Notářství v Rumunsku

Vážený pane viceprezidente, kolik je v současnosti v Rumunsku notářů a jaké mají základní kompetence?

 

Nejprve mi dovolte, abych vám velmi poděkoval za možnost oslovit české notáře prostřednictvím vašeho prestižního časopisu Ad Notam. Úvodem bych nejprve rád stručně vysvětlil vývoj, kterým prošla naše profese v Rumunsku, protože v historii notářství obou našich států existují určité společné rysy.

 

Je známo, že notářská činnost existovala v Rumunsku již ve středověku (13.-14. století), ale ve třech hlavních historicky vzniklých rumunských provinciích (Valašsko, Moldávie a Sedmihradsko) se notářství vyvíjelo odlišně. Po dlouhou dobu působili notáři jako státní úředníci ve správních a soudních orgánech. Notářství bylo organizováno jako samostatná činnost od roku 1871 v Bukovině a v Sedmihradsku na základě zákona XXXV/1874 (tehdy bylo toto území pod rakousko-uherskou monarchií). Po druhé světové válce a po nastolení komunistického režimu došlo k významným společensko-ekonomickým a politickým změnám, které postihly i oblast správy a justice a nevyhnuly se samozřejmě ani instituci notářství. Z tohoto důvodu bylo v roce 1950 zavedeno státní notářství.

 

V roce 1990 bylo v celém Rumunsku celkem 270 státních notářů. Obrovský nárůst objemu notářské činnosti – jako důsledek revoluce v roce 1989, díky níž bylo obnoveno volné nakládání s nemovitostmi a ústavní ochrana soukromého vlastnictví – byl určující pro zvýšení počtu státních notářů: před schválením zákona č. 36/1995 o veřejných notářích a notářské činnosti, který umožnil privatizaci notářství a nově upravil profesní statut notáře v souladu s evropskou realitou, tj. jako samostatnou profesi, na níž byla delegována veřejná moc, působilo v Rumunsku přibližně 450 notářů.

 

V roce 1995 se státní notáři mohli rozhodnout, zda se chtějí stát veřejnými notáři, a od té doby se jejich počet zpětinásobil. A tím se po mém krátkém úvodu dostávám zpět k vaší otázce ohledně počtu notářů: v Rumunsku, kde žije na 20 miliónů obyvatel, je v současnosti registrováno na 2500 notářů, z nichž pouze 2318 tuto profesi skutečně vykonává.

 

Hlavním úkolem rumunských veřejných notářů je sepisování veřejných listin. Zákon stanovuje obligatorní formu notářského zápisu (ad validitatem) pro celou řadu listin právního charakteru: převod vlastnictví a veškerých věcných práv, manželské smlouvy, listiny v rámci dědického řízení atd. Kromě toho je v Rumunsku celé dědické řízení vedeno notářem, který je k provedení dědického řízení zmocněn přímo ze zákona, a nikoliv soudem. Notář také vydává rozhodnutí v dědických věcech a vystavuje dědické osvědčení. Pouze pokud mezi dědici nedojde k dohodě, je možno obrátit se na soud. Rumunští notáři také provádějí vypořádání pozůstalosti, činnosti spojené s úschovami a rozvody dohodou. Dále ověřují pravost podpisů a úředních pečetí na listinách, ověřují kopie listin, osvědčují právně významné skutečnosti a přijímají do své úschovy listiny a další věci s tím, že stranám samozřejmě radí a přitom plní také další úkoly, které jim byly ze zákona svěřeny.

 

Odlišují se rumunští notáři některými pravomocemi od notářů z jiných evropských zemí? 

 

Rumunské notářství je součástí velké rodiny evropského notářství latinského typu. Mezi námi a jinými notářstvími existuje spíše podobnost než rozdíly, a to jak z hlediska historie, tak z hlediska současného statutu profese a její role ve společnosti.

 

Notáři v Rumunsku – obdobně jako jinde v kontinentální Evropě – jsou jmenováni státními orgány, aby jménem státu prováděli kontrolu zákonnosti transakcí a dokumentů, aby prostřednictvím veřejných listin zajišťovali soulad mezi vůlí účastníků a ustanoveními zákona. Tento úkol, spočívající v garantování právní jistoty a v prevenci soudních sporů, a odpovídající všeobecnému veřejnému zájmu, se uskutečňuje v oblasti rodinného práva, dědického práva, převodu a nabývání všech věcných práv k nemovitostem atd. Rumunští notáři nemají výhradní kompetence v oblasti obchodního práva, ale vzhledem k tomu, že notářská profese požívá značné důvěry, mnoho podnikatelů jejich služby vyhledává i v této oblasti.

