Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady s. r. o. – předpoklady způsobilosti valné hromady přijímat rozhodnutí

Mgr. David Kittel

 

Jednou z povinných náležitostí notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným, stanovenou § 80b odst. 1 písm. d) not. ř.1, je uvedení údaje, jak byla ověřena způsobilost valné hromady přijímat rozhodnutí. Tento článek si klade za cíl odpovědět na některé z otázek, jež uvedení těchto údajů do notářského zápisu nutně předcházejí, a sice, jaké jsou vlastně předpoklady způsobilosti valné hromady přijímat rozhodnutí a čemu by měl proto notář při ověřování takové způsobilosti věnovat pozornost.

 

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, jehož členy jsou všichni její společníci, kteří se schází na jednáních tohoto orgánu, kde vykonávají svá hlasovací a jiná společnická práva. Na základě závěrů Nejvyššího soudu2 lze z toho, že zákon stanovuje pravidla pro svolání jednání valné hromady, volby jejích orgánů a její vedení, dovodit, že k výkonu působnosti valné hromady není oprávněno jakékoli shromáždění společníků společnosti, ale jen takové, které splňuje předpoklady stanovené zákonem, přičemž jedním z těchto předpokladů je, aby bylo konkrétní jednání valné hromady řádným způsobem ustaveno. Protože zákon stanovuje i pravidla, kdy valná hromada může určitou záležitost projednat a kdy je valná hromada schopna usnášení, lze tímto prizmatem jako další z předpokladů shledat i možnost určitou záležitost projednat a schopnost valné hromady se usnášet.

Proto, aby mohl notář ověřit, že valná hromada byla způsobilá přijímat určité rozhodnutí, měl by postupně učinit závěry o tom, že jednání valné hromady je řádně ustaveno, danou záležitost lze valnou hromadou projednat a že valná hromada je v dané záležitosti schopna se usnášet.

 

Řádné ustavení jednání valné hromady

Nejvyšší soud jako požadavky na řádné ustavení jednání valné hromady uvádí jeho řádné svolání, zahájení a vedení, aniž se k nim dále blíže vyjadřuje. Domnívám se, že notář by v tomto smyslu měl svou pozornost věnovat svolání jednání valné hromady, účasti společníků na valné hromadě a ustanovení funkcionářů valné hromady.

 

Svolání jednání valné hromady

Kdo je oprávněn jednání valné hromady svolat, stanoví § 181 až 183 a 187 ZOK.3 Zásadně je svolavatelem jednatel, výjimečně společník, nebo dozorčí rada. V případě, kdy společenská smlouva podle § 44 odst. 5 ZOK a § 194 odst. 2 ZOK určuje, že jednatelé tvoří kolektivní orgán, a kdy zákon jako svolavatele označuje „jednatele“, není zcela jasné, zda svolavatelem je skutečně jednatel (člen kolektivního orgánu), anebo kolektivní orgán jednatelů sám. S ohledem na to, že zákon přednostně svěřuje svolání jednání valné hromady statutárním orgánům, mám za to, že svolavatelem v tomto případě je kolektivní orgán jednatelů.4

Je-li svolavatelem jednání valné hromady kolektivní orgán (tj. nikoliv jeho člen), potom by na základě závěrů Nejvyššího soudu měl o svolání valné hromady rozhodnout a toto rozhodnutí může realizovat5 kterýkoliv jeho člen, nebo jiná osoba, jestliže orgán rozhodl i o jejím pověření.6 Domnívám se, že obdobný přístup se uplatní i v dalších otázkách řádného ustavení jednání valné hromady, kde má svou roli kolektivní orgán jako svolavatel, zejména pokud půjde o poznání osob, které mohou povinnosti svolavatele realizovat.

