ve vztahu speciality. 

Opačný výklad nemůže být ústavně konformní, neboť za situace, kdy je listina o manželském majetkovém režimu vůči věřiteli účinná, je majetek druhého manžela ve vztahu k věřiteli majetkem zcela cizí osoby, obdobně jako majetek jiných rodinných příslušníků. Případná exekuce na takový majetek by neměla hmotněprávní základ a nutně by se tak dostala do rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

Přesto je třeba si uvědomit, že stávající znění exekučního řádu dosud nezohledňuje existenci seznamu listin o manželském majetkovém režimu a exekutor není povinen se přesvědčit o tom, zda manželé nemají v seznamu zveřejněnou listinu o svém manželském majetkovém režimu. Pokud by tedy exekutor k uspokojení pohledávky vůči jednomu z manželů chtěl postihnout majetek druhého manžela, je třeba ohledně této věci podat vylučovací žalobu. Příslušná změna exekučního řádu však již je v legislativním procesu.

Zvláště je třeba zmínit účinky zveřejněných listin o manželském majetkovém režimu pro případ smrti jednoho z manželů. Výlučné závazky zemřelého přecházejí na pozůstalého manžela stejným způsobem, jako na ostatní dědice, tj. pouze tehdy, pokud dědí. Pokud by tedy v modelovém případě manželé uzavřeli smlouvu o režimu oddělených jmění a tuto smlouvu zveřejnili v seznamu, pak v případě, že by se jeden z manželů zadlužil a zemřel, se pozůstalý manžel může zcela ochránit před takovýmito dluhy odmítnutím dědictví.

Není tedy pravda, že smlouva o manželském majetkovém režimu je pro případ smrti jednoho z manželů bezpředmětná, jak ve své tiskové zprávě z 19. 8. 2014 uvedla advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři^[3]. Taková informace je zcela chybná. Naopak platí, že právě v těchto případech je smlouva o manželském majetkovém režimu (za předpokladu, že je zveřejněna v seznamu) schopna pozůstalému manželovi poskytnout ochranu. V praxi totiž obvykle nemá pozůstalý manžel žádný důvod, proč by měl předlužené dědictví přijmout a taková dědictví jsou zcela běžně odmítána. Ostatně i v případě, že by se pozůstalý manžel rozhodl dědictví neodmítnout, odpovídal by za zůstavitelovy dluhy stejným způsobem, jako jakýkoli jiný dědic. Mohl by si tedy vyhradit soupis pozůstalosti a odpovídal by pak za dluhy zůstavitele pouze do výše svého dědického podílu. Takový pozůstalý manžel by pak byl v důsledku uzavření smlouvy o manželském majetkovém režimu ve zcela jiné situaci, než kdyby žádnou smlouvu neuzavřel a předmětné dluhy by byly součástí společného jmění manželů, neboť v takovém případě by za tyto dluhy odpovídal v plné výši i kdyby snad uplatnil výhradu soupisu, ba dokonce i tehdy, kdyby dědictví odmítl.

Závěr

Ve veřejném právním povědomí jsou smlouvy o manželském majetkovém režimu chápány zpravidla toliko jako preventivní nástroj pro uspořádání majetkových vztahů pro případ rozvodu. Jakkoli je nepochybně pravda, že smlouvy o manželském majetkovém režimu jsou s to pro tento případ předejít složitým, zdlouhavým, nákladným a emocionálně velice náročným sporům o vypořádání společného jmění manželů, je takové chápání neúplné a velmi zjednodušující.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu též mohou odlišně od zákona upravit pravidla o správě majetku manželů, tak, aby manželům co nejlépe vyhovovala a dokáží uspořádat majetkové poměry pro případ smrti jednoho z manželů. V neposlední řadě je zejména třeba zdůraznit, že seznam listin o manželském majetkovém režimu dává manželům možnost pomocí smlouvy ochránit jeden druhého před závazky, které by mohly v budoucnu jednomu z manželů vzniknout.

Řada mladých lidí se dnes obává vstoupit do manželství. Jedním z důvodů přitom může být právě obava, že institut společného jmění manželů by mohl v případě finančních potíží jednoho z manželů stáhnout celou rodinu do finanční záhuby. Těmto rizikům přitom může zveřejnění listiny o manželském majetkovém režimu v seznamu vedeném notářskou komorou plnohodnotně předejít.

• Štítky:
• 2014