 

Novinkou jsou kompetence notářů v oblasti rozvodů dohodou manželů. Tuto kompetenci jsme získali od státních orgánů v kontextu reformy justice. Vlastně vyplývá z veřejného poslání naší profese, které jí bylo svěřeno jak zákonem, a z rozhodnutí příslušných orgánů díky důvěře, které se notáři těší u státní správy a justičních orgánů. Důvodem získání této kompetence byla také snaha o odbřemenění soudů.

 

Základním pilířem činnosti notářů je poskytování vyšší právní jistoty. Jakým způsobem je v Rumunsku zajištěna bezpečnost transakcí, například ověřování totožnosti účastníků, přidělování čísel jednacích notářským zápisům apod.?

 

Úroveň zabezpečení notářských listin v Evropě je vysoká a ani rumunské listiny zde netvoří žádnou výjimku. Rumunský notář především ověřuje totožnost stran s tím, že má přístup do elektronické databáze obyvatel prostřednictvím speciálního komunikačního systému, který byl zaveden na základě dohody o spolupráci uzavřené mezi Rumunskou notářskou komorou a ministerstvem vnitra.

 

Originály notářských listin zůstávají uchovány v archivech notáře s tím, že strany obdrží pouze duplikáty bez jejich vlastnoručních podpisů. Veškeré notářské listiny jsou samozřejmě uloženy v archivech notářské kanceláře, a některé z nich se evidují také v systému národních elektronických rejstříků vedených Rumunskou notářskou komorou.

 

Jaké elektronické centrální rejstříky Rumunská notářská komora tedy vede?

 

Naše Národní řídící centrum notářských rejstříků zajišťuje vedení, organizaci a provoz národních notářských rejstříků, které jsou podle zákona o veřejných notářích a notářské činnosti považovány za věc veřejného zájmu. Jedná se mj. o následující rejstříky: rejstřík závětí, rejstřík darovacích smluv, rejstřík manželských smluv, rejstřík žádostí o rozvod před notářem, rejstřík věřitelských pohledávek atd.

 

Jakým způsobem jsou notáři ve Vaší zemi organizováni? Je povinné členství v notářské komoře? Přijali jste v Rumunsku notářský deontologický kodex?

 

Celostátně jsou notáři organizováni v Rumunské notářské komoře (Uniunea Nationala a Notarilor Publici din Romania), členství všech veřejných notářů v komoře je povinné. Na teritoriální úrovni existuje 15 regionálních komor, kam povinně patří notáři vykonávající svůj úřad na daném území. Každá komora zahrnuje území minimálně dvou okresů. Hlavními orgány naší komory jsou sněm a prezidium, které se skládá z prezidenta, viceprezidenta a dalších členů, a to podle velikosti jednotlivých 15 regionálních komor. Každá komora sdružující méně než 200 členů má nárok na jednoho zástupce v prezidiu, komora mající mezi 201 – 400 členy má nárok na 2 zástupce v prezidiu a komora mající více než 401 členů má nárok na 3 zástupce.

 

Nejvyšším orgánem komory je sjezd, který se koná každý rok a každých 10 notářů tam vysílá svého delegáta. Prezident a viceprezidenti jsou voleni na čtyřleté funkční období.

Rumunští notáři mají svůj deontologický kodex, který byl schválen na našem sjezdu v roce 1998 a obsahuje soubor etických a stavovských pravidel chování, která notáři musejí dodržovat jak ve vztazích mezi sebou, tak ve vztazích s klienty a orgány svých regionálních komor i celostátní komory.

 

Jakým způsobem provádí notářská komora kontroly činnosti notářů?

 

Činnost veřejných notářů podléhá administrativní a odborné kontrole prováděné kontrolní komisí rumunské celostátní komory, jíž předsedá první viceprezident komory. Na základě delegovaných pravomocí od celostátní komory mohou být tyto kontroly prováděny i regionálními komorami v rámci jejich příslušného území.

 

Také ministerstvo spravedlnosti může nařídit inspekční kontrolu jakéhokoliv notářského úřadu, kterou provádějí specializovaní inspektoři.

 

Pokud jsou v průběhu těchto kontrol zjištěny nesrovnalosti, může být příslušný notář podroben kárnému řízení, které může vést až k odvolání z úřadu.

 

Pane viceprezidente, co považujete za největší úspěch rumunského notářství v posledních letech?  Před jakými největšími výzvami stojí v současnosti vaše notářství?