Paragrafy 184 a 186 ZOK stanoví předpoklady pro řádné a včasné svolání jednání valné hromady. V mezích tohoto ustanovení je může určit i společenská smlouva. Aby jednání bylo svoláno řádně, musí pozvánka mít povinné náležitosti a být notifikována společníkům předepsaným způsobem. Aby jednání bylo svoláno včas, musí být notifikace pozvánky učiněna v předepsané lhůtě. Společník se může svého práva na řádné a včasné svolání jednání valné hromady v souladu s § 184 odst. 3 ZOK vzdát písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo na jednání valné hromady ústním prohlášením.7

 

Účast společníků na valné hromadě

Zahájení valné hromady je spojeno se zjišťováním společníků, kteří se jí účastní. „Účast“ společníka na valné hromadě je totiž nezbytným předpokladem k tomu, aby mohl vykonávat svá hlasovací a jiná společnická práva.8 Společník se může valné hromady účastnit několika způsoby. Jednak tak, že je „přítomen“, jednak „s využitím technických prostředků“.9 Účastnit se buď jako přítomný, nebo s využitím technických prostředků pak může společník „osobně“, nebo „v zastoupení“. Je-li společníkem právnická osoba, nemůže se valné hromady účastnit osobně, nýbrž pouze v zastoupení členem svého statutárního orgánu nebo jiným zástupcem, neboť každé jednání za právnickou osobu má charakter zastoupení, nikoliv přímého jednání právnické osoby.10 Je třeba mít na paměti, že ZOK pojmy „účast“ a „přítomnost“ důsledně nerozlišuje a často zaměňuje. Typickým příkladem je listina přítomných, která je ze své podstaty listinou „účastnících se“.

Společníky, kteří se hodlají účastnit jako přítomní, nebo jako využívající technické prostředky11 zapisuje společnost podle § 188 odst. 2 ZOK do listiny přítomných. Povinné náležitosti listiny přítomných stanoví § 188 odst. 2 ZOK a na jeho základě § 413 odst. 2 a 3 ZOK. To, čí účast na valné hromadě připustí, je tedy výhradně na uvážení společnosti. Odmítne-li společnost zápis určité osoby do listiny přítomných, potom se taková osoba valné hromady neúčastní. V souladu  s § 188 odst. 2 ZOK a § 413 odst. 2 ZOK společnost skutečnost odmítnutí zápisu osoby do listiny přítomných a jeho důvod uvede do listiny přítomných. Notář je pak protest takové osoby povinen zaznamenat jako náležitost notářského zápisu podle § 80b odst. 1 písm. g) not. ř. Zákon nijak nevysvětluje, kdo za společnost společníky do listiny přítomných zapisuje. Dovozuji, že jím je svolavatel, nebo svolavatelem určená osoba, neboť v souladu § 188 odst. 2 ZOK a § 413 odst. 3 ZOK tito správnost listiny svým podpisem potvrzují.12

Úprava ZOK týkající se práva společníka účastnit se valné hromady se použije i na společnosti, které se ZOK jako celku podle § 777 odst. 5 tohoto zákona nepodřídily.13

 

Ustanovení funkcionářů valné hromady

Paragraf 188 odst. 1 ZOK stanoví, která osoba jednání valné hromady řídí a která z něj vyhotovuje zápis. Zároveň z něj vyplývá povinnost valné hromady vždy o předsedovi a zapisovateli alespoň rozhodovat. Řídící osobou je buď valnou hromadou zvolený předseda, nebo svolavatel v případě, že předseda zvolen nebyl. Zapisující osobou je valnou hromadou zvolený zapisovatel, nebo osoba určená svolavatelem v případě, že zapisovatel zvolen nebyl.

