Notářství v Číně

Pro rozhovor do rubriky Notářství ve světě jsme tentokrát oslovili paní Ding Lu, prezidentku Čínské notářské komory (China Notary Association).

 

Viděno z evropské perspektivy je systém latinského notářství typický pro kontinentální Evropu a případně také pro bývalé kolonie některých evropských států. Nicméně tento systém existuje rovněž v zemích s právní tradicí, která by se mohla zdát pro evropského pozorovatele zcela exotickou. Právě Čínu lze do těchto zemí zahrnout. Můžete prosím vysvětlit, jak a kdy byl vytvořen notářský systém ve vaší zemi a kde pro své vytvoření našel inspiraci?

Na konci 19. století a počátkem 20. století představovala Čína polokoloniální a polofeudální společnost a systém notářství zde byl zaveden pod vlivem Japonska, Německa, Ruska a dalších států.

Po revoluci v roce 1911 z důvodu potřeb ruských občanů v Číně přebírala čínská Beiyangská vláda postupně notářské úřady zřízené Ruskem ve městě Charbinu a schvalovala příslušné zákony pro zachování právní subjektivity těchto notářských úřadů.

V červenci 1935 vláda tehdejší Čínské republiky schválila tzv. Provizorní notářské předpisy („Provisional Rules of Notarization“) a tím bylo vlastně rozhodnuto o zřízení notářského systému, který vycházel především ze skutečnosti, že celý tehdejší právní systém v Číně odpovídal systému kontinentálního práva.

V říjnu roku 1949 byla založena Čínská lidová republika, která sice zrušila právní systém bývalé Čínské republiky, ale zachovala notářské úřady v působnosti místního soudu a začala se více seznamovat s notářským systémem používaným v tehdejším Sovětském svazu.

V srpnu 2005 byl schválen čínský zákon o notářství (Notarization Law of the People’s Republic of China) především pro účely prevence soudních sporů a ochrany legitimních práv a zájmů jak fyzických, tak právnických osob a dalších organizací.

 

Čína představuje obrovské území. Jak jsou notáři ve vaší zemi organizováni, existují u vás regionální notářské komory? Existují mezi různými regiony v Číně nějaké rozdíly ve výkonu notářské funkce?

V Číně máme 31 provinčních notářských komor podle územně-správního rozdělení na 31 místních provincií, tyto notářské komory fungují v souladu s jejich vlastními předpisy vytvořenými na základě zákona o notářství (Notarization Law of the People’s Republic of China).

 

Kolik notářů je v současnosti v Číně? Máte k dispozici statistické údaje o tom, kolik z nich je mužů a žen? Existuje ve vaší zemi numerus clausus (regulatus), pevný tarif a v jakých oblastech poskytujete notářské služby?

Dle údaje ke konci r. 2013 jsme měli celkem 12 725 notářů, z nichž bylo na 5309 žen, což představuje téměř 42 %.

Co se poplatků a tarifů týče, v Číně jsou notářské úřady považovány za neziskové organizace. V rámci notářství existují tři hlavní typy poplatků. První z nich je základní paušální poplatek, jehož výše závisí na typu úkonu, druhý typ poplatku se odvíjí od hodnoty transakce a činí určité procento z této hodnoty, třetí typ poplatku se určuje v závislosti na časové náročnosti, popřípadě době trvání úkonu (například při uchování závětí je tímto ukazatelem doba, po kterou je závěť u notáře uložena).

Co se oblastí činnosti týče, rozdělují se notářské služby v Číně do dvou hlavních kategorií. Do první kategorie patří notářské osvědčování a do druhé kategorie patří veškerá ostatní agenda.

První uvedená kategorie přitom tvoří důležitější a podstatnější část a podle zákona o notářství zahrnuje celkem jedenáct různých činností (např. osvědčování uzavření smlouvy, osvědčení dědického titulu, sepsání závěti před notářem, osvědčení o dohodě o rozdělení majetku, osvědčení skutečností notářem v příslušném místě). Ostatní agendy (druhá kategorie) jsou pak vlastně odvozené a vyplývají z první kategorie (např. vydávání potvrzení o registraci, notářská úschova, uchovávání závětí, sepisování listin a poskytování právního poradenství).

 

Existuje v Číně pro notáře deontologický kodex? 

Ano, jeho oficiální název je Základní notářská deontologická a disciplinární pravidla (Basic Rules of Deontology and Discipline for Notaries).

 

Jaké požadavky musí u vás splňovat uchazeč o notářský úřad?

Čínští notáři jsou jmenováni ministerstvem spravedlnosti, a to při splnění následujících předpokladů: státní příslušnost Čínské lidové republiky, věk od 25 do 65 let, musí se jednat o osobu nesobeckou, čestnou, chovající se důstojně a dodržující zákony.

Uchazeč musí složit tzv. státní soudní zkoušku a musí mít minimálně dvouleté praktické zkušeností z působení v některém notářském úřadě anebo mít minimálně tříletou právnickou praxi a absolvovat nejméně roční praxi v notářském úřadě, a dále musí ještě úspěšně složit notářskou zkoušku.

 

Základním pilířem činnosti notářů je poskytování vyšší právní jistoty. Jakým způsobem je řešena bezpečnost transakcí, například ověřování totožnosti účastníků, přidělování čísel jednacích notářským zápisům apod.?