 

Domnívám se, že úspěch našeho notářství spočívá v tom, že jsme reagovali profesionálně a s potřebnou odborností na požadavky měnící se společnosti v Rumunsku po roce 1989. Rumunskému notářství se po provedené reformě po roce 1995 podařilo konsolidovat poslání, které nám bylo zákonodárci svěřeno: zajišťovat právní jistotu, být právním poradcem pro občany a jejich rodiny, a zároveň strážcem veřejného zájmu ve vztazích mezi jednotlivci. Důvěra, které se těšíme u občanů i státních institucí, byla rozhodující pro to, aby zásadní reformy v rumunské společnosti, jako např. v evidenci nemovitostí, v rodinném právu (manželské majetkové režimy, manželské smlouvy, nesporné rozvody atd.) byly zaváděny s využitím instituce notářství. Služby poskytované kompetentně, profesionálně, efektivně a bezodkladně a založené na širokém používání nových informačních a komunikačních technologií byly klíčové pro to, abychom se stali spolehlivými partnery státu i občanů.

 

Věřím, že tato konsolidace notářských kompetencí nám umožní, abychom překonali nejdůležitější současnou výzvu pro všechny příslušníky profesních komor a občany: ekonomickou krizi. Role notáře při vytváření a garantování právní jistoty bude klíčová pro obnovu důvěry, která je tak důležitá pro ekonomické i sociální vztahy v rámci Evropy.

Jaké jsou priority a hlavní témata, která pro rumunské notáře považujete za nejdůležitější?

 

Jako hlavní prioritu si dovolím uvést zachování, rozvoj notářských kompetencí a jejich přizpůsobování potřebám společnosti, která je stále více propojena a lépe informována. Důvodem je to, že „denním chlebem“ notářů jsou naše kompetence a tyto nám budou svěřovány s důvěrou pouze tehdy, pokud naše poslání budeme plnit efektivně, bezpečně a rychle, a zároveň s co nejvyšší právní jistotou ve prospěch občanů a ve veřejném zájmu.

 

Domnívám se, že tato priorita se týká všech evropských notářů. Zároveň musíme naši každodenní činnost uzpůsobovat požadavkům evropského soudního prostoru, který je charakterizován stále rostoucí vzájemnou závislostí. Naším úkolem je reagovat na potřebu provázet občany a poskytovat jim právní jistotu za situace, kdy mohou využívat svobody v rámci evropského trhu.

 

Pane viceprezidente, jak trávíte svůj volný čas? 

 

Výkon funkce prvního viceprezidenta, ale hlavně funkce předsedy kontrolní komise  naší komory mi zabírá většinu mé pracovní doby. Ve své notářské kanceláři mám společníka, takže si mohu dovolit občas zde chybět a plnit úkoly pro naši komoru. Musím dodat, že ještě vyučuji na Rumunském notářském institutu při školeních pro notářské kandidáty nebo při školeních v rámci dalšího vzdělávání notářů. Také přednáším na Transylvánské univerzitě v Brašově. Ve volném čase, který mi zbývá, rád čtu, diskutuji s přáteli a kolegy a rád trávím čas s mými dvěma neteřemi, kterým je 13 a 7 let.

 

Přál jste si být notářem již od dětství nebo je to dílo náhody?

 

Notářskou profesi jsem si zvolil již v roce 1973, kdy jsem promoval na právnické fakultě. V té době jsem měl možnost vybrat si mezi profesí notáře, soudce a advokáta. Došel jsem tehdy k závěru, že notářské povolání mi vyhovuje nejvíce, neboť notář se nemusí přiklánět k žádné ze stran, které se k němu dostaví, a nemusí ani přijímat žádné rozhodnutí, které se alespoň jedné ze stran nebude líbit.

 

V pozici advokáta člověk závisí příliš na rozhodnutí jiných a o ničem vlastně sám nerozhoduje. Jako notář člověk jedná na základě souhlasu stran, který má vyplývat z jejich svobodné vůle a z jejich přesvědčení. V naší profesi jsme samozřejmě konfrontováni i s určitými riziky (vydávání se za jinou osobu, falšování dokumentů, jednání některých nečestných osob apod.). Nicméně i takové situace můžeme jako notáři díky velké pozornosti a pečlivosti překonávat, přispívat tak k právní jistotě v občanských a obchodních záležitostech a tak napomáhat k předcházení soudním sporům.

 

Připravily: Mgr. Šárka Tlášková, předsedkyně

Mezinárodní komise prezidia Notářské komory

České republiky, notářka v Praze,

ve spolupráci s Ing. Ivanou Horákovou,

spolupracovnicí Mezinárodní komise

 

Oficiální název státu: România

Hlavní město: Bukurešť

Podnebí: mírné

Počet obyvatel: 19 600 000

Hustota zalidnění:  82 ob. / km²

Měna: rumunský leu (RON)

Náboženství:  převážně pravoslavné

křesťanství, ale i křesťanství římskokatolické a evangelické

Nezaměstnanost: 7,3 %

Inflace: míra inflace 3,2 %

(hodnota z roku 2013)

Notáři v Rumunsku: 2 500