 

Možnost projednat záležitost na jednání valné hromady

Poté, co bylo jednání valné hromady řádně ustaveno, může valná hromada (bez ohledu na to, zda je schopná usnášení14) projednávat záležitosti, které jsou jako pořad jejího jednání uvedeny v pozvánce. Záležitosti neuvedené v pozvánce může valná hromada podle § 185 ZOK projednat jen tehdy, účastní-li se valné hromady a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci, což znamená, hlasovalo-li pro doplnění pořadu jednání valné hromady 100 % hlasů všech společníků.15 Možnost projednat určitou záležitost je jedním z předpokladů k rozhodnutí o ní. Na rozdíl od  § 408 odst. 3 ZOK, který výslovně po doplnění pořadu jednání valné hromady akciové společnosti umožňuje záležitost nejen projednat, ale i o ní rozhodnout, v případě společnosti s ručením omezeným § 185 ZOK zmiňuje pouze možnost záležitost projednat. Přikláním se k závěru, že je-li možné záležitost projednat, tím spíše je možné o této záležitosti i rozhodnout.16

 

Schopnost valné hromady se usnášet

Bylo-li jednání valné hromady řádně ustaveno a valná hromada může určitou záležitost projednat, je valná hromada o ní způsobilá přijímat rozhodnutí, pokud je schopná se usnášet, což je tehdy, účastní-li se valné hromady společníci, kteří mají dostatečný počet hlasů, jimiž mohou na valné hromadě nakládat.

Počet hlasů každého společníka stanoví § 169 odst. 2 ZOK jako jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, společenská smlouva jej však může určit odchylně.

Kvorum usnášeníschopnosti stanoví § 169 odst. 1 ZOK jako jednu polovinu všech hlasů, společenská smlouva jej však může určit odchylně, přičemž na základě § 169 odst. 3 ZOK se při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo (tj. k hlasům, jimiž nemohou na valné hromadě nakládat). Zkoumání naplnění důvodů zákazu výkonu hlasovacího práva však přichází do úvahy pouze tehdy, pokud některý ze společníků vyvrátí domněnku stanovenou  § 78 odst. 2 písm. d) ZOK o tom, že všichni společníci jednají ve shodě, neboť podle § 173 odst. 2 ZOK zákaz výkonu hlasovacích práv v případě, že všichni společníci jednají ve shodě,17 neplatí. Důvody, pro které společník nemůže vykonávat hlasovací právo, jsou stanoveny v § 149 odst. 2 ZOK  a § 173 odst. 1 ZOK. Protože notářský zápis o rozhodnutí valné hromady může notář sepsat jen, pokud právní předpis pořízení takového notářského zápisu vyžaduje nebo pokud je rozhodováno o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku (§ 80a odst. 1 not. ř.), přichází do úvahy z těchto důvodů pouze ty, že společníkem je sama společnost, která nabyla svůj podíl, společník je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, valná hromada rozhoduje o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem společníka18 nebo že valná hromada rozhoduje o odvolání společníka z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.

Uvedení počtu hlasů, se kterými společníci na valné hromadě nakládají, je nezbytnou náležitostí listiny přítomných. Domnívám se, že pokud tento počet reflektuje případný zákaz hlasovacích práv, měl by být náležitostí listiny přítomných i údaj o provedeném důkazu opaku vyvratitelné domněnky o jednání všech společníků společnosti ve shodě a údaj o důvodu nemožnosti vykonávat hlasovací právo společníkem.

Úprava ZOK týkající se hlasovacího práva společníka19 se použije i na společnosti, které se ZOK jako celku podle § 777 odst. 5 tohoto zákona nepodřídily.20

 

ZÁVĚREM

Má-li notář uvést v notářském zápisu údaje, jak ověřil způsobilost valné hromady přijímat rozhodnutí, měl by na základě předpokladů stanovených v ZOK21 a určených ve společenské smlouvě věnovat pozornost zejména:

  • tomu, kdo je svolavatelem jednání valné hromady, eventuálně tomu, jaká osoba jeho povinnosti realizuje;

  • náležitostem pozvánky, způsobu její notifikace společníkům a lhůtě, v níž tato notifikace byla učiněna, eventuálně tomu, zda se společník vzdal práva na řádné a včasné svolání valné hromady;22

  • zápisu osob do listiny přítomných a tomu, zda svolavatel určil osobu, jež potvrzuje její správnost;

