Střípky z historie 30.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, člen redakční rady Ad Notam

 

Jedním z těch, kteří při procesu vedeném v Konventu hlasovali pro smrt krále Ludvíka XVI., byl i Martial-Stanislas-Boutroue Laurent (1757-1816), profesí notář ve městě Ferté-Bernard. Laurent, který byl rovněž rodákem z Chartres, se od mládí přátelil s Jacquesem Pierrem Brissotem, pozdějším předákem girondistů, popraveným dne 31. října 1793. Na rozdíl od svého kolegy Brissota přečkal Martial-Stanislas-Boutroue Laurent období jakobínského teroru a v období direktoria byl zvolen do Rady pětiset. Zemřel pak dne 28. února 1816, aniž by byl za restaurace Bourbonů za své hlasování v Konventu jakkoliv postižen.

•

 

Podle dobové statistiky bylo v Čechách v r. 1898 „na případ smrti“ převedeno nemovitostí za 115,575.828 K, na Moravě za 32,584.634 K a ve Slezsku za 7,099.616 K. V celém Předlitavsku bylo přitom jak mezi živými, tak na případ smrti převedeno nemovitostí celkem za 1.681.503,764 K. Na poplatcích bylo ze sledovaného důvodu zaplaceno v Čechách 2,105.523 K 20 h., na Moravě 653.833 K 55 h., ve Slezsku 145.458 K 70 h. V celém Předlitavsku bylo na případ smrti zaplaceno 7,463.223 K 30 h. Pro představu nutno dodat, že například v Čechách bylo mezi živými převedeno v témže roce nemovitostí za 323.828.330 K a na poplatcích za tyto převody bylo zaplaceno 8,784.206 K 10 h.

 

•

Časopis Právník přinesl v r. 1889 nekrolog zvěčnělého c. k. notáře a předsedy dolnorakouské notářské komory Leona Roncaliho (1840-1840), který byl po léta redaktorem časopisu Zeitschrift für Notariat und freiwilllige Gerichtsbarkeit. Roncali působil jako notář ve Vídni, vzhledem k tomu, že studoval nejen ve Vídni, ale i v Pavii, byl znalcem italštiny, z níž překládal jak například  Codice civile, tak spisy italských právníků. Sám psal často o notářské problematice a „zvláště zasloužil se zřízením spolku pensijního pro notáře rakouské a podporných fondů jeho.“ Roncaliho úmrtím „stav notářský ztratil jednu z prvních ozdob svých a nadšeného svého zastánce a organisatora.“

•

 

Zajímavou studii o závětích trnavských měšťanů v 18. a 19. století uveřejnila pod názvem Tyrnauer Testamentpraxis im 18. und 19. Jahrhundert v časopise Forum iuris europaeum. Journal for Legal Science. Zeitschrift für die Rechtswissenschaft (č. 1/2013) slovenská právní historička Adrianna Švecová. Autorka prošla archivní materiály ve fondovém oddělení trnavského magistrátu a v citované práci se zaměřila jak na formu závětí, tak na jejich obsahovou stránku. Dospěla pak k závěru, že „trnavský fond zachoval oba dominantné druhy závetov: verejný zriadený před svedkami magistrátu a súkromý.“ Závěti byly psány podle ustáleného formuláře, po obsahové stránce dokládají skutečnost, že Trnava byla ve zkoumaném období městem, které „pestovalo ducha zbožnosti, tradicionalizmu a poriadku spojeného s upätou křesťanskou morálkou.“

•

 

Podle anotace v časopise Právník vydal zadarský advokát a právní komparatista Vladimir Pappafava v Paříži roku 1911 knihu Le notariat en Egypte. Text z italštiny přeložil J. Vattier. Zatímco prvá část práce byla věnována tehdy platnému právu v Egyptě, druhá se zabývala notářstvím, konkrétně notářským řádem, notářskými funkcemi, notářskými akty, disciplinárním řízením a honoráři. „Spis opatřen jest předmluvou, kterou napsal Ahmed Chafik paša a úvodem překladatelovým, v němž podává nám zprávu o autoru a jeho obdivuhodně plodné činnosti, nalézáme tu na několika místech i citovaný náš Právník,“ píše zpravodaj, ukrytý pod značku &. Přehlédl přitom, že již o dva roky dříve vyšla kniha i v kratší německé verzi pod názvem Das Notariat in Ägypten (Wien: K. u. k. Hofbuchdruckerei Carl Fromme, 1909). V českých knihovnách, konkrétně v Centrální katolické knihovně UK, je dostupná pouze publikace v němčině.

Zpět