Sepisování notářských listin má v Číně tři základní účinky.

Prvním účinkem je průkaznost, tj. použití jako důkaz v soudním řízení pro doložení právních skutečností, pokud nebude soudu předložen opačný důkaz, který by platnost notářské listiny dostatečným způsobem vyvrátil.

Druhým účinkem je vykonatelnost: notářské listiny jsou vykonatelné tím, že obsahují závazek dlužníka, který akceptuje, že pokud nebude v budoucnu plnit v plné výši, může podat věřitel návrh na výkon rozhodnutí u lidového soudu.

Třetím právním účinkem, je-li listina sepsána formou notářské listiny, má se za to, že její obsah je v souladu se zákony a s právními předpisy, bez sepsání notářem by taková listina žádný právní účinek neměla.

 

Vede vaše notářská komora nějaké elektronické rejstříky?

Ano, vede. Veškeré notářsky ověřené závěti v Číně musí být povinně uloženy v rejstříku závětí (Notarial Testament Query Platform), který vede naše celostátní notářská komora (China Notary Association).

 

Jakým způsobem provádí vaše notářská komora kontroly činnosti notářů?

V Číně se používá kombinace administrativního a odborného řízení. Administrativním řízením je pověřeno ministerstvo spravedlnosti, jehož hlavním úkolem je zřizovat příslušné úřady, vydávat povolení k výkonu činnosti, stanovovat profesní předpisy, disciplinární tresty atd. Odborné řízení je zajišťováno Čínskou notářskou komorou v součinnosti s 31 provinčními notářskými komorami, jejichž posláním je poskytovat odborné vedení, ochrana stavovských práv, odborné vzdělávání a výměna praktických poznatků a zkušeností mezi notáři atd.

Jednou z hlavních funkcí Čínské notářské komory jako celostátní řídící organizace notářské samosprávy je dohled nad působením příslušných orgánů notářské komory a řadových notářů po celé zemi; dále pak pomoc příslušným vládním úřadům při řízení notářské činnosti a poskytování podpory jednotlivým provinčním komorám; vytváření příslušných profesních kritérií a hájení zákonných práv a zájmů svých členů a jejich podpora při výkonu jejich funkcí v souladu se zákonem, zajišťovat vzdělávání svých členů, vydávání notářských publikací a odborných časopisů, organizovat diskuse, výměnu zkušeností a spolupráci ve vazbě na notářskou problematiku s cizími státy a dále s Hongkongem, Macaem a Tchaj-wanem.

 

Co považujete za největší úspěch vašeho notářství v posledních letech? Jaké jsou největší výzvy, před kterými vaše notářství v současnosti stojí?

Co se týče našich úspěchů, od 1. března 2006 vstoupil v platnost zákon o notářství („Notarization Law of the People’s Republic of China“) a čínské notářství tak vstoupilo do nové éry svého vývoje. Na území Číny tak došlo k rozvoji notářské činnosti, k výraznému zvýšení objemu notářské činnosti s tím, že ekonomické ukazatele této činnosti neustále rostou.

Co se týče našich výzev – ne všichni zaměstnanci notářských kanceláří v Číně jsou odborně plně připraveni na výkon notářského povolání, je to patrné především v západních oblastech. Stává se, že ti, kteří skládají celostátní soudní zkoušku a chtějí vstoupit do notářství, splňují některé parametry nepříliš uspokojivým způsobem. Podle statistických údajů v současnosti přibližně 40 % notářských kanceláří funguje v rámci tzv. administrativního režimu, kdy tyto kanceláře nejsou finančně soběstačné a musejí pobírat příspěvky od státu.

Notářských kompetencí získaných v rámci občanského a obchodního práva také zatím není příliš mnoho. Usilujeme o to, abychom v rámci Nařízení o registraci převodů nemovitostí získali kompetence při převodu nemovitého majetku v rámci dědického řízení tj. obligatorní sepisování notářských listin.

 

Vážená paní prezidentko, co Vás přivedlo k rozhodnutí stát se notářkou? Co se Vám na notářské činnosti líbí nejvíce? 

K notářské profesi mne přivedla snaha o zachovávání důstojnosti práva a respektování spravedlnosti. Dle mého názoru představuje notářství jedno z nejvznešenějších a nejrespektovanějších povolání na světě.

 

A závěrem, abychom nehovořili pouze o práci: čím se zabýváte ve svém volném čase, pokud Vám při vašich mnohých povinnostech vůbec nějaký zbývá?

Ráda čtu a chodím na výlety, ve volném čase také ráda tvořím drobné dekorativní předměty.

 

Připravila Mgr. Šárka Tlášková, předsedkyně Mezinárodní komise prezidia Notářské komory České republiky, notářka v Praze ve spolupráci s Ing. Ivanou Horákovou a Mgr. Kateřinou Jarolímkovou

 

Oficiální název státu: Čínská lidová republika

Hlavní město: Peking

Rozloha: 4. největší země světa

Počet obyvatel: 1,363 mld.

Hustota zalidnění:  141,5 ob. / km²

Měna:
1 Renminbi/CNY  (yuan, jüan)

1 USD = cca 6,15 CNY

Náboženství:  buddhismus, taoismus, islám,  křesťanství

Nezaměstnanost: 4,1 %

Inflace: míra inflace 2,6 %

Notáři v Číně: 12 725

Zpět