  • výsledku rozhodování valné hromady o předsedovi a zapisovateli, eventuálně tomu, že jednání valné hromady bude řídit svolavatel, nebo tomu, zda svolavatel určil osobu, která bude zapisovatelem;

  • pořadu jednání valné hromady uvedenému v pozvánce, případně výsledku hlasování o doplnění pořadu jednání; a

  • poměru počtu hlasů, s nimiž nakládají na valné hromadě společníci účastnící se valné hromady, k počtu hlasů, s nimiž by na valné hromadě mohli nakládat všichni společníci, eventuálně splnění jiných podmínek pro schopnost usnášení valné hromady určených společenskou smlouvou.

Výše uvedené je východiskem k poznání údajů, jak byla zjištěna způsobilost valné hromady přijímat usnesení, jež je notář povinen do notářského zápisu uvést. Těmi budou zejména odkazy na ustanovení zákona nebo společenské smlouvy, osvědčení existence právních jednání a formalit, ke kterým je společnost nebo valná hromada povinna, a další údaje odůvodňující vyjádření notáře podle § 80b odst. 1 písm. k) not. ř. o souladu těchto právních jednání a formalit s právními předpisy a společenskou smlouvu.23

 

1  Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

2  Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 29 Cdo 211/2009. Domnívám se, že závěry tohoto usnesení vydaného pro poměry akciové společnosti za úpravy obchodního zákoníku jsou použitelné i pro poměry společnosti s ručením omezeným a za úpravy ZOK.

3  Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

4  Srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích, Komentář. 1. vydání. Praha:  C. H. Beck, 2013, s. 342.

5  Např. podepisovat.

6  Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 35 Odo 755/2005. Domnívám se, že tento závěr učiněný v tomto usnesení vydaného pro poměry představenstva akciové společnosti za úpravy obchodního zákoníku je použitelný i pro poměry kolektivních orgánů společnosti s ručením omezeným a za úpravy ZOK. To neplatí o ostatních závěrech učiněných v tomto usnesení.

  7  Společníka, nebo jeho zástupce.

8  Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P., op. cit., s. 312, 316.

9  Tehdy, připouští-li to v souladu s § 167 odst. 2 ZOK společenská smlouva.

10  Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 835.

11  § 188 odst. 2 ZOK hovoří nesprávně pouze o „přítomných“.

12  Srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P., op. cit., s. 356.

13  Havel, B. Úvaha k limitům podřízení se zákonu o obchodních korporacích (generální opt-in podle § 777 odst. 5 ZOK). Obchodněprávní revue. 2014, č. 4, s. 103.

14  Srov. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2004, sp. zn. 7 Cmo 89/2003. Domnívám se, že tento závěr je použitelný i za úpravy ZOK.

15  Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P., op. cit., s. 186.

16  Holejšovský, J. Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 134. Vedle argumentů pro rozšiřující výklad § 129 obchodního zákoníku Holejšovský uvádí i argumenty, proti rozšiřujícímu výkladu.  Ty se však opírají především o to, že § 129 obchodního zákoníku, na rozdíl od § 185 ZOK, souhlas všech přítomných společníků nepožadoval a spokojil se jen s jejich přítomností.

17  § 78 odst. 1 ZOK ve spojení s § 77 ZOK.

18  Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P., op. cit., s. 328.

19  např. § 149 odst. 2, § 169 odst. 2 a § 173 ZOK.

20  Havel, B., op. cit., s. 103.

21  Další nebo odlišné předpoklady může stanovit zvláštní právní předpis.

22  Vzdá-li se společník práva na řádné a včasné svolání valné hromady, je podle § 184 odst. 3 ZOK toto prohlášení povinnou náležitostí notářské zápisu bez ohledu na to, zda k porušení jeho práva došlo.

23  § 80a odst. 2 not. ř. sice o společenské smlouvě nehovoří,  z § 80e odst. 1 not. ř. se dá usuzovat na nutnost zkoumat soulad i ze společenské smlouvy.

 

Zpět