Směnná smlouva
Směnnou smlouvou se strany vzájemně zavazují převést si vlastnické právo k určitým věcem.
Směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci. Směnou nevznikají smluvním stranám žádná další práva a povinnosti, pouze povinnost k výměně předmětů směny, případně k zaplacení doplatku.
Je-li předmětem směny nemovitá věc, musí být směnná smlouva písemná. Notář vám směnnou smlouvu, jejímž předmětem bude nemovitá věc, sepíše ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smluv sepsaných například advokátem veřejnou listinou. To znamená, že v případě sporu může být u soudu použit stejnopis notářského zápisu jako jednoznačný důkaz potvrzující pravdivost údajů v něm uvedených.
Na směnnou smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě s tím, že se každá ze stran považuje ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou přijímá, za stranu kupující.
Příklad:
Manželé Novákovi se rozhodnou vyměnit svůj větší byt za menší byt manželů Novotných. Manželé Novákovi a manželé Novotní zajdou společně k notáři a požádají o sepis směnné smlouvy. Notář jim kromě sepisu směnné smlouvy vyřídí převod i v katastru nemovitostí a upozorní i na daňové dopady směny.